Havel se zasloužil o prestiž a autoritu ČR ve světě

Praha – Václav Havel se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě. Řekl to dnes prezident Václav Klaus v projevu nad rakví zesnulého prvního polistopadového prezidenta při smutečním ceremoniálu, který se konal ve Vladislavském sále Pražského hradu. Vyjádřil přání, aby Havlovým úmrtím neskončila v ČR éra zahájená listopadem 1989.

Lidé by podle hlavy státu měli pokračovat v úsilí o to, aby odpovědnost nebyla prázdným pojmem a obrana svobod občanů se stala zásadním politickým pojmem. Havel byl podle něj natolik světově uznávanou osobností, že se stal symbolem boje za demokracii a lidská práva. První polistopadový prezident je podle Klause také symbolem porevolučního přechodu od komunistické diktatury a obnovy demokracie.

Klausův smuteční projev začal ihned poté, co byla rakev s Havlovými ostatky umístěna na katafalk ve Vladislavském sále. Podle prezidenta byl Havel výraznou a složitou osobností, která se vzpírala „povrchnímu hodnocení“. Jeho život byl odrazem historie 20. století se světovou válkou, nástupem komunismu, uvolněním poměrů v 60. letech, okupačním rokem 1968, následnou normalizací, pádem komunismu a obnovou demokracie, řekl.

Z projevu Václava Klause:

  • Sešli jsme se na tomto vskutku historickém místě, abychom se poklonili památce Václava Havla, který nás v neděli 18. prosince po dlouhé a těžké nemoci, přesto však zcela nečekaně opustil.
  • S jeho jménem navždy zůstane spojena naše sametová revoluce a éra obnovy svobody a demokracie.
  • Sešli jsme se, abychom si připomněli život a dílo státníka, který byl natolik světově uznávanou osobností, že se stal symbolem boje za demokracii a lidská práva. Člověka, který se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě.
  • Byl přesvědčeným zastáncem a obhájcem hodnot humanity, demokracie a lidských práv a těžce nesl jejich nerespektování některými diktátorskými režimy současného světa.
  • Komunistický stát ho kvůli jeho rodinnému původu pokládal za nepřítele v podstatě automaticky. Znemožnil mu studovat a dal mu životní zkušenost, která z něho v šedesátých letech – spolu s jeho uměleckým talentem – vytvořila dramatika odhalujícího absurditu a vyprázdněnost totalitního režimu.
  • Stal se mimořádně váženou a respektovanou osobností, jíž bylo nasloucháno a jejíž hlas měl význam a váhu.
  • Ze všech těchto důvodů bych si přál, aby éra zahájená listopadem 1989 a spojená se jménem Václava Havla neskončila. Myslím, že by si to Václav Havel přál také.

Klaus se v projevu, kterému kromě pozůstalých naslouchali politici a další osobnosti českého veřejného života, několikrát zmínil také o Havlově podílu na integraci Česka do demokratických struktur ve světě, Evropské unie a Severoatlantické aliance.

„Stal se mimořádně respektovanou osobností, jíž bylo nasloucháno,“ konstatoval Klaus. Havel podle něho často vyvolával diskuse a polemiky. „Ne vždy ve svých iniciativách uspěl. Je možné, že se tak jako každý z nás v lecčems mýlil. Ale i to je součástí života velkých osobností,“ dodal Klaus. Jeho předchůdce ve funkci byl podle něj obhájcem hodnot humanity a lidských práv a kritikem jejich porušování některými diktátorskými režimy ve světě.