Více než 93 milionů korun, které policisté před rokem zabavili v pražské a brněnské pobočce Oberbank, neměl stát zabavovat. Rozhodl tak Ústavní soud. Brněnský krajský soud podle něj pochybil, když dal policii souhlas se zajištěním peněz. Kriminalisté si peníze odnesli v souvislosti s vyšetřováním kauzy Edbusy.
ÚS: Peníze z kauzy Edbusy stát zabavil Oberbank neprávem
Peníze souvisely s kauzou podvodů s výhodnými úvěry firmy Edbusy, při níž dvojice pachatelů připravila tisíce lidí o peníze. Celková škoda byla přes půl miliardy korun. Policie během vyšetřování případu obstavila 220 milionů, podvedeným lidem tak svitla naděje, že alespoň část peněz uvidí. Pak se ale peníze začaly dál ztrácet.
Oberbank vyplatila téměř stomilionovou částku už dříve - jenže nikoliv poškozeným lidem, ale podvodníkům. Peníze, které policie obstavila, zmizely za hranice prostřednictvím společnosti Fircroft, která u mladoboleslavské pobočky Oberbank uplatnila téměř stomilionovou pohledávku. Pobočka peníze zablokované soudem odeslala, aniž by jí uvolnění peněz někdo povolil.
Sto milionů nadvakrát
Podruhé si pro téměř stomilionový obnos přišla policie. V září 2014 z pražské a brněnské pobočky Oberbank policisté odnesli během dvou dnů přes 93 milionů korun. Zabavení peněz posvětil Krajský soud v Brně. Podle Ústavního soudu ale neprávem. „Soud byl sice veden dobrým záměrem, ale účel v tomto případě nesvětí prostředky. Zajistit majetek tímto způsobem lze vždy jen a pouze v přípravném řízení, ale ne až po jeho skončení,“ řekla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková o zabavení peněz Oberbank (zdroj: ČT24)
Podle Oberbanky i Ústavního soudu navíc u zabavených peněz nešlo o vklady Edbusy, ale buď přímo o peníze Oberbank či jejích klientů. „Rozhodně nemohlo jít o prostředky, které by mohly být výnosem z trestné činnosti, jak to při zajištění vyžaduje zákon,“ dodala Šimáčková. Zdůraznila, že jsou i jiné právní možnosti, jak lze peníze za to, že banka umožnila jejich vyvedení, vymáhat.
Nitky vedly k Toflovi
Kauza Edbusy pravděpodobně úzce souvisela i s aktéry kauzy takzvaného Toflova gangu. O vyvedení peněz za hranice se měl postarat právě bývalý policista Michal Tofl a jeho známý Petr Bezděkovský. Než totiž majitelé Edbusy skončili ve vězení, požádali právě skupinu kolem Bezděkovského o pomoc.
Ta nakonec přišla s nápadem uzavřít smlouvu s anonymní společností Fircroft, která pod záminkou prověřování bonity klientů odčerpala na svůj londýnský účet zhruba 150 milionů korun.
Následně se ale Bezděkovský s Toflem pohádali o to, jak si rozdělit odměnu. A to zřejmě stálo Michala Tofla život - zemřel v roce 2010, kdy ho vrazi zastřelili samopalem jen pár metrů od jeho domu. Podle kriminalistů to byl právě Bezděkovský, kdo zosnoval Toflovu smrt. Ani Bezděkovský nedopadl dobře: oběsil se v červnu 2012 v olomoucké vazební věznici.
Kriminalisté prověřovali i to, zda neměla nezákonná deblokace peněz v Oberbank souvislost s osudem soudce Jiřího Stýbla, který za zabavené miliony zodpovídal. Oběsil se v lednu 2012 přímo v budově Krajského soudu v Brně.
ÚS: Staré dluhy mohou nemocnice vymáhat
Ústavní soud dnes v jiném případu vyhověl stížnosti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Podle soudců lze starší dluhy za neuhrazený pobyt v nemocnici v sazbě 60 korun za den vymáhat exekučně i poté, co Ústavní soud v roce 2013 regulační poplatek zrušil. Soudci tak zpřesnili výklad svého dřívějšího nálezu. "V celém Česku jde odhadem o desítky až stovky milionů korun," řekl advokát bohnické nemocnice Roman Žďárek.
Momentálně se v nemocnicích neplatí, vláda regulační poplatek za pobyt po jeho zrušení soudem už neobnovila.