Česko podobně jako Finsko či Slovensko dává přednost přímé volbě

Praha - Svého prezidenta si lidé volí přímo na Slovensku, v Rakousku a Polsku. V Německu prezidenta volí volební sbor, jímž je Spolkové shromáždění, které se schází pouze k výběru prezidenta. Vhodit volební lístek za svého prezidenta mohou lidé ve dvacítce zemí Evropy, nepřímo je hlava státu volena v 13 evropských státech, včetně České republiky. Poslanci dnes posunuli Česko k zemím, kde si lidé vybírají svého prezidenta sami – dnes schválená ústavní novela přibližuje možnost, že by tak i Češi mohli příštího prezidenta zvolit sami. Česká republika by se tak přiřadila například k Finsku nebo Slovensku, které v posledních letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.

Parlament či různé sbory volitelů volí hlavu státu v Evropě kromě Německa například v Itálii, Maďarsku nebo Řecku. Přímo volení prezidenti mívají i větší pravomoci – největší pravomoci má v Evropě francouzský a ruský prezident. Relativně silnou pozici přiznává ústava například i rakouské hlavě státu, nicméně jeho funkce je spíše reprezentativní. Má sice volnou ruku při jmenování spolkového kancléře a odvolání vlády, avšak tuto pravomoc zatím žádný prezident nevyužil. V přímém hlasování obyvatelstva je volen prezident také například v Portugalsku, Finsku, Bulharsku, Rumunsku, Bělorusku, na Ukrajině a v téměř všech bývalých jugoslávských republikách. 

Volba prezidenta
Zdroj: ČT24/ISIFA

Politici řeší přímo volbu prezidenta už deset let 

Zákonodárci pro změnu systému volby hlavy státu musejí změnit ústavu, k přijetí ústavní novely bylo nutných nejméně 120 hlasů. Pro předlohu dnes hlasovalo 159 ze 192 přítomných poslanců, tři byli proti. Podle novely by prezident měl být volen podobně jako senátoři, rozšíří se možnosti pro jeho odvolání, omezí se imunita jen na funkční období a případné zastavení trestního stíhání bude muset spolupodepsat premiér či pověřený ministr. Naopak jmenování členů bankovní rady ČNB se nezměnilo. 

Přímá volba prezidenta byla politickým hitem už více než deset let. Už v prosinci 2001 sněmovna zamítla návrh ústavní novely tehdejší čtyřkoalice, která zaváděla přímou volbu prezidenta. Vyjednávači současné vládní koalice se záhy po volbách dohodli na tom, že začnou pracovat na legislativním návrhu na přímou volbu prezidenta. Zavedení přímé volby mělo ve svých volebních programech všech pět stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. O rok později vláda schválila návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Vybrala variantu většinové dvoukolové volby, podobné jako při volbách do Senátu. Letos v září šel návrh do sněmovny, prošel prvním čtením, které však ukázalo, že opozice bude chtít kromě způsobu volby upravit i prezidentské pravomoci - 9. prosince poslali poslanci předlohu do závěrečného schvalování. Pozměňovací návrhy k vládní novele podali sociální demokraté a komunisté. Sporným bodem byl například způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky. 

Ústava ČR platí 19 let a za tu dobu se dočkala 16 změn 

První se dočkala od ledna 2000, kdy nabyla účinnosti změna, která zaváděla nové územní členění státu na 14 vyšších územních samosprávných celků. Základní zákon změnili zákonodárci i v březnu 2003 – tehdy vstoupila v platnost novela, která stanovila pravidla referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii. Přes změny v ústavě řešili politici i politickou krizi v roce 2009 - 14. září 2009 tak nabyla účinnosti ústavní novela o rozpuštění Poslanecké sněmovny, podle níž „prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“ 

Ústavní zákony přijali poslanci dva a oba se týkaly zkráceného volebního období. V roce 1998 Parlament odsouhlasil ústavní zákon, kterým Poslanecká sněmovna omezila své funkční období 30. červnem 1998. Rovněž v březnu 2009 chtěli politici zvolit podobný scénář - Parlament opět přijal ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny, ústavní soud ale zákon v září 2009 zrušil a volby se konaly v řádném termínu na jaře 2010.