Soud zarazil razie u advokátů. Policie už se k dokumentům jen tak nedostane

Nejvyšší soud (NS) vydal dlouho očekávané stanovisko, za jakých podmínek se mohou vyšetřovatelé dostat k dokumentům advokátů. Pokud žádají soud o souhlas, aby se mohli s listinami seznámit, musí konkrétně říci, na co přesně je potřebují a jaké podezření se s nimi pojí. Soud pak musí vždy rozhodovat usnesením. Stejný režim platí i pro dokumenty v takzvaných cloudových úložištích přístupných přes internet.

Na stanovisko z konce června upozornil server Česká justice, podle kterého by nyní mělo skončit „pytlování za účelem něco najít“.

Nejvyšší soud vymezil především takzvaný jiný prostor, jehož prohlídku musí povolovat soud podle trestního řádu. Podle NS nejde jen o vlastní kancelář advokáta, ale jakékoliv místo, kde poskytuje právní služby. Jde tedy například i o jeho automobil, místa určená k archivaci a ukládání spisů, ale také elektronická úložiště dat.

Při prohlídce takových prostor musí být podle zákona zajištěna součinnost České advokátní komory. Její zástupce pak vyslovuje souhlas s tím, aby se vyšetřovatelé mohli seznámit s konkrétní listinou.

Stanovisko Nejvyššího soudu k prohlídkám u advokátů 88.41 KB

Pokud komora souhlas kvůli ohrožení mlčenlivosti neposkytne, lze ho nahradit soudním rozhodnutím, které by mělo mít vždy formu usnesení. Při žádosti o nahrazení souhlasu je podle stanoviska soudu vždy nutné předložit soudu výčet listin a podrobný popis skutkového děje.

„Z tohoto popisu musí vyplývat podezření ze spáchání trestného činu, včetně vysvětlení, jakým způsobem jsou místo prohlídky, popřípadě osoby spojeny s trestnou činností,“ stojí ve stanovisku NS. Nesmí také chybět informace, jaké konkrétní okolnosti mají zajištěné listiny nebo nosiče dat osvětlit či prokázat.

Trestní Kolegium Nejvyššího soudu vedené předsedou Stanislavem Rizmanem pracovalo na stanovisku několik měsíců. Podnět vzešel od náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Kolegium si nejprve zmapovalo praxi u různých soudů, která byla značně rozkolísaná. Potom požádalo o názor ministerstva, právnické fakulty a další odborná pracoviště.

Stanovisko Nejvyššího soudu tak popírá například verdikt Městského soudu v Praze. Ten loni v červenci v souvislosti s kauzou podnikatele Františka Savova rozhodl, že data uložená v cloudech nejsou místem, kde by se vykonávala advokacie, a policie je tedy může zkoumat. 

Komoře vadilo ohrožení mlčenlivosti

Advokáti dosavadní režim prohlídek často kritizovali. Poukazovali na ohrožení mlčenlivosti a na důvěrnost mnoha listin, které se týkají klientů. Česká advokátní komora dlouhodobě upozorňovala i na skutečnost, že podobných zásahů u právníků přibývalo, často prý působily šikanózním dojmem.

Vyšetřovatelé takto zabavili například důkazy v kauze kolem Jany Nečasové, dříve Nagyové. O materiály zabavené při domovní prohlídce u právníka Tomáše Jindry, který je advokátem lobbisty Ivo Rittiga, ale nakonec přišli. Po prohlídkách skončily důkazy u České advokátní komory, která je loni na konci ledna vrátila zpět Jindrovi. Odůvodnila to tím, že vydání důkazů vyšetřovatelům nenařídil soud.