Většina uprchlíků Českem jen projíždí, o azyl žádá jen zlomek z nich

Minulý týden zadrželi čeští policisté 519 běženců, za uplynulý čtvrt rok jich bylo dohromady 2500. Podle ministra vnitra Milana Chovance bude uprchlická vlna teprve kulminovat kvůli dramatické situaci v Maďarsku. Drtivá většina migrantů ale v Česku zůstat nechce a míří dále na západ. O azyl podle Chovance za poslední tři měsíce požádalo jen 60 Syřanů. Právě to, zda migranti žádají o mezinárodní ochranu, je rozhodující pro to, ve kterém typu uprchlického zařízení skončí.

Uprchlíci na cestě do Evropy
Zdroj: ČTK/AP

Žadatelé o azyl jsou na území České republiky ubytováni ve třech typech zařízení. Jsou jimi přijímací, pobytová a integrační azylová střediska, která provozuje Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. V souvislosti s aktuální migrační vlnou se ale nejčastěji mluví o záchytných (nebo detenčních) zařízeních, kde končí nelegální migranti.

Tato zařízení jsou teď v Česku tři: v Bělé pod Bezdězem, Zastávce u Brna a také ve Vyšních Lhotách, a je v nich ubytováno přes 1100 cizinců. V táborech tak zbývá 264 volných míst. Jenže podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) bude vlna běženců teprve kulminovat.

I proto má ministerstvo v záloze ještě kapacity v Poštorné, kde vzniklo stanové městečko pro 300 lidí. Dalších 300 míst ještě v Jihomoravském kraji může vzniknout - vnitro také počítá s tím, že další zařízení vzniknou v Drahonicích a Balkové.

Běženecká střediska v Česku
Zdroj: Cizinecká policie ČR

Detenční zařízení: žádný počítač ani mobil

V záchytných zařízeních končí cizinci, kteří se na území Česka dostali nelegálně, tedy v rozporu s legislativou. Často ani nemají žádné doklady, ministerstvo proto klade důraz na jejich ztotožnění. V záchytných zařízeních nemohou skončit děti, ale jen osoby starší 15 let.

Migrantům je v detenčních zařízeních poskytnuta strava a ubytování, k dispozici mají i zdravotnický personál, sociální pracovníky a duchovní. Klienti se mohou volně pohybovat po areálu střediska, vnější ostrahu zajišťuje policie, vnitřní pak bezpečnostní agentura.

Záchytný tábor ve Vyšních Lhotách
Zdroj: ČTK
Autor: Drahoslav Ramík

Do těchto střežených prostor se dostane jen málokdo zvenčí, výjimkou jsou třeba tlumočníci nebo lékaři. S některými natáčela i Česká televize. Podle jejich slov migranti nemají téměř žádné soukromí a skoro na denním pořádku se objevují menší konflikty. Lidé uvnitř nemůžou používat počítač ani mobilní telefon. K dispozici jsou jim jen telefonní automaty.

Navíc jsou někdy rozdělené rodiny, které do Česka přišly spolu, právě na to si podle soudního tlumočníka Hanyho Baloushe stěžují uprchlíci nejvíc. „Někteří jsou někde za Prahou v Bělé a někteří jsou ve Vyšních Lhotách, přitom přijeli spolu. Mají psychické problémy,“ tvrdí.

Běženci ze Sýrie začali Česko opouštět

Pobytová zařízení ale začali minulý týden opouštět běženci ze Sýrie, kteří už dříve požádali o azyl v Maďarsku, protože jejich zemi sužuje váleční konflikt. Celkem jde o zhruba 230 lidí. Všichni dostali nabídku azylu v Česku, a pokud ji odmítli, tak jim policie vystavila doklady na další cestu s tím, že musí Česko opustit do sedmi dnů. Migranti by se podle platných pravidel měli vydat do Maďarska – většina z nich ale míří do Německa.

Syřané propuštění z uprchlického zařízení v Zastávce u Brna
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

České úřady tak reagovaly na chování Maďarska, které si uprchlíky z tuzemských záchytných zařízení nepřebíralo zpět, ačkoliv tam měli zažádáno o azyl. Maďarsko totiž patří mezi země nejvíce postižené uprchlickou krizí. V záchytných zařízeních v Česku ale i nadále skončí ti Syřané, kteří v Maďarsku před příjezdem do Česka o azyl nepožádají.

Přijímací střediska: Zastávka a Ruzyně

Žadatelé o mezinárodní ochranu začínají v Česku svou pouť v přijímacím středisku. Ta slouží k ubytování nově příchozích do té doby, dokud neskončí potřebné základní vstupní procedury. Po danou dobu nemohou klienti středisko volně opustit a obvykle v něm setrvávají tři až čtyři týdny.

Přijímací střediska jsou v Česku dvě: menší je na pražském Letišti Václava Havla s kapacitou 45 míst, větší pak v Zastávce u Brna, kde je k dispozici 216 míst – teď jich je obsazeno asi 170. Část areálu slouží i jako detenční zařízení.

V Zastávce mají cizinci k dispozici jídelnu, základní hygienické potřeby, lékařskou péči, sociální a psychologické služby. Ve středisku se také mohou účastnit volnočasových aktivit, jako jsou například návštěvy výtvarných dílen nebo posilovny. Nachází se v něm též internetová místnost, knihovna a učebna českého jazyka.

Na vyřízení žádosti o azyl čekají cizinci v pobytovém středisku 

Po absolvování potřebných procedur je cizinec přemístěn do pobytového střediska. To slouží k ubytování žadatele o azyl do doby, než rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nabude právní moci. V azylovém zařízení má klient k dispozici ubytování, stravu, další služby a za podmínek stanovených zákonem o azylu také kapesné.

V pobytovém zařízení se mají žadatelé podílet na úhradě nákladů za stravu a ubytování. Ovšem jen v případě, že mají finanční prostředky, které převyšují životní minimum. V České republice se nacházejí dvě pobytová střediska – v Kostelci nad Orlicí (275 lůžek) a Havířově (43).

Integrační program: Výuka češtiny, bydlení či zaměstnání

V případě, že byla cizinci přiznána mezinárodní ochrana, může vstoupit do státního integračního programu a požádat o dočasné ubytování v integračním středisku. Ta jsou v Česku čtyři: v Havířově (108 lůžek), Předlicích (44), Jaroměři (36) a v Brně-Židenicích (20).
Za pobyt ve středisku cizinci platí, strávit tam mohou maximálně 18 měsíců, během nichž se naučí česky a získají samostatné bydlení a zaměstnání.

Mohou při tom využít poradenství a asistenci zaměstnanců střediska a lidí z neziskových organizací. Vedle státního integračního programu pak fungují také centra na podporu integrace cizinců, kterých je teď devět v krajských městech.

Počet migrantů v azylových zařízeních (2014)
Zdroj: Ministerstvo vnitra

Video Studio ČT24
video

Ministerstvo spustilo nový web o migraci