Muklovská pouť na Hostýně připomněla hrůzy komunistických lágrů

Bývalí političtí vězni se opět setkali na poutním místě Svatý Hostýn. Tradičně si zde při muklovské pouti připomínají mučení i smrt svých přátel v komunistických žalářích. Podle odhadu místopředsedy pořádající Konfederace politických vězňů ČR Františka Šedivého jich dorazilo něco přes stovku.

„Ubývá nás doslova každým dnem. Před deseti lety nás tady byly tisíce,“ řekl Šedivý. Bazilika ale byla přesto zaplněná, na místo přišli i rodinní příslušníci bývalých vězňů, jejich přátelé a další poutníci, nechyběli ani skauti. Mši vedl opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný společně s rektorem hostýnské baziliky Jiřím Šolcem.

Dorazil i poslední ze skupiny Mašínů

Na Hostýn zamířil i čtyřiaosmdesátiletý Vladimír Hradec z Mělníka, který byl v 50. letech odsouzen za účast v protikomunistické odbojové skupině bratří Mašínů. Ctiradovi a Josefovi se staral o zbraně. Jejich útěku východním Německem se nezúčastnil, Státní bezpečnost ho ale hned poté i s rodiči a bratrem v listopadu 1953 zatkla. Dostal 22 let vězení. Pozitivem podle něj bylo, že v něm potkal mnoho velmi vzdělaných a chytrých lidí.

„Ze skupiny Mašínů jsem v republice poslední, který je živý. Byl jsem zavřený deset a půl roku, prošel jsem uran i další věznice. Dost lidí, kteří tam byli, to nepřežilo, já jsem stále tady. Jsem zde asi po desáté. Věřím, že Pán Bůh mi dal možnost, že jsem socialismus přežil,“ uvedl Hradec.

Lidé podle něj na hrůzy komunismu zapomínají: „Lidé myslí tak, jak mysleli i za dávných dob. Co nežijí teď okamžitě, na to okamžitě zapomenou, protože je to vlastnost lidského mozku, že to špatné rád a rychle zapomene. Často se mi dostane zpráva, že všechno bylo dobré, všichni jsme se měli dobře.“

Nezapomněli, ale někteří dokázali odpustit

Na bolestnou minulost přijela do Hostýna zavzpomínat i Ladislava Guričová. Bylo jí 12 let, když StB v roce 1950 obsadila rodinný grunt na Valašsku. Z monstrprocesu se dozvěděla, že otec byl v protikomunistické skupině Světlana. Soud tehdy vynesl devět trestů smrti. Děti vlastizrádců musely být u rozsudku. „Tatínek dostal 16 roků, ztrátu majetku a 50 tisíc pokuty. Jeho otec dostal smrt. My jsme tam oba plakali,“ vzpomínala Guričová, která stála v soudní síni s kamarádem z vedlejší vesnice.

Video Události
video

Muklovská pouť v Hostýně: Co schod, to bolestná vzpomínka

Dcera mukla byl cejch na mnoho dalších let. Gymnázium bylo zapovězené, nemohla studovat ani později při zaměstnání. Doporučení jí tehdy nedal šéf v práci. Před několika týdny zemřel a Ladislava Guričová byla na pohřbu smutečním řečníkem. Nezapomněla, ale dokázala odpustit.

Z politických důvodů bylo popraveno 240 lidí

První oficiální muklovská pouť se na Svatém Hostýně uskutečnila 4. září 1993. Mnozí političtí vězni se zde ale pravidelně scházeli už od roku 1960, kdy tehdejší vláda vyhlásila rozsáhlou amnestii.

V letech 1948 až 1989 bylo z politických důvodů popraveno kolem 240 lidí, uvězněno jich bylo přes 200 000. Hodně lidí ale bylo také zastřeleno při útěku přes hranice, další byli umučeni při vyšetřování nebo zemřeli ve věznicích na následky krutého zacházení.