V preferencích zůstává ANO první, z vládních stran si ale polepšili jenom lidovci

Volební model se příliš nezměnil. Na prvním a druhém místě se drží dvě vládní strany – ANO a ČSSD, obě ale zaznamenaly pokles minimálně dvou procentních bodů. Oproti poslednímu průzkumu nevykázaly zásadní zlepšení ani opoziční strany. Výraznější meziměsíční nárůst preferencí se tak týká pouze vládních lidovců. Průzkum provedla TNS AISA pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka.

Po mírném růstu o prázdninových měsících se voliči v průzkumu opět odvracejí jak od vítěze posledních poslaneckých voleb ČSSD, tak hnutí ANO, které dlouhodobě drží první pozici ve volebních modelech. Hnutí ANO by podle zářijového modelu získalo 26 procent hlasů, což je propad o dva procentní body oproti srpnu, a ČSSD dokonce ztratila 2,5 procentního bodu a ve volebním modelu tak dosahuje osmnácti procent.

Zatímco pro sociální demokracii je to propad pod skutečný volební výsledek z roku 2013, preference hnutí ANO se stále drží vysoko nad skutečným rozložením sil ve sněmovně. Zbylému koaličnímu partnerovi KDU-ČSL se ale podařilo vylepšit preference o dva procentní body na sedm procent a po postupném úbytku podpory se vrátilo k výsledku z poslaneckých voleb. Zvýšené preference lze připsat zejména ženám a lidem se základním vzděláním.

Nad pěti procenty zůstává stejná skladba politických uskupení

Podle zářijového volebního modelu by hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo šest politických stran nebo hnutí. Jejich složení se dlouhodobě nemění a meziměsíčně se nezměnilo ani jejich pořadí. Na třetím místě tak zůstávají komunisté, kterým ale preference opět poklesly, tentokrát o jeden procentní bod, čímž se velmi těsně přiblížili k ODS, byť její preference se nezměnily a zůstávají na 9,5 procentech.

Až za občanskými demokraty je TOP 09, která ve volbách před dvěma lety uspěla jako silnější pravicová strana. V září si nicméně polepšila o jeden procentní bod.

Z mimoparlamentních stran si polepšila nová strana Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie, která ve volebním modelu dosáhla na 3,5 procenta. Spolu s preferencemi hnutí Úsvit – Národní koalice, od níž se odštěpil, dosahují bezmála stejné úrovně hlasů, jaké dostal Úsvit ve volbách v roce 2013.

Nově se pak do volebního modelu dostala DSSS, která poprvé od začátku měření zaznamenala dvě procenta preferencí, což může být důsledek současné geopolitické situace ovlivněné uprchlickou krizí. Nárůst preferencí nejen u DSSS, ale i u SPD se objevil zejména mezi lidmi se základním vzděláním.

K volbám by šly dvě třetiny lidí

Průzkum zjišťoval i ochotu lidí jít k volbám, kdyby se v době průzkumu konaly. Tendence se však nemění. K volbám by tak přišlo 66 procent respondentů. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše starších lidí.

Poté, co posledně hodnocení politické situace dosáhlo nejlepšího výsledku za půlrok, se zase nepatrně zhoršilo. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, představuje 30 procent. Poslední měření tedy ukazuje pokles o tři procentní body. Tento pokles se ještě pohybuje v rámci statistické chyby a až příští měření tak odhalí, zda se jedná o trend.

Více než čtyřicet procent občanů pak stále důvěřuje vládě, i když od červnových 46 procent průzkum zachycuje pozvolný pokles. Dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Paradoxně ke zvýšeným preferencím je menší spokojenost u příznivců KDU-ČSL.

Více než polovina lidí si myslí, že vláda neplní sliby

O tom, že strany vládní koalice plní své předvolební sliby, je „rozhodně“ nebo „spíše“ přesvědčena jen menšina občanů ČR, konkrétně 37 procent. Více než polovina, tedy 57 procent, pak zastává opačný názor. V dubnu 2014, po prvních sto dnech vládnutí, projevilo spokojenost s prací vládní koalice o pět procent respondentů víc. Negativně se tehdy vyjádřila přesně polovina dotázaných.

Pokud by měli občané udělit vládě v jednotlivých oblastech jejího působení známku jako ve škole, pak by byla celková průměrná známka 3-, což je srovnatelné hodnocení s měřeními z května letošního roku. Mírně se zlepšilo hodnocení zajišťování ekonomické prosperity země. Lépe také hodnotí celkový rozvoj veřejných služeb jako školství, zdravotnictví, doprava a bezpečnost. Oproti květnu ale došlo ke zhoršení hodnocení vlády, pokud jde o vnímanou pomoc lidem v hmotné nouzi.

17. vlna průzkumu Trendy Česka 682.87 KB
Video Otázky Václava Moravce
video

Volební model: Volby by vyhrálo hnutí ANO