Detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem

Exkluzivní reportáž z tábora v Bělé – muži si krátí čas fotbalem, ženy šitím

Dříve zde byly muniční sklady sovětské armády, nyní je uprostřed lesů čtyři kilometry od Bělé pod Bezdězem jedno ze tří detenčních zařízení pro běžence. O tom, jak zde vypadá běžný den, natáčel pořad Otázky Václava Moravce.

Bělá má kapacitu 700 míst, aktuálně je zde 475 migrantů, o které se stará zhruba osmdesát civilních zaměstnanců a přibližně stejný počet policistů. Každý cizinec prochází při vstupu do zařízení nejprve zdravotní prohlídkou, kde se dělají mimo jiné rentgeny plic. Pokud je někdo nemocný, dostane i potřebné léky.

Samotný areál tvoří tři obytné budovy. V jedné jsou umístěné ženy a rodiny s dětmi, ve zbylých dvou muži. „Každá budova má samostatný vycházkový prostor, abychom od sebe ubytované oddělili,“ uvedl ředitel Správy uprchlických zařízení Miloslav Koudelný.

242 korun za den

Pro ukrácení času mají cizinci k dispozici volnočasové aktivity. V areálu je hřiště, kde muži většinou hrají fotbal, využít mohou i posilovnu nebo televizní místnosti. Pro děti funguje dětské centrum, ženy mohou navštěvovat šicí dílnu. Jídlo dostávají cizinci třikrát denně, děti mají navíc i svačiny. Ti, kteří mají finanční hotovost, si podle zákona část pobytu platí. Konkrétně jde o 242 korun za den. Finance ale mají uschované u vedení detenčního zařízení.

Zhruba třicet dětí v Bělé už je ve věku, kdy by měly chodit do školy. V areálu proto mají speciální třídu, kde se o vyučování starají učitelé ze základní školy v Bělé pod Bezdězem. „Je to spíš o tom, že se učí vnímat něco v cizí řeči a dávat pozor,“ poznamenal jeden z učitelů.

Ukrajince a Vietnamce nahradili Syřani a Pákistánci

Loni strávili migranti v Bělé kolem sedmdesáti dnů, v první polovině letošního roku to bylo padesát. „Předpokládám, že teď bude doba pobytu ještě o něco nižší,“ podotkl Koudelný. Ještě před rokem či dvěma podle něj převládali Ukrajinci, Vietnamci a Mongolové. Za uplynulý rok se ale struktura běženců radikálně změnila: „V závěru loňského roku jsme měli hodně klientů z Kosova a zhruba od letošního jara je struktura následující – Sýrie, Pákistán, Irák, Afghánistán a Bangladéš.“

Video Zařízení pro uprchlíky kamerou ČT
video

Zařízení pro uprchlíky kamerou ČT

Téměř nikdo z těchto cizinců ale podle ředitele cizinecké policie Milana Majera o pomoc České republiky nestojí: „Pokud by o ni stáli, mají možnost požádat si o azyl.“ Z přibližně tří tisíc zadržených běženců si letos požádalo o azyl v Česku asi jedno procento.

Za Syřany se prohlašuje až 90 procent běženců

Česká republika se u cizinců, kteří překročí hranici nelegálně, snaží zjistit jejich totožnost. Osmdesát procent běženců ale nemá žádné doklady. „Je to celé o tom, co prohlásili politici v Německu, tedy, že přijmou všechny Syřany, kteří žádají o azyl,“ poznamenal Majer. Až devadesát procent běženců se proto prohlašuje za Syřany. K odhalení národnosti dochází většinou až za účasti tlumočníků, běženci se potom většinou i sami přiznávají.

Ověřit totožnost se nicméně podle Majera podaří jen asi ve třiceti procentech případů. „Pokud cizinec během správního řízení nespolupracuje nebo uvádí mylné informace, tak může být lhůta v záchytném zařízení prodloužena až na 545 dnů,“ uzavřel.

Video Bez komentáře: Detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem
video

Bez komentáře: Detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem