Česko závazky ohledně migrantů přijme, soudní spor by nikam nevedl

Česko přijme závazky, které mu budou plynout z evropské dohody o migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání vlády sice zopakoval, že kvóty nejsou řešením, Česká republika ale podle něj dál nechce stupňovat napětí. Vedoucí představitelé EU by měli dojít k řešení migrační vlny na středečním summitu.

Ministři vnitra zemí osmadvacítky v úterý většinou hlasů rozhodli o přijetí 120 tisíc uprchlíků. České republiky se má v první vlně týkat necelých tisíc šest set lidí. Nejostřeji proti vystupuje Slovensko, které se kvůli kvótám dokonce rozhodlo podat žalobu u soudu Evropské unie.

Sobotka na to reagoval slovy, že se mu použití kvót nelíbí, ale nechce žalobami dál stupňovat napětí. Evropa se podle něj kvůli migrační krizi nesmí rozpadnout. „Kvóty jsou do značné míry produktem naivního přístupu k řešení migrační krize. Jako Česká republika se snažíme prosazovat realistický přístup a budeme na něm trvat i nadále. Chceme řešit příčiny, kvóty v současném systému fungovat nebudou,“ řekl po jednání vlády.

Babiš: Kvóty zvou další uprchlíky do Evropy

Stejný názor má i většina členů vlády. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) poznamenal, že by nám EU vrátila případný soudní spor i s úroky. Kvóty jsou ale podle něj jen dalším pozváním uprchlíků do Evropy. Rozhodnutí Unie má proto za nešťastné a nerozumné. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) k českému postoji dodal, že jeho cílem nebylo něco bourat, ale přivést evropské partnery k debatě o klíčových věcech.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

ministr zahraničí

„My na sebe vezmeme závazky, které nám z dohody v Evropě budou plynout, o tom by neměl nikdo pochybovat.“

Lubomír Zaorálek

ministr zahraničí

Premiér už proto na mimořádném summitu kvóty rozporovat nebude, chce se místo toho soustředit na konkrétní kroky, jako je lepší ochrana Schengenu nebo rychlé vybudování záchytných táborů na hranicích osmadvacítky. Měl by se také vyslovit pro vytvoření společného unijního systému řízení o azylu, pro pomoc uprchlíkům v místě jejich prvního vysídlení nebo pro posílení spolupráce se třetími zeměmi. 

Sobotka: Do jara musíme opatření zrealizovat

„Máme prostor přes zimu, kdy se očekává zpomalení migrační krize, aby byla uvedena do praxe všechna opatření, o kterých se zatím jen mluvilo. Pokud se je během zimy nepodaří prosadit, tak na jaře může migrační krize propuknout s novou silou,“ upozornil Sobotka.

Video Události
video

Události: Podle Sobotky kvóty nic neřeší

Události: Podle Sobotky kvóty nic neřeší

Brífink po jednání vlády

V případě eskalace je česká armáda připravena nasadit k ochraně českých hranic až pět tisíc vojáků. Omezený počet vojáků je připravena vyslat také k řešení situace v záchytných táborech v okolí krizových míst. Šlo by například o zdravotníky nebo personál k zajištění bezpečnosti.

Zeman kritizoval Poláky za změnu postoje

Politici nicméně s kvótami stále nesouhlasí a Sobotka už dříve řekl, že i na mimořádném summitu Evropské unie zopakuje české ne. Prezident Miloš Zeman doufá, že se ještě podaří verdikt zvrátit. „Premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada složená z premiérů může toto rozhodnutí modifikovat, “ řekl České televizi.

Zeman také kritizoval Polsko, které v úterý jako jediná země z visegrádské čtyřky hlasovalo pro zavedení kvót. Uvedl, že nechce používat patetických termínů, jako je zrada. „Chci pouze tvrdit, že když se země Visegrádu na něčem dohodnou, a to opakovaně, tak slušný člověk dohodu neporušuje,“ poznamenal. Babiš v této souvislosti prohlásil, že visegrádská skupina v reálu nefunguje. Vypadá to, že existuje jen na papíře, uvedl. Chyba Česka to podle něj ale není.

Prouza: Poláci oznamovali předem, že je důležitější kompromis

Otázka kvót pro rozdělování uprchlíků není pro českou vládu tak důležitá, aby kvůli ní vytvářela v Evropské unii neshody. Před odletem na summit EU to novinářům řekl český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. „Vláda jednoznačně říkala, že bude do poslední chvíle poukazovat na to, že kvóty jsou nesmysl, že tu situaci neřeší,“ uvedl Prouza. „Na druhou stranu, není to tak důležité, abychom kvůli tomu potřebovali bouchat do stolu a vytvářet nějaké spory na řadu měsíců nebo let,“ podotkl.

Prouza také řekl, že vládu nepřekvapilo, že Polsko kvóty podpořilo. Poláci prý upozornili své partnery, že nebudou na jednání ministrů vnitra hlasovat proti kvótám, přestože se na tom dříve státy V4 shodly. Proti kvótám nakonec hlasovali jenom tři členové V4 - Česko, Slovensko a Maďarsko. Čtvrtý hlas proti byl rumunský. „Poláci nás dopředu varovali, že tou cestou půjdou, že je pro ně důležitější kompromis, zachování jednoty,“ uvedl Prouza. „Celkem férově nám to Poláci říkali, nebylo to překvapení,“ dodal. 

Senát odmítl kvóty - žaloba u soudního dvora neprošla

Na úterní jednání ministrů vnitra reagoval ve středu i Senát - na návrh svého předsedy Milana Štěcha (ČSSD) označil za nezbytné řešit příčiny současného přílivu migrantů do Evropy všemi dostupnými prostředky v místech původu běženců. Odmítl také zavádění povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků mezi státy EU, byť k tomu měli někteří senátoři výhrady. O zpochybnění kvót u Evropského soudního dvora, což navrhovala ODS, ale horní komora vládu nepožádala.