Kvůli letošnímu velmi suchému počasí už dřeviny shazují listí. Jako o možných důvodech se mluví o klimatických podmínkách, extrémních změnách počasí a velkém suchu. Stromy se tak brání vyšší spotřebě vody a jejímu odpařování právě přes listy. Lesníci a pracovníci odborů životního prostředí i dendrologové registrují škody, které na porostu zanechalo letošní léto. Svým dílem kromě sucha přispěly i požáry, mšice, kůrovec a dřevokazné houby.
Podzim přišel už v srpnu
Sucho nerozlišuje jehličnany nebo listnáče. Uschly jak vzrostlé stromy, tak i desetitisíce malých stromků a sazenic v lesních školkách. Státní podnik Lesy České republiky očekává u mladých stromků velké škody, nové osázení se může týkat asi až třetiny ploch letošních výsadeb. Nejvíce sucho postihlo výsadby smrku, jedlí a buku, poškozené jsou i některé loňské výsadby. Konečná bilance ztrát ze sucha na mladých porostech se ale podle generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda teprve ukáže.
GALERIE
Extrémní sucho přineslo předčasný podzim (2015)
Výrazně menší než škody ze sucha jsou prázdninové škody z požárů. V červenci a v srpnu Lesy ČR evidovaly 160 požárů se škodou šest milionů korun, které zasáhly 37 hektarů lesů. Byl to téměř dvojnásobný počet požárů oproti celému prvnímu pololetí letošního roku.
Lesní porosty neničilo jen sucho a požáry
Po celém Česku lesníci zaznamenali na začátku července přemnožení mšic, které parazitují na porostech smrků pichlavých. Za nebývalým přemnožením bylo opět suché počasí a také dvě poslední teplé zimy. „Napadané dřeviny žloutnou, hnědnou, na zemi se hromadí opadané vysušené jehličí a nakonec mohou smrky, zvláště jsou-li vysazeny na vyprahlejších stanovištích s nedostatečnými možnostmi přirozené závlahy, uschnout docela,“ varoval Václav Nejman z Lesů hlavního města Prahy.
Takto postižené dřeviny lze zachránit, kácení je podle odborníků až posledním řešením. „Kromě omývání a postřiku větví potřebují sužované stromy především pravidelné a velmi důkladné zalévání, které jim může pomoci přečkat nynější náročné letní období, kdy je najednou vysušují mšice i vysoké teploty,“ doplnil Nejman.
Lesy ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá i jeho okolí postihla kůrovcová kalamita. Kůrovec se v posledních letech postupně přemnožil kvůli tomu, že méně prší, a letošní nebývale suché počasí jeho populaci znásobilo. „Vyvrcholení bylo letošní léto s více než dvaceti tropickými dny i nocemi. Suchem oslabené porosty se nejsou schopny bránit napadení lýkožroutem smrkovým a severským,“ uvedl Jaroslav Nerad z Vojenských lesů a statků, které v lesích na Libavé hospodaří.
Správci lesů proti šíření zvýšili těžbu dřeva a snaží se rychle zpracovat napadené stromy. „Instalujeme také lapače a lapáky k odchytu i monitoringu kůrovců. Při obnově lesa používáme pestřejší skladbu dřevin a snažíme se postupně obnovovat zaniklé vodní nádrže, aby se zadrželo více vody v oblasti,“ dodal Nerad.
V těchto podmínkách se podle něj daří i dřevokazným houbám, především václavce. „V tuto chvíli ani nevíme, které stromy přežijí. Některé stromy nevykazují žádné napadení parazity a usychají, protože po letech sucha přišlo extrémní sucho, a to již nejsou schopny přežít,“ dodal lesní hospodář.