Budou se jizvy léčit samy? Čeští vědci k tomu nakročili

Grantová agentura ocenila tým profesora Václava Švorčíka za vývoj nových materiálů, na kterých můžou růst lidské buňky. V budoucnu by se mohly používat například při léčbě popálenin. Uznání za vynikající vědecké výsledky se dostalo i dalším třem vědcům.

Profesor Václav Švorčík u atomového mikroskopu
Zdroj: ČT24

Výsledkem výzkumu týmu kolem profesora Švorčíka je materiál, na kterém se dají pěstovat lidské buňky. Používat by se mohl například při léčbě popálenin - jako záplata poraněné tkáně. Podklad pro růst buněk by vypadal podobně jako mikrotenový sáček.

U rozsáhlých popálenin se v současnosti odebírá kůže z neporušené části těla a přenáší se na postižená místa. Pěstování buněk na speciálním materiálu by do budoucna mohlo léčbu popálenin zjednodušit. „Pacientovy vlastní buňky by ten materiál využily k tomu, aby se množily, a pacient by si tím ránu zahojil sám,“ popisuje přednosta Kliniky popáleninové medicíny vinohradské nemocnice Robert Zajíček.

Polymery se ale pro růst buněk příliš nehodí. Vědci proto museli najít způsob, jak upravit jejich povrch. Tím je nový objev unikátní. „Dává vynikající výsledky pro základní výzkum s potenciálem na uplatnění v tkáňovém inženýrství," potvrzuje předseda Grantové agentury Ivan Netuka.

Ve stejném oboru by se nové materiály mohly používat taky na výrobu kostních tkání nebo cévních protéz.

Video Cena za výzkum materiálů podporujících růst buněk
video

Cena za výzkum materiálů podporujících růst buněk

Další laureáti Ceny Grantové agentury

  • Archeolog Jan Klápště byl oceněn za výzkum středověké společnosti a krajiny českých zemí. Detailně se svými kolegy zmapoval raně středověké hradiště v pražských Královicích a zaniklou vesnici Hol. Výsledky shrnuli do knihy Proměna českých zemí ve středověku.
  • Ekolog David Storch se zabýval příčinami rozdílů v biologické rozmanitosti na povrchu Země. Na projektu spolupracoval se světovými pracovišti, například s americkou Yaleovou univerzitou, a české vědě dělal dobré jméno v prestižních časopisech, jako je Nature nebo Proceedings of the National Academy of Sciences.
  • Biolog Richard Štefl byl oceněn za výzkum nekódující RNA, která se označuje jako temná hmota genomu. O této největší součásti genomu se předpokládá, že stojí za řadou lidských onemocnění, jako je třeba Alzheimerova choroba nebo rakovina.