Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dnes představil analýzu vzniku centrálního registru přestupků. Seznam má umožnit přísnější potrestání lidí, kteří se drobné kriminality dopouštějí opakovaně. V některých případech, například u majetkových deliktů, by mohlo jít o trestný čin. Obce a města po zavedení registru volají už dlouho. Vládní politici se možností evidence začali zabývat již před několika měsíci, hovořili o ní zejména v reakci na eskalaci napětí mezi starousedlíky a Romy v severních Čechách na konci prázdnin. Materiál teď poputuje na vládu, registr by mohl fungovat od poloviny roku 2013.
Pospíšil představil centrální registr přestupků
V současné době neexistují centrální ani místní registry všech přestupků. Úřady tedy nevědí, zda se pachatel, jehož přestupek projednávají, neprohřešil již jinde. Nemohou tedy jeho další protiprávní činnost zahrnout do trestu. Za vznik centrální evidence se již dříve přimlouval i premiér Petr Nečas (ODS). Připustil také, že za určitých okolností by pak opakovaný přestupek měl být hodnocen jako trestný čin. Případně by pak pachatele mohl čekat alternativní trest. Účinnou zbraní proti nenapravitelným výtržníkům a vandalům by tak měl být princip „třikrát a dost“. Podmínkou je ale vznik celorepublikového registru, kam by města a obce recidivistům prohřešky zapisovaly. Teď totiž stačí, že se pachatel přestěhuje, a může znovu začít s čistým štítem.
„Je iluze si myslet, že můžeme lépe postihovat přestupky bez toho, že zde bude nějaká veřejná registrace, ve které budou jasné informace o tom, kdo, kdy a jaký přestupek spáchal a jak byl za něj potrestán. Bez této informace není možné při opakovaném spáchání přestupku někoho intenzivněji postihnout,“ uvedl Pospíšil. Ministr podotkl, že současné evidence mají spíše statistický charakter.
Registr by měl podle úřadu evidovat všechny přestupky. Za jejich opakované spáchání by člověku hrozila přísnější sankce, o trestný čin by mohlo jít u opakovaných přestupků proti majetku, proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití. Jak dlouho by byly přestupky v registru evidovány, by se mělo podle Pospíšila ještě projednat. Stejně tak to, jaká by byla lhůta, v níž by bylo opakované páchání přestupků považováno za recidivu, a přišla by tak za ně přísnější sankce. Podle ministerstva by mělo jít o jeden až čtyři roky.
Tři drobné krádeže by v součtu mohly být trestným činem
Možná trestná činnost by měla být u přestupků proti majetku, tedy krádeží, zpronevěr nebo podvodů, vázána na výši škody. To by mělo postihnout například drobné zloděje. Krádež je totiž v současnosti trestným činem v případech se škodou od 5 000 korun. Nově by se však škoda měla sčítat, a pokud by někdo například třikrát ukradl věci za 2 000 korun a celková škoda by přesáhla hranici 5 000 korun, šlo by již o trestný čin.
U přestupků proti veřejnému pořádku, kam patří například rušení nočního klidu nebo vzbuzení veřejného pohoršení, by zase podle Pospíšila mělo platit pravidlo „třikrát a dost“. Pokud by tedy někdo tento typ přestupku spáchal potřetí, šlo by již o trestný čin. Mezi přestupky proti občanskému soužití patří podle ministra například ublížení na cti.
„Obecně řečeno, zřejmě to přispěje (registr) ke spravedlivějším rozhodnutím,“ komentoval Pospíšilovy plány viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad.
GALERIE
videogallery_189145
Náklady na zřízení registru se odhadují na 170 milionů korun. Roční provoz má stát asi 30 milionů. „Volali jsme po tom už od roku 2008 ve spolupráci s Policií České republiky i s městskou policií v Litvínově,“ řiká starosta severočeského Litvínova a poslanec za Věci veřejné Milan Šťovíček. „Domnívám se, že to je tak zásadní věc, že bychom na to peníze najít měli,“ dodává.
Podnětem se staly nepokoje na Šluknovsku
O registru se znovu začalo mluvit kvůli letošním událostem na Šluknovsku, kde se po několika incidentech vyhrotila situace hlavně mezi starousedlíky a Romy. Starostové pak přišli s takzvaným šluknovským desaterem, které má situaci zlepšit. V něm mimo jiné požadují právě zavedení registru přestupků. „Jsme rádi, že se tímto problémem pan ministr zabývá,“ uvedla ve Studiu ČT24 starostka Šluknova Eva Džumanová. „Budeme alespoň vědět, jací lidé se nám na území města pohybují,“ s tím, že ale například znemožnit někomu přihlášení k trvalému pobytu samozřejmě nelze.