Kmoníček: Každý politický uprchlík je částečně ekonomický a naopak

Evropa počítá s jistou mírou migrace a musí s ní počítat i ČR, pokud je to řízený jev, koordinovaný a pod kontrolou, uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v Interview ČT24. Se současnou uprchlickou krizí se ale situace mění. Říká, že každý ekonomický uprchlík je částečně politický a každý politický uprchlík je částečně ekonomický, protože mění svoji ekonomickou situaci. Vidí ale jinou motivaci mezi uprchlíky ze Sýrie, kteří skutečně utíkají z občanské války, a Eritrejci. Afričtí uprchlíci jsou primárně ekonomičtí, myslí si.

Video Interview ČT24
video

Kmoníček: Eritrejci našli cestu a pašeráci ji zneužívají

„Evropa nikdy nežila úplně bez emigrantů. Všichni jsme emigranti, Češi, kteří přišli ze západního Balkánu v šestém století, byli také emigranti. Patří to k lidské společnosti,“ uvedl ředitel prezidentova zahraničního odboru Hynek Kmoníček. „Je ale něco jiného, když přestane fungovat systém, který vás má chránit před tím, aby celá Evropská unie a schengenský prostor byly ohroženy několika velkými pašeráckými bandami kvůli tomu, že jeden Etiopan s jedním Eritrejcem se rozhodnou z jedné pláže v Libyi vydělávat šedesát milionů dolarů každý měsíc,“ dodal.

Právě Eritrejci jsou pro něj příklad toho, že afričtí uprchlíci jsou primárně ekonomičtí. „V Eritreji žádná válka není, skončila v roce 1993. Politický uprchlík z Eritreje, jak se ukázalo, trpí pod tamním režimem natolik, že v okamžiku, kdy se nechá zaměstnat ve Velké Británii, tak dvě procenta svého platu odvádí zpět vládě, pod kterou trpěl,“ řekl Kmoníček.

Většinou se v souvislosti s Eritrejci mluví v případě motivu odchodu o prodlužované vojenské službě, která místo osmnácti měsíců trvá i mnoho let. Zavedena však byla už v roce 1995. „Proč se z toho objeví najednou taková vlna uprchlíků v roce 2015. Co se změnilo v té době? Změnily se dvě věci. Za prvé je cesta,“ přiblížil. Eritrejci podle něj mohou uniknout přes Súdán do Libye zničené občanskou válkou a z jednoho přístavu, o kterém se podle Kmoníčka dobře ví, se za pomoci pašeráků dostanou do Evropské unie. Právě pašeráci, kteří se cestu naučili využívat, jsou druhá změna.

Eritrejci ve vlaku do Rakouska
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Nicolas Armer

Pohled upřený na OSN

Nebyl by tudíž tak kritický vůči OSN jako třeba Alexandr Vondra, podle kterého jde o tragickou instituci. Tato organizace má totiž hrát nezastupitelnou úlohu díky tomu, že je nestranná. „V tuto chvíli každý z nás bude vnímán jako zainteresovaný na řešení konfliktu. Jediná nestranná bude OSN. Proč? Protože bude bezbarvá, bez chuti, prostě OSN. Právě proto to může udělat,“ zdůraznil.

Řeč je přitom třeba o libyjské válce, kterou převaděči zneužívají. OSN už v této chvíli podle ředitele prezidentova zahraničního odboru odvádí solidní práci. „Je jediná, která je tam schopná vytvořit nějaký kompromis, který bude znamenat, že budeme moci vstoupit do libyjských teritoriálních vod a začít řešit, přeloženo potápět, ty prázdné lodě, které by nám dovezli uprchlíky, kteří jsou obětmi převaděčů,“ dodal.

Dopad války viditelný v ulicích města Benghází v Libyi
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Mohamed Salama

I kvůli tomu je podle Kmoníčka nezbytné hovořit s Ruskem. Přestože má vlastní zahraniční politiku, která nemusí být vždy přátelsky nakloněná, má svou pozici v Radě bezpečnosti OSN. „Bez mandátu Rady bezpečnosti nelze vyřešit Libyi, nelze vyřešit emigraci a bez zprostředkování OSN v syrské krizi bychom se také nedostali k žádnému výsledku, protože při veškeré bídě OSN jiný nástroj nemáme,“ doplnil Kmoníček.