Kuras: Čekám, že ženy chlapy poženou, aby se naučili střílet

Benjamin Kuras v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Podle publicisty a spisovatele Benjamina Kurase mají Češi strach z uprchlíků oprávněně. Sám by navrhoval rozdělit imigranty do čtyř skupin a zjišťovat, kdo je ve své zemi skutečně perzekvovaný, a kdo je bojovník Islámského státu. Jak řekl v Interview ČT24, Evropa podle něj příliv uprchlíků nezvládá.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na setkání diplomatů mluvil o stále častějším názoru, že Evropa umírá a že se její model vyčerpal. Souhlasíte s tím?

Samozřejmě s tím souhlasím a už na to upozorňuji dlouho. Zatím mě nikdo nebral vážně, ale snad mě dnešní politici začnou brát vážně. Jsme na počátku něčeho, čemu už by se mělo říkat spíše invaze než migrace. Migrační toky, jak to před mnoha lety nazvala Evropská unie, se opravdu proměnily v toky. Zrovna před chvílí jsem sledoval italské zprávy – 4400 lidí připlulo včera ze Sicílie. Itálie je v podstatě zaplavena. Teď jsem tam byl několik týdnů a v některých městech si už nepřipadáte jako v Itálii.

V rozhovoru pro Svobodné fórum jste prohlásil: „Pokud se něco prudce nezmění, máme před sebou posledních deset let sladkého života.“ Jak jste to myslel?

Už se to zkracuje, myslím, na pět let. Když jsem tohle říkal, netušil jsem, že to poteče takovým tempem jako teď.

Co nás bude čekat?

Čeká nás záplava milionů lidí, kteří absolutně nejsou schopni žít podle evropských standardů. V té Itálii bylo jasně vidět, že to jsou lidé, kteří nebudou moct nikdy mít zaměstnání a kteří budou navždy spoléhat na podporu našich daňových poplatníků.

A vy to poznáte jen podle pohledu?

Někteří třeba chodí na pláže a prodávají brýle, u těch se dá říct, že se něčím zabývají. Pak tam ale postávají a posedávají stovky lidí před katedrálami. Například v Pratu, což je město s asi 150 tisíci obyvateli. Město bylo o prázdninovém víkendu vylidněné a plné arabských a černošských mužů, kteří jen posedávali a pokukovali. Italsky ještě neuměli a já nevím, co s nimi, až dojdou peníze Itálii, která, jak jsem se dozvěděl, jim vyplácí 35 eur denně kapesné kromě bydlení a stravy, kterou mají zdarma. To bude takový nápor na kasu daňových poplatníků v celé Evropě, že se to musí ekonomicky zhroutit.

Vy sám jste v roce 1968 opustil Československo.

Ano.

Byl jste v podstatě také uprchlíkem. Nemáte pro tyto lidi tedy nějaké pochopení, když chtějí žít v lepších podmínkách a svobodně?

Mám samozřejmě největší soucit s těmi, kteří byli vyhnáni ze svých domovů Islámským státem. Jde většinou o křesťany, ale samozřejmě i o jiné rodiny. Už jsem ale několikrát psal, že nejohroženější obcí jsou křesťané, kteří by měli dostat přednost, protože jim opravdu šlo o holé životy.

Jak byste si tu přednost představoval? Dokážeme my, když se sem valí statisíce uprchlíků, rozpoznat, kdo pomoc potřebuje, a kdo ne? Jak to vypadalo u vás, když jste odcházel? Byla selekce také zásadní ve vašem případě? Byl nějaký rozdíl v tom, když vy jste odcházel a stal jste se uprchlíkem, a v tom, když dnešní uprchlíci chtějí svobodnější, lepší život?

Prosím vás, nás do Itálie odešlo sedm tisíc, do Švýcarska asi dvacet tisíc, do Kanady dalších deset tisíc. Dnes se jedná už o milionech, o které prostě nebude možné se postarat.

Kde se ti lidé tak najednou vzali? Proč odcházejí ze svých domovů a přicházejí v takových velkých množstvích právě teď?

Dospěl jsem k názoru, že je to organizované Islámským státem. Nejprve vyhnali křesťany a teď do svých toků přidávají své vlastní cvičené džihádisty, jak ostatně sami přiznali. V Polsku už jich našli dvě sta. Odhaduje se, že v Německu má 48 tisíc muslimů napojení na Islámský stát. To jsou strašidelná čísla. Kolik jich je v Česku, nemůže nikdo odhadnout, protože česká kontrarozvědka na ně ještě nepřišla.

