Veterán československých leteckých sil v Británii Emil Boček s modelem stíhačky Spifire

Vystavený Spitfire na Hradě připomíná návrat československých pilotů

Druhým dnem pokračují vzpomínkové akce k 70. výročí návratu československých válečných letců z Velké Británie. Zájemci mohou na Pražském hradě vidět model stíhačky Spitfire ve skutečné velikosti do soboty čtrnácti hodin. Památku padlých pilotů uctili lidé už ve čtvrtek na pietních aktech v Dejvicích a na Klárově.

Zatímco na Hradčanském náměstí odhalili model britské stíhačky Spitfire, jen kousek odtud v katedrále sv. Víta se vzpomínalo i na ty, kteří se nevrátili. V barvách britského letectva padlo za války 493 Čechoslováků. 

Čeští a slovenští piloti se zapsali do paměti obyvatel Spojeného království zejména při slavné bitvě o Británii. Během ní nacisté utrpěli první významnou porážku ve druhé světové válce. 

Čechoslováci tvořili v Royal Air Force (RAF) jednu z největších skupin. „V roce 1940 byli členové RAF těmi, kdo bojovali za osvobození Evropy proti nacistické tyranii. Téměř dva a půl tisíce Čechoslováků se vydaly na nebezpečnou cestu z okupované Evropy, aby pomohli smést německou luftwaffe z britského nebe,“ uvedl iniciátor umístění sochy lva na Klárově Euan Edworthy.

Když končila válka a Praha volala o pomoc, mysleli si, že jí poletí na pomoc, vzpomínal brigádní generál Emil Boček, který sloužil s československými stíhači v Británii. „Už jsme měli namalované naše znaky, všechno bylo připravené. Rusové nás tady ale nechtěli, tak se to oddalovalo, až se to oddálilo do ztracena. Čekali jsme, kdy se vůbec vrátíme do republiky. Válka skončila osmého května a my jsme odstartovali teprve sedmého srpna 1945,“ uvedl Boček.

Politika, technika a počasí ztížily návrat

Důvodů, proč se návrat československých válečných hrdinů odkládal, bylo víc. „Rozdělil bych je na politické a technické,“ řekl historik Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich. Letci se nejprve museli vyvázat ze závazku vůči britskému královskému letectvu, jehož součástí byli od října 1940. „Hned po osvobození a po kapitulaci Německa Britové řekli, že nebudou dělat problémy a že považují za velmi důležité, aby se vrátili co nejdříve,“ zmínil Rajlich a dodal, že podobně reagovali i Američané.

Potíž byla spíš s komunisty. „Od sovětského partnera, jak bylo tehdy dobrým zvykem, odpověď vůbec nedošla,“ dodal Rajlich. Ovšem jak také podotkl, ani „pokvětnový establishment v Praze nebo alespoň jeho komunistická či kryptokomunistická část neměla zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovace“. Ještě začátkem července si na návrat československých letců nevyšetřila čas ani československá vláda, kterou tehdy vedl Zdeněk Fierlinger.

Osudy československých letců za druhé světové války se staly námětem filmu Tmavomodrý svět
Zdroj: ČTK
Autor: Radek Petrášek

Technické zpoždění spočívalo v tom, že generál Karel Janoušek požádal o přezbrojení československého stíhacího křídla. Válečná letadla Spitfire měla zůstat v Anglii a českoslovenští letci se měli vrátit na úplně nových strojích, které už byly majetkem Československa.

Sedmého srpna 1945 pak mohli konečně vyrazit vstříc domovské zemi. „Po dvou hodinách a 25 minutách jsme přistáli v Hildesheimu. Tam se měly doplnit stroje a měli jsme letět do Prahy. Než se doplní čtyřiapadesát mašin, chvíli to trvalo. Začalo pršet a padla mlha,“ vyprávěl Boček. Další zdržení tak přineslo počasí. Až po týdnu tak doletěli do Prahy. Museli přitom letět oklikou přes Plzeň. „Bývali bychom letěli přes ruskou zónu, ale Sověti nám to nedovolili,“ vysvětlil Boček.

Jiří Rajlich

Jiří Rajlich

historik Vojenského historického ústavu

„Mnoho z nich mluvilo o tom, že když přelétali hranice a velitel Hlaďo jim hlásil, že jsou nad Chebem a vidí Plzeň, tak plakali do masek.“

Jiří Rajlich

historik Vojenského historického ústavu

Po roce 1948 přišly čistky

V následujících dvou a půl letech byli významnou součástí československého letectva. „ Zcela po právu západní důstojníci zaujali velkou část velitelských postů a stali se páteří československého letectva,“ řekl Rajlich. Problém ale dělala doktrína uplatňovaná na základě košického programu, podle níž se měla armáda sjednotit podle sovětského vzoru. „Vůči tomu byla část západních letců a vojáků v opozici. Sice ne ve velké, ale v opozici,“ dodal Rajlich.

Osudný byl ale pro letce se zkušeností z Velké Británie Bedřich Reicin a orgány obranného zpravodajství. „Reicin a jeho lidé měli podrobné zprávy o náladách mezi důstojníky letectva jak ze západu, tak i východu. Na každého vedli spis. Tak se stalo, že hned koncem února 1948 je podle těchto seznamů začali vyhazovat z armády,“ přiblížil Rajlich. Čistky postihly letce ze západu jako celek.

Video Studio ČT24
video

Boček: Rusové nás v Československu nechtěli, tak se návrat oddaloval

Boček: Rusové nás v Československu nechtěli, tak se návrat oddaloval

Rajlich: Letectvo budované po osvobození se bez letců z Británie neobešlo

Zprávy v 16: Na Hradčanském náměstí se připomínají českoslovenští piloti RAF