Josef Abrhám: Mezi řádky jeho Odcházení je i odchod ze života

Praha – Česká televize uspořádala interview s představitelem hlavní role v posledním uměleckém a jediném filmovém počinu Václava Havla Josefem Abrhámem. Ten vzpomínal na svou spolupráci se zesnulým dramatikem s velkou dávkou úcty, ocenění jeho osobního přístupu i tvůrčí originality.

„Stejně mám dojem, a teď to řeknu pateticky, že on pro mě neumřel. Pro mě za celý jeho a můj život se sečetlo tolik fantastických událostí z našeho světa divadelního i politického, že ve mně to i teď pořád je,“ řekl v rozhovoru s Danielou Drtinovou herec.

Při vzpomínání na film Odcházení ocenil Josef Abrhám sílu i žoviálnost autora: „Nevěřili jsme tomu, že by šlo o jeho poslední umělecký počin. On to skvěle zvládl, překvapivě celé natáčení, celých 35 dní, dvanáct hodin denně byl v kondici. Bavilo ho to, rozuměl tomu. Všichni jsme se tak trochu báli, protože on neměl rád takové to herectví v uvozovkách, co umíme ze škol: pomalu - rychle, vesele - smutně. Já jsem si říkal, co mu nabídnu, když on nic nechce. Tak jsem se bál promluvit při první klapce.“

Václav Havel jako režisér podle slov Josefa Abrháma nedělal chyby. Během interpretace práce prý přicházel s životními i politickými zkušenostmi a příběhy. „On uváděl neuvěřitelné příběhy, které ani raději nebudu jmenovat,“ prohodil s trochou nadsázky Josef Abrhám.

Josef Abrhám o textech Václava Havla:

„Já říkám, že je to těžší než Shakespeare. Protože Shakespeare má alespoň rýmy a podobně, ale u něj jsou ty vracečky, neuvěřitelné árie, které mají na konci parádu v nádherné pointě. Samozřejmě se takhle v životě nemluví, ale to je právě ta konstrukce jeho obrovské fantazie a smyslu pro humor.“

„Někde mezi řádky si toho byl, myslím, vědom,“ odpověděl zamyšleně Abrhám na otázku, zda by byl Václav Havel rád, že jeho posledním uměleckým testamentem zůstalo Odcházení. „Metafora odcházení, je odcházením z práce a ze života. Že tam ten kočár odjede, nevíme kam, tím si to vlastně vyřešil. Kdyby žil dál, možná by kočár znovu přijel a bylo by pokračování, což bychom si všichni přáli. Ale takhle to život zařídil.“