Z jakých pramenů vycházíte, když říkáte tahle čísla? Ono to zní poměrně dost děsivě, ale máte konkrétní důkaz o tom, že jsou to opravdu džihádisté a že sem připlouvají v tak velkém množství?

Myslím, že si budeme muset počkat, až nám to dokážou. Pak už ale bude pozdě.

Pojďme si teď poslechnout slova francouzského a českého ministra zahraničí, kteří na téma uprchlické krize dnes mluvili na setkání s diplomaty.

Fabius (francouzský ministr zahraničí): Musíme projevit jak solidaritu, tak určitou pevnost, to není nic proti ničemu. Varuji předtím, že jinak riskujeme takovou reakci veřejnosti, která může evropskou konstrukci zcela zničit.

Zaorálek: Velká věc je, že se musíme angažovat dříve, že se musíme angažovat v místech zdrojů a problémů.

Pan Fabius mluvil o reakci veřejnosti, která by mohla zničit evropskou konstrukci. O jaké reakci veřejnosti podle vás mluvil? Mluvil o případné radikalizaci?

Myslím, že si nemusíme dělat velké starosti s radikalizací. Radikalizace přichází s těmi imigračními toky. Čím víc muslimů tady bude, tím větší radikalizaci budou mít, protože budou ekonomicky nezařaditelní do naší společnosti a budou tudíž mít pocit ublížení, nenávisti a závisti, který bude končit násilím.

A půjde o politickou radikalizaci v Evropě?

Já nevím, čemu říkáte radikalizace? Hodně se dnes mluví o politicích jako Le Penová. Myslím, že ta radikalizace není taková, že by z ní hrozily vraždy a masakry. Tahle radikalizace by chtěla zastavit příliv uprchlíků především z islámského světa.

Co by se teď tedy mělo změnit, když vy říkáte, že jinak přijdeme o ten sladký život? Co bychom měli udělat, jestli už není pozdě?

Ty migrační toky – mně se to slovo strašně líbí – by měly zůstat tam, kam přicházejí, to znamená na řeckých ostrovech, kde je všude obrovská nezaměstnanost. Lidé tam nemají práci, tak jim dáme práci tím, že je necháme starat se o uprchlíky a mezitím ty uprchlíky budeme, nedá se nic dělat, kádrovat a zjišťovat, kdo opravdu je perzekvovaný ve své zemi, kdo sem přichází jenom za penězi nebo kdo je schopen se začlenit. Navrhoval jsem rozdělovat je do čtyř kategorií. První místo by měli být ti, kteří prchají o život, to znamená křesťané, jezídé a možná některé umírněnější muslimské sekty. Na druhém místě by měli být lidé, kteří jsou profesionálně zařaditelní. A za třetí by to měli být lidé, které odmítneme, protože o nich nic nevíme.

A ta čtvrtá kategorie podle vás?

Čtvrtá kategorie jsou džihádisté, u kterých zjistíme, že džihádisty jsou, a ty okamžitě posílat zpět.

A zjistíme to?

Na to musí přijít rozvědčíci a lidé, kteří znají situaci v Islámském státě. Mimochodem tady si lidé pořád myslí, že Islámský stát je banda nějakých dvaceti tisíc bláznů, ale ono to tak není. Mají takové vojenské úspěchy, protože je řídí stovka bývalých generálů Saddáma Husajna, které Obama propustil z vězení, a hlásí se k nim tisíce islamistů v Libyi. Dnes už vlají jejich prapory v Bosně a vyhrožují Srbům, že si je zotročí. V Německu, ve Francii a v Afghánistánu už to tak je.

Pojďme se teď podívat o dva dny zpátky. Z Makedonie přicházely poměrně dost děsivé záběry tisíců uprchlíků, kteří nakonec prorazili makedonskou hranici. Má podle vás Evropa ty toky migrantů, jak vy říkáte, pod kontrolou, nebo už hasí požár pozdě?

Jestli je pouští přes Makedonii do Srbska a Maďarska, tak už je pozdě. Měli by zůstat na těch okrajích. A samozřejmě bychom se měli o všechny postarat, aby měli kde spát a měli co jíst a pít, ale dávat jim po příchodu 35 eur denně kapesné, kde se stravou a ubytováním vlastně dostávají víc než profesor na italském gymnáziu, je trochu absurdní.

Co s těmi lidmi, kteří se už dostanou na místa, jako je Itálie nebo Německo? Říkáte, že teď bychom je měli nějakým způsobem prolustrovat a do té doby by měli být zavřeni v uprchlických táborech?

