Čechům připadá daňový systém složitý, nejsmířlivější jsou voliči ANO

Daňový systém v České republice považuje za složitý podle průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi většina respondentů. Opačný názor vyslovilo pouze osmnáct procent dotázaných. Z dotazování zároveň vyplynulo, že polovina lidí je v kontaktu s finančním úřadem alespoň jednou ročně. K jeho práci se však staví převážně pozitivně.

Průzkum zjišťoval postoj lidí k českému daňovému systému v porovnání s jinými evropskými zeměmi. Pouze osmnáct procent občanů hodnotilo daňový systém jako jednoduchý, zatímco šedesát tři procent ho označilo za složitý. Zhruba pětina respondentů pak nedokázala systém zhodnotit.

Větší přízeň k daňovému systému u voličů ANO či Pirátů

Jako složitější ho častěji hodnotí starší lidé. Spíš nepatrné rozdíly lze najít v postojích mužů a žen, každopádně muži oproti ženám hodnotí systém častěji jako složitější. Negativněji se staví také podnikatelé, zatímco lidé v zaměstnaneckém poměru častěji neví.

Z politického hlediska se v přístupu k daňovému systému nejvíce odlišují voliči hnutí ANO, kteří se častěji než jiní přiklání k možnosti, že je jednodušší. Avšak i v případě voličů ANO představují menšinu, konkrétně jde o 27 %. Nad dvacet procent se varianta dostala také u voličů Pirátů či Zelených.

Trendy Česka - 16. vlna průzkumu 471.35 KB

Spokojenost s finančními úřady

Přímo s finančním úřadem se přitom lidé příliš často nesetkávají, ať už jde o osobní návštěvy nebo telefonický hovor. Každý měsíc je tak v kontaktu s úřadem jen pět procent respondentů, dalších jedenáct pak nejméně jednou za půl roku. Největší podíl dotázaných však jedná s úřadem zhruba jednou ročně nebo méně. Třicet čtyři procent respondentů pak není v kontaktu s úřadem vůbec.

Čtyři pětiny těch, kteří jsou s finančním úřadem v kontaktu alespoň jednou do roka, jsou pak s prací úřadu spokojeny. Skoro čtvrtina hodnotí jejich práci dokonce jako velmi dobrou. Dle předpokladu jsou nejčastěji s finančním úřadem v kontaktu podnikatelé. Při pohledu na voliče jednotlivých stran je vidět, že častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu příznivci hnutí ANO, ODS, TOP 09, ale také KDU-ČSL. Na druhé straně stojí voliči ČSSD a KSČM. Velmi málo jednají s finančním úřadem i lidé, kteří volí Piráty.

Ohrožené finanční úřady

Ještě nedávno byla aktuální otázka rušení 23 územních pracovišť finančních úřadů. Návrh vyhlášky nejprve zamítl senátní výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, po něm odvolala rušení i koaliční rada.

V průzkumu by souhlasila se zavíráním poboček necelá pětina dotázaných. Mnohem větší podíl zastává současné stanovisko koaliční rady, jde o 72 procent lidí. Proti rušení jsou častěji lidé s nižším vzděláním a z menších měst. Věk respondentů nehrál tolik roli.

Janeček: Mezi složitostí systému a množstvím úniků není přímá souvislost

„Neříkám, že systém není složitý. Nemáme tak jednoduchý systém jako třeba Saúdská Arábie,“ řekl šéf generálního finančního ředitelství Martin Janeček s tím, že systém lze zjednodušovat, například pokud jde o daně z nemovitostí. Jde ale o dlouhodobou práci, která navíc často není prioritou politiků. Prioritou by podle něho měl být boj proti daňovým únikům, například elektronická evidence tržeb. „Úniky nevyplývají ze složitosti systému,“ upozornil Janeček.

Video Otázky Václava Moravce
video

Janeček: Mezi složitostí systému a množstvím úniků není přímá souvislost

Daňové úniky jen u daně z přidané hodnoty činí podle odhadu Janečka kolem 80 miliard korun. Z toho dvě třetiny tvoří řetězové podvody a fiktivní hlášení, na které míří tzv. kontrolní hlášení DPH. Ty budou muset firmy pravidelně podávat od příštího roku. Podle Janečka se do dvou tří let polovinu těchto úniků vyřešit. "Okamžitě po náběhu systému bude efekt pěti až sedmi miliard Kč automaticky tím, že systém odhalí nejprimitivnější daňové úniky," řekl Janeček. Systém rozkryje v účetnictví fiktivní faktury. Skupina těch, co optimalizují daně, na to podle něj nebude schopná reagovat. Řetězové podvody se budou snažit systému nějakou dobu vzdorovat, dodal.

Zbylá třetina úniků v DPH spočívá v krácení tržeb, které činí podle odhadu Českého statistického úřadu v rámci celé ekonomiky 160 miliard Kč. Z toho 40 procent by měl být zatajený odvod. Právě na krácení tržeb míří podle Janečka systém elektronická evidence tržeb. "Minimálně sto až 150 miliard korun někde leží," podotkl.