České úřady zatím nemají informace o tom, že by se k nám blížila vlna migrantů ze Srbska nebo Makedonie. Pokud by k tomu ale došlo, tak vzniknou na jižní Moravě mimořádné ubytovací kapacity pro 300 lidí. Uvedl to ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) po poradě bezpečnostních složek. Dosavadní zvýšené kontroly ohledně běženců jsou podle něj prozatím dostatečné - Česko ale vyšle pozorovatele do Srbska a Makedonie, aby mělo informace o migračních tocích z "první ruky".
Pokud do Česka dorazí vlna migrantů z Balkánu, vznikne na jihu Moravy další ubytování
Mimořádné ubytovací kapacity pro uprchlíky by v Jihomoravském kraji vznikly například v tělocvičnách a dalších veřejných budovách: sloužily by pro krátkodobý pobyt. "Nelze tam migranty držet dlouho, bylo by to přechodné opatření," vysvětlil Chovanec. Vnitro je také podle něj domluveno s jihomoravským hejtmanstvím, které by se případně postaralo o krátkodobé zajištění stravy pro běžence. Pokud by i tak tyto mimořádné kapacity nestačily, tak by vznikla další místa například ve stanech.
Na poradě bezpečnostních složek se řešilo i případné nasazení armády při kontrole hranic. K tomu by došlo, pokud by během dvou nebo tří dnů byla zachycena vlna tisíce migrantů a dalo by se předpokládat, že se situace může opakovat. Chovanec ale na brífinku několikrát zdůrazňoval, že k tomu zatím nejsou žádné informace. Případné nasazení vojáků by ještě před tím musela schválit vláda.
Už teď má Česko kvůli monitorování běženců pozorovatele v Maďarsku. Podle Chovance se však musí posunout dál na jih kvůli informacím přímo z místa. "Chceme mít na místě své lidi, abychom nebyli odkázáni jen na informace od policejních sborů," doplnil ministr.
Události: Česko vyšle pozorovatele na Balkán (zdroj: ČT24)
Na stoupající množství uprchlíků se připravuje i justice. „Hledáme řešení, jak vytvořit ještě nějaký kvazitribunál, který by byl jakýmsi filtrem. A i letos budeme přidávat asistenty na správní úseky soudů," uvedl k tomu ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Nápor uprchlíků z Balkánu sílí
Policie zvýšila počet kontrol zaměřených na uprchlíky v polovině června – od té doby počet zadržených běženců přesáhl 1870. Jen za minulý víkend policisté zajistili 235 lidí. Nápor migrantů v Evropě totiž sílí kvůli několikadennímu zablokování hranic mezi Makedonií a Řeckem. Po jejich uvolnění se takzvanou balkánskou cestou začal přesouvat mnohem větší počet lidí.
obrázek
Kvůli uprchlíkům se v uplynulých dnech dostali do sporu ministr financí Andrej Babiš (ANO) a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Babiš prohlásil, že je nutné bránit území většiny evropských států před přílivem uprchlíků uzavřením vnější hranice schengenského prostoru. Zapojit by se podle něj mělo NATO. Bělobrádek takový názor označil za populistický.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje za cestu k řešení krize především ukončení konfliktů na Blízkém východě. "Za jednací stůl by si také měly sednout evropské státy, Rusko i arabské státy a do problému by se měly zapojit mezinárodní organizace včetně OSN," řekl premiér novinářům. Jednotlivé státy by se prý také měly zaměřit na kontrolu kamionů, které projíždějí přes hranice z oblastí, kde je silný tlak ze strany migrantů.
Podle evropského azylového systému se musí o běžence postarat ten členský stát, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko. Problémy mají ale i další státy: rakouská policie ve čtvrtek nedaleko hranic s Maďarskem našla v odstaveném chladírenském voze přes sedmdesát mrtvých běženců. Kvůli této tragické události ale Česko žádná mimořádná opatření přijímat nebude, dodal na brífinku Chovanec.