V Itálii byly případy, kdy se ti lidé vzbouřili a páchali násilí. Když nedostali zavčas těch svých 35 eur denně, vzbouřili se a vtrhli do kanceláře, kde vyrabovali pokladnu. V Kasertě, což je kousek u Neapole, jich několik stovek demolovalo tři kilometry silnice.

Z jakých zdrojů vycházíte?

Ze záběrů italské televize. V Itálii například jedete autem na městské parkoviště a nějaký uprchlík vám koupí parkovací lístek za jedno euro, ale chce za něj dvě. Řekl jsem, že mu dvě eura nedám a na to mi odpověděl, že mu je musím dát. Tak jsem ho poslal italsky „fanculo“ a začal na mě řvát, málem mě až zbil.

Řekněte mi, vy považujete ty informace, které se objevují třeba v italské televizi, za objektivní? Nevybírají si novináři právě takové obrázky, které vyvolávají v lidech tyhle reakce?

Víte, já si myslím, že čekat na to, až z toho bude objektivní obrázek, už si nemůžeme dovolit. Ty případy tam jsou. Ty násilnosti se dějí. Kdokoliv, kdo se dopustí násilnosti na činiteli nebo občanu Evropské unie, by měl být okamžitě deportován. Já vám uvedu příklad, jak to třeba jde s křesťany. V Pratu, kde jsem seděl a viděl jsem tam všechny ty muslimské toky, najednou šla krásná paní Afričanka se třemi malými Afričánky. Elegantně oblečená a já si říkám – co ta tady dělá mezi nimi? Ona vstoupila do katedrály s těmi třemi dětmi, poklekli a začali se tam modlit. Dívám se na faráře a on to je africký černoch mluvící perfektně italsky. Takže ten rozdíl mezi adaptabilitou i těch afrických křesťanů a muslimů je absolutně diametrální.

Vy žijete střídavě ve Velké Británii, která teď čelí nebývalému přílivu uprchlíků stejně tak jako další země v Evropské unii. Jak se Britové s tím přílivem vyrovnávají? Dlouhá léta byli zvyklí na přistěhovalce, jak to berou dnes? Je to jiné?

Britové tuhle vlnu zatím nepřijímají, kromě těch, co se násilím dostanou z Calais na kamionu, a s těmi zacházejí jako se zločinci, protože se dopustili násilí na někom jiném. V Británii je už dlouho etablovaná muslimská komunita od šedesátých let, jejíž stařešinové jsou například bývalí poklidní hokynáři nebo textiláci. To je jedna skupina muslimů, s nimiž se Británie naučila žít. Teď tam přichází ta druhá vlna, která nemá absolutně žádné zkušenosti s životem v Evropě. Británie se tomu přílivu zatím brání. Uprchlíci jdou nyní hlavně do Německa. A Češi mají pořád jako pštrosi hlavy v písku a zapomněli, že jsou v Schengenu. Myslí si, že se u nás nic neděje, že tu žádní muslimové nejsou, ale za půl roku jich přijde 800 tisíc do Německa a budou se moci pohybovat v Schengenu…

A myslíte si, že uprchlíci, kteří odcházejí ze Sýrie nebo z Afriky, mají zájem se dostat do Česka? Protože ti, kteří tady byli zadrženi, mluvili o tom, že tady zůstat nechtějí.

No, zatím ne, protože Německo je zatím přijímá, jenomže Německo už říká, že je přijímat dál nebude.

Takže čekáte, že potom bude příliv imigrantů i v Česku mnohem vyšší, než očekáváme?

A navíc ještě Evropská komise, které rozděluje naše vybrané daně, místo, aby pomohla Řekům poradit si s těmi přítoky, které tam denně přijíždějí, tak navrhla, že bude finančně podporovat země, které je přijmou. To je absolutně nejblbější řešení, na jaké kdo může přijít.

Myslíte si, že je pro Brity imigrace, imigrační politika nebo migrační politika Evropské unie velké téma? Jak zásadně podle vás ovlivní referendum, které by mělo být buď příští rok, nebo nejpozději v roce 2017 o vystoupení Británie z Evropské unie? Bude to jeden z hlavních bodů, na základě kterých budou lidé rozhodovat?

Já myslím, že ne. Tím hlavním bodem budou otázky ekonomické, i když je pravda, že od Blairovy labouristické vlády skoro přestaly fungovat britské hranice a prakticky si tam vstupuje, kdo chce.

