Lidé hodnotí politickou situaci nejlépe za poslední půlrok, lídrem zůstává ANO

Celkové hodnocení politické situace dosahuje nejlepšího výsledku od března 2015, jako velmi nebo spíše dobrou hodnotí politickou situaci třetina dotázaných. V srpnu, stejně jako v předchozích měsících, drží první příčku ve volebních preferencích hnutí ANO s 28 %, následované ČSSD, jejíž preference jsou 20,5 %. KSČM si i přes významný pokles preferencí udržuje pozici třetí nejsilnější strany. Propad zaznamenala TOP 09, která tak přepustila svou čtvrtou pozici ODS.

Hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by překročilo šest politických stran nebo hnutí, přičemž hnutí ANO zůstává nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD a s větším odstupem pak KSČM. Předchozí pokles preferencí hnutí ANO se nyní stabilizoval na současných 28 %, druhá nejsilnější ČSSD se pohybuje na 20,5 %.

Významnější pokles preferencí, shodně o 2,5 procentního bodu ve srovnání s červnem 2015, zaznamenala jak levicová KSČM, tak pravicová TOP 09. Pokles u KSČM je dán zejména snížením preferencí mezi ženami, lidmi do 29 let a lidmi se základním vzděláním, u TOP 09 je největší pokles u lidí do 29 let, lidí se základním vzděláním a podnikatelů. Na pravicové straně politického spektra si naopak mírně polepšila ODS, která se tak stala čtvrtou nejsilnější stranou.

Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Zdroj: TNS Aisa

Nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, byť aktuálně u obou došlo k poklesu této skupiny voličů, ještě výraznější pak byl u voličů ODS.

Hodnocení politické situace se zlepšilo

V posledních měsících došlo k pozvolnému zlepšení v hodnocení politické situace, v současné době je s politickou situací spokojeno 33 % lidí, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem od začátku měření na počátku letošního roku.

Při detailnějším pohledu je vidět, že 31 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako spíše dobrou, další 2 % pak jako velmi dobrou. Negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD.

Průzkum agentury TNS Aisa
Zdroj: TNS Aisa

Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě se od února 2015 pohybuje na srovnatelné úrovni, aktuálně dosahuje 43 %. Nadpoloviční většina obyvatel však vládě stále spíše nebo vůbec nedůvěřuje.

Stále více lidí sdílí nebo komentuje politická témata na internetu

Za poslední rok přibylo Čechů, kteří se zajímají o politiku a hovoří o ní jak osobně se svými známými, tak na internetu. Celkově ale aktivní zapojení veřejnosti v politických otázkách zůstává na velmi nízké úrovni.

Až tři čtvrtiny občanů České republiky mluvily v horizontu posledních tří měsíců o politice se svými blízkými, o svých politických názorech ostatní přesvědčuje zhruba desetina dotázaných. Daleko častěji mají tendenci o politice mluvit voliči ANO, ODS a TOP 09, a to hlavně s přáteli a rodinou.

Průzkum agentury TNS Aisa
Zdroj: TNS Aisa

Jen výjimečně se občané aktivně zapojují do politického dění, ať už podpisem petice, nebo přímou účastí na veřejném shromáždění: asi desetina lidí podepsala nějakou petici, jen 4 % se pak zúčastnila veřejného shromáždění.

Zhruba třetina občanů sdílela za uvedené období odkaz na internetu, ale jen pětina nějaké téma na internetu přímo komentovala. Petice podepisují mladí, stejně tak mladí se častěji účastní shromáždění a také častěji komentují témata na internetu.

  • Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS AISA. Sběr dat probíhal ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 837 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,2 až 3 procenta.