Nekompromisní ochránce osobních údajů, který se neváhal zastat ani zlodějů. S takovou nálepkou opouští Igor Němec po deseti letech Úřad pro ochranu osobních údajů. Jeho rozhodnutí často vyvolávaly rozporuplné reakce a mnozí mu vytýkali, že je příliš přísný. Němec ale trval na tom, že proti „různým formám Velkého bratra“ je třeba bojovat a zveřejňování záběrů podezřelých označoval za „vytváření novodobých pranýřů v médiích“.
V rámci boje s Velkým bratrem neváhal Igor Němec zajít do krajností
„Jsme jeden z mála orgánů v této zemi, který je na straně občana, na straně jeho svobody,“ řekl Němec v roce 2010, když byl znovu zvolen do čela ochránců dat. Svými rozhodnutími bránit soukromí za každou cenu si ale proti sobě občany často naopak poštval.
Snímek zloděje jen s jeho souhlasem
Asi nejznámější byl případ firmy, která na sociálních sítích zveřejnila fotku ukradeného elektrokola a také zloděje. Policie i díky tomu pachatele vypátrala, firma ale od ÚOOÚ dostala pokutu pět tisíc korun. Podle Němce snímek zloděje nesměla zveřejnit bez souhlasu samotného zloděje. „Úřad bude asi muset začít používat více zdravý rozum než nějaké tupé vykládání zákona,“ poznamenal tehdy IT publicista Daniel Dočekal.
Městský soud v Praze také pokutu později zrušil. Argumentoval tím, že pachatel musí počítat s tím, že jeho práva na ochranu osobní identity nebudou chráněna stejně jako práva osob, které jednají v souladu se zákonem.
Kontroverzní bylo i Němcovo rozhodnutí pokutovat zveřejňování kamerových a zvukových záznamů z jednání zastupitelstev. Některé obce se sankcí bály tolik, že například v zápisech z jednání retušovaly veškerá jména včetně starostů. V roce 2012 kvůli tomu Němcův úřad dostal anticenu sdružení Otevřená společnost. Spory utnul až nový občanský zákoník, který nahrávky pořízené veřejně a ve veřejném zájmu povolil.
Pokutu dostala Bradáčová i policie
Původní profesí matematik vstoupil do politiky v roce 1990. Byl mimo jiné ministrem pro státní kontrolu v Klausově vládě. Vedl Úřad vlády, byl pražským radním a od července do listopadu 2002 pražským primátorem.
Město vedl Němec dočasně poté, co odstoupil primátor Jan Kasl. Do historie se zapsal především okřídleným prohlášením „situace je nadmíru výtečná“ v době, kdy se na Prahu valila povodeň nevídaných rozměrů.
Již v době, kdy Němec vedl Prahu, se hovořilo o jeho možném angažmá do čela ÚOOÚ. Předsedou se nakonec stal, když prvnímu předsedovi úřadu vypršelo funkční období. Ochráncům dat šéfoval deset let, tedy maximální možnou dobu. Mandát mu vyprší 1. září 2015.
Předseda ÚOOÚ Igor Němec
Němcův úřad se ovšem nepřel jen s obcemi a občany. Kvůli ochraně dat se dostal do křížku i s policií. Ta od něj například dostala pokutu 60 000 korun za to, že šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta poskytl v prosinci 2013 pořadu Otázky Václava Moravce videozáznam ze zatýkání Jany Nečasové. Policejní prezidium se proti pokutě brání správní žalobou.
Ochrancům dat neunikla ani vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Za zveřejnění platů svých zaměstnanců na zastupitelství musela zaplatit 100 tisíc korun. Pro mnohé proto bylo překvapením, když prezidentův kancléř Vratislav Mynář naopak dostal souhlas se zveřejním svého platu i platů všech vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky. Němec rozdíl s případem Bradáčové vysvětlil tím, že státní zástupkyně „zveřejnila na internetu vše včetně uklízeček“.
Velký bratr nikdy nespí
Němec byl v ochraně soukromí nekompromisní. Neustále zdůrazňoval, že je nutné bojovat proti „různým formám Velkého bratra“, tedy opatřením ke sledování občanů, která jsou zdůvodňována například bojem proti terorismu.
Za chybu považoval například i zveřejňování záběrů podezřelých, které označoval jako „vytváření novodobých pranýřů v médiích“. Obec Kravaře kvůli tomu dostala pokutu 30 tisíc korun. Ochránci ji uložili za to, že na svém webu zveřejnila jména dvou zlodějů. Nic na tom nezměnil ani fakt, že se k činu přiznali.
Antl: Musí být přísný, hájí lidská práva
Bývalý šéf ÚOOÚ má ale i své zastánce. Pochvalně o něm hovořil například předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl. Odmítl, že by byl úřad nemístně přísný: „Tvrdím, že přísný musí být, protože hájí ústavní práva občanů zaručená Listinou základních práv a svobod.“
Sám Němec řadí mezi své konkrétní úspěchy zrušení projektu centrálního úložiště elektronických receptů kvůli shromažďování citlivých dat o pacientech, výmaz neaktuálních údajů z živnostenského rejstříku, zrušení návrhu na paušální souhlas se vstupem do kamerovaného prostoru nebo nahrazení rodných čísel v elektronických agendách veřejné správy jinými identifikátory.
- ÚOOÚ vznikl před patnácti lety. Má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Za porušení zákona jim smí udělit mnohamilionovou pokutu a nařídit zničení.