Prodloužením lovecké sezony chce ministerstvo zemědělství bojovat s přemnožením divokých prasat. Zatímco nyní je odstřel povolen jen ve druhé polovině roku, už příští rok by mohli myslivci černou zvěř lovit bez omezení po celý rok.
Divočáky půjde možná lovit celoročně
Rozrytá golfová a fotbalová hřiště, zválená kukuřičná pole, takové jsou pak příklady škod, které mají jednoho viníka: divoké prase. Každoroční scénář zemědělce už přestal bavit, proto chtějí prosadit častější odstřely. Ministerstvo zemědělství (MZE ) tak poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře, podle které se budou moci divočáci i s bachyněmi a selaty lovit celoročně. Doposud se mohli lovit od srpna do konce ledna. Vyhláška, která je na webu vlády, mimo jiné také dovoluje delší dobu lovu muflončat, kolouchů a daňčat.
Hlavním důvodem novely této vyhlášky, proč umožníme odlov po celý rok, je výrazné přemnožení divokých prasat.
Ročně se jich odstřelí 100 až 190 tisíc, jejich početní stav se ale v posledních letech nemění. Pohybuje se stále kolem 60 tisíců kusů. Podle myslivců však prodloužení lovecké sezony ke snížení stavu nepovede. „Ten hlavní problém není v tom, že by se prase střílelo málo. Ta příčina je jednoznačně v tom, že my jsme jim v podstatě vytvořili ráj na zemi," říká Josef Orlovský z Českomoravské myslivecké jednoty.
Podobně to vidí také pražský myslivec Václav Nejman. Se svou fenkou nejraději loví právě divoká prasata. Ročně jich sestřelí kolem 20 a nepředpokládá, že by jich díky delší sezoně skolil víc.
Ministerstvo navrhuje celoroční odstřel prasat (zdroj: ČT24)
Podle resortu se divočákům změnil způsob života - doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. Přemnožená divoká prasata podle důvodové zprávy novely působí každoročně miliardové škody na zemědělských plodinách. „Současně se množí střety prasete s motorovými vozidly. Pokud má dojít k zastavení růstu početních stavů a následné redukci prasete divokého, je bezpodmínečně nutné, aby se lov v následujících letech pohyboval minimálně na úrovni 200 tisíc kusů ročně," píše zemědělský resort. Například v roce 2012 se ulovilo v tuzemsku 185 tisíc kusů.
Divoká prasata se loví velmi obtížně, poněvadž se velmi přizpůsobují člověku. To znamená, že se objevují v blízkosti lidských sídel a podobně, kde se lov dělá velmi problematicky.
Ministerstvo také argumentuje tím, že prasata loví drobnou zvěř jako koroptve, bažanty, zajíce, ale i srnčata. Podle rezortu je zřejmý pokles stavů bažanta, a to od roku 2002 do roku 2014 o 30 procent, a zajíce polního o 35 procent. Divočáci navíc podle MZe napadají lidi, i když nejsou zranění. Rezort chce v novele prodloužit i dobu lovu bažanta obecného pomocí dravců, místo od září do konce roku by bylo možné jej lovit až do konce ledna. Podle minsitra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nebude mít prodloužení negativní dopady na přirozenou populaci těchto zvířat.
Myslivci, ale i ochránci přírody však narážejí ještě na etický problém. Nechtějí, aby se bachyně lovily na jaře. „Chtějí té zvěři také nechat dobu, kdy je v uvozovkách hájena, kdy má svůj klid a nikdo ji neruší,“ dodává Orlovský.
Kromě prasat návrh vyhlášky zmiňuje také další zvěř. O tři měsíce prodlužuje dobu lovu u daňčat a muflončat. O 2,5 měsíce u kolouchů a o dva měsíce u jezevce. Nová pravidla by mohla začít platit už od začátku příštího roku.
Navrhovaná doba lovu