Vyšetřovatelé se nedostanou k informacím operátorů

Brno – Vyšetřovatelům se od října uzavře cesta k údajům telefonních operátorů. Ústavní soud (ÚS) dnes zrušil část trestního řádu, která umožňuje získat takzvané provozní a lokalizační údaje. Původní ustanovení platí do konce září, aby měli poslanci čas příslušnou normu znovelizovat.

Ústavní soudci došli k názoru, že je zákon příliš obecný a neurčitý

„V podstatě umožňuje vyžádat údaje od operátorů pokaždé, když existuje jakákoliv souvislost s jakýmkoliv probíhajícím trestním řízením,“ odůvodnil verdikt předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Vyžádání údajů o telekomunikačním provozu přitom kvůli závažnosti zásahu do soukromí nesmí být podle Rychetského rutinním prostředkem policejní práce. Využití údajů ÚS připouští u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici jiný, šetrnější postup. „Soud nemůže ponechat v platnosti úpravu, která nemá žádná ustanovení o tom, jak se s takto pořízenými údaji má nakládat či která nemá povinnost po skončení stíhání informovat dotčené osoby, kterým bylo bez jejich vědomí zasaženo do soukromí. Musí být proto přijata nová právní úprava, která poskytne ochranu základním lidským právům,“ vysvětlil ve Studiu ČT24 Rychetský. 

Rychetský: Policie žádala o údaje příliš často

Například v roce 2009 policisté adresovali soudům více než 280 000 žádostí o výpisy. Ústavní soudci naznačili, že nová zákonná úprava, která již vzniká, by se měla podobat úpravě odposlechů. Vyšetřovatelé by tak mohli výpisy získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Podle Rychetského je věcí zákonodárců, aby stanovili, u kterých činů a s jakou trestní sazbou veřejný zájem převažuje nad ochranou soukromí.

„Doufám, že omezení nemá za cíl, aby se znemožnila činnost policie,“ vyjádřil se k verdiktu soudu člen sněmovního výboru pro bezpečnost František Bublan (ČSSD). Bublan doufá, že účelem je, aby ministerstvo vnitra připravilo novelu příslušného zákona a došlo tak ke zpřísnění stávajících podmínek. Bez elektronických záznamů by se mnoho trestných činů nevyšetřilo, dodal Bublan. Poslanec by byl pro „střední cestu“  – tedy povolovat získání informací v případě podezření ze spáchání trestného činu se sazbou kolem pěti let. Rovněž poslanec Zdeněk Bezecný (TOP 09) se domnívá, že soud nechce zamezit možnosti využití dat operátorů, ale že jde o impuls k přesnější úpravě legislativy. 

Dnešní nález neznamená, že vyšetřovatelé do konce září nemohou podávat nové žádosti o výpisy. Soudy jen musejí pokaždé zvažovat, zda je zásah do soukromý nutný a oprávněný. Policie také neztratila možnost využít již dříve získané údaje.

Hi-res
Zdroj: ČT24

Návrh na zrušení sporného paragrafu podal Obvodní soud pro Prahu 6. Ustanovení upravuje způsob, jak se vyšetřovatelé dostávají k údajům od operátorů. Podle obvodního soudu je úprava příliš benevolentní a není v souladu se základním právem na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Vyšetřovatelé tak prý dostávají podrobné informace o soukromí lidí příliš snadno.

V napadeném ustanovení nejde o odposlechy a záznamy hovorů, ale takzvané provozní a lokalizační údaje. Vyšetřovatelé díky těmto informacím od telefonních operátorů a poskytovatelů internetu dokážou přesně zmapovat, kdo s kým a kdy komunikoval. Navíc údaje také umožňují určit, kde se volající nacházeli. Je to důležité například při zjišťování pohybu podezřelých v době spáchání trestného činu.

Náměstek policejního prezidenta Martin Červíček:

„Pokud by policie přišla o tento institut, a tomu nevěřím a nemyslím si, že to bylo účelem nálezu Ústavního soudu, pak by nám to velmi ztížilo objasňování některých druhů trestné činnosti… Jsou některé druhy trestné činnosti, jako například internetová kriminalita, kdy jde v podstatě o jediný prostředek, jak obstarat důkaz…“

Ústavní soud už stejné ustanovení kritizoval v nálezu, jímž loni v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích. Tehdy soudci označili preventivní uchovávání provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci za protiústavní. Zákon o elektronických komunikacích podle nich nepřiměřeně zasahoval do soukromí lidí a chyběly v něm mantinely a přesná pravidla pro využívání nashromážděných informací.

Podnikatelka
Zdroj: West Coast Surfer/Isifa/Rex Features

Do trestního řádu tehdy ústavní soudci zasáhnout nemohli, protože ÚS je vždy do značné míry vázán zněním návrhu, který směřoval jen proti zákonu o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášce. Obvodní soud pro Prahu 6 pak proto sepsal nový návrh, který výslovně čerpá z březnového nálezu ústavních soudců a odkazuje na kritiku, kterou tehdy ÚS vyslovil. Obvodní soud zároveň pozastavil projednávání asi desítky žádostí o vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.

Podle obvodního soudu je paragraf příliš benevolentní, a to zejména ve srovnání s obsáhlejší úpravou nařizování odposlechů. V trestním řádu prý chybí garance zachování základních práv. Obvodní soud například uvedl, že benevolence v zákonu vede „k inflaci návrhů na předmětný procesní postup ze strany oprávněných orgánů bezpečnostních složek“. Podle obvodního soudu by mělo být poskytování provozních a lokalizačních údajů upraveno podobně jako nařizování odposlechů. Vyšetřovatelé by je mohli získat jen v případech, kdy prověřují závažnou trestnou činnost. Na podobné změně už v reakci na poslední nález Ústavního soudu pracuje vláda.

Vydáno pod