Vy jste mluvil o tom, že do Česka může přijít velká migrační vlna. V Česku se minulý týden rozproudila debata o tom, co je větší nebezpečí: jestli příliv imigrantů, nebo vzrůstající xenofobie, která je mezi lidmi. Co je podle vás větší nebezpečí pro českou společnost?

Já bych se na to podíval takhle, existuje tu velký počet lidí, kteří mají strach z těch imigračních toků právem, někteří možná z hysterie, ale na druhé straně jsou tito lidé okamžitě automaticky pokládaní za xenofoby a fašisty. Jestliže někdo napadá tyhle lidi jako fašisty, protože tady nechtějí islám, tak de facto o sobě říká, že tady ten islám chce, a ta debata by se měla obrátit. Proč je tady chtějí?

Kdo má ještě oprávněný strach z přílivu uprchlíků a kde už začíná xenofobie, nesnášenlivost, rasismus? Dá se to poznat?

Rasismus se dá poznat například výrokem „negry tady nechceme“, který jsem někde zaslechl. Když vidíte ty tisíce lidí – a jsou to chlapi vojenského věku – kteří jsou rozprostřeni po těch italských městech a plážích a prodávají tam hezkým holkám v bikinách brýle, tak nebude trvat dlouho, než jim, jak se říká, prdne v kouli a po nějakých těch holkách si šáhnou, jako to dneska dělají ve Švédsku. A to se přesune, chlap prostě tak dlouho bez ženy nevydrží.

Já z těch vašich slov, musím říct, mám trochu strach a nevím, jestli nešíříte trochu poplašnou zprávu, abychom neházeli všechny uprchlíky do jednoho pytle, protože takhle to vypadá, že všichni ti muži…

Ale samozřejmě, že ano.

… sem přišli jenom proto, aby obsadili Evropu. Tak to asi nebude?

Někteří sem přišli žít na podpoře, někteří si sem přišli vydělat a někteří jsou podnikaví jako třeba kluci u benzinových pump, to jsou většinou ale Indové a Bengálci. Jak ti se sem dostali? Víte, jak dlouho to trvá se z Bengálska dostat do Evropy? Kolik na to potřebujete peněz se sem dostat?

Lidé z Afriky říkají, že se složí celá rodina a vyšlou toho nejsilnějšího, který potom, až tady získá azyl, přivede tu rodinu do Evropy. To nepřipouštíte jako možnost?

Ale samozřejmě připouštím, a to je ještě horší. Když pak přijede rodina s dvanácti strýčky a patnácti babičkami a teď se o ně všechny budeme muset starat…

A jak víte, že se nebudou chtít zapojit do společnosti, že tady nebudou chtít pracovat, že se tady nebudou chtít asimilovat?

Protože tady už práce není ani pro nás.

Vědci minulý týden zveřejnili výzvu proti nárůstu xenofobních nálad v Česku. Mají pravdu v tom, když říkají, že xenofobní nálady u nás už bublají moc?

Já tady žádnou xenofobii nevidím. Na ulici, ve velkých debatách ji nevidím. Když sleduju, řekněme, docenta Konvičku s tím antiislámským spolkem, tak tady vidím opravdovou a oprávněnou obavu z nastolení totalitního systému, v němž jsou takové věci jako zákony šaría, které zotročují jinověrce a podobně. V tom nevidím xenofobii, v tom vidím obavy o pokračování existence tohoto národa.

V již zmíněném rozhovoru pro Svobodné fórum mě zaujala pasáž o tom, že u nás máme dvě generace lemplů neschopných bránit sebe, své ženy a děti. Je to opravdu tak zlé?

Když ministr Stropnický počítal, kolik českých vojáků se může uvolnit na hlídání hranic, tak přišel s číslem 1200 nebo 1500 a je tady – já jsem se po tom pídil – dvacet tisíc profesionálních vojáků v uniformě, z nichž pět tisíc umí vládnout zbraněmi. A když si vezmete, že v Německu je podle odhadů 48 tisíc identifikovaných džihádistů, tak kolik jich tady bude stačit na pět tisíc českých vojáků?

V téhle souvislosti mě zaujala vaše věta „nakonec to vyhrají vzdělané a statečné západní ženy, které se nenechají pokořit a uvěznit“. Jak to myslíte?

Myslím to tak, že ženy jako vy – a je to na vás vidět, že tu odvahu budete mít – se nedají pokořit. Nedaly se pokořit od západních mužů, nedají se pokořit od východních mužů.

Co od nich čekáte?

Že své chlapy poženou, aby se naučili střílet.