Křesťanské církve chtějí vládě pomoct s výběrem uprchlíků z jordánských a kurdistánských táborů, běžencům nabízejí také ubytování ve svých prostorách. Po jednání s katolickými biskupy a Ekumenickou radou církví to oznámil ministr vnitra Milan Chovanec.
Církve pomohou s výběrem uprchlíků, nabízejí i své prostory
Křesťanské církve nabídly své objekty a spolupráci při zajištění péče a případné integrace. „V současné době mluvíme o několika budovách především klášterů, které nejsou dnes využity. Jsou to místa, která mohou v případě menších úprav pojmout stovky lidí,“ řekl o nabízených budovách sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Zmínil klášter boromejek ve Vidnavě, podle předsedy Ekumenické rady církví Daniela Fajfra mohou mít další kapacity i jiné křesťanské církve.
Záměr pomoci vládě s migranty deklarovali počátkem července evangelíci. Katoličtí biskupové se připojili během svého zasedání na Velehradě 4. července, ve svém prohlášení tehdy hovořili o pomoci pro rodiny křesťanských běženců. Podle předsedy Ekumenické rady Fajfra se ale nabízená pomocná ruka týká i jiných věřících: „Budeme opravdu hledat ty, kteří potřebují pomoc, nejenom křesťany.“
Další jednání s církvemi se uskuteční v pátek. Zúčastní se zástupci ministerstev vnitra, práce, průmyslu a obchodu, krajů, svazu měst a obcí i tripartity. Role obcí je důležitá minimálně pro katolíky, kteří ve svém cyrilometodějském prohlášení akcentovali, že při pomoci běžencům v jednotlivých farnostech nechtějí obcházet samosprávy. Fajfr v této souvislosti upozornil, že se lidé obvykle obávají neznámého - a že je úlohou církví je ujistit, že ke strachu není důvod a je potřeba pomoci lidem v nouzi.
Církve nabízejí pomoc s výběrem
Česko hodlá do dvou let přijmout celkem 1500 migrantů, z toho 400 ještě letos. Jedenáct set uprchlíků z celkového počtu má pocházet z táborů na území evropské osmadvacítky, zbylých čtyři sta z Jordánska a Kurdistánu. Při jejich výběru by křesťanské církve měly pomáhat rovněž.
Uprchlíci v ČR - odkud přicházejí a kam míří
„Výběr na místě začne v momentě, kdy se Evropská unie dohodne, že tento projekt spouští. Pokud se vše dokončí v průběhu 14 dnů, tak vlastní výběr může začít někdy na přelomu srpna a září,“ upřesnil ministr Chovanec. O přijetí uprchlíků by měli v pondělí jednat ministři vnitra členských států osmadvacítky, poté pak ještě premiéři.
Uprchlíci v Česku
- Od 17. června zadrženo 471 běženců
- Nejčastější země původu: Sýrie, Irák, Afghánistán
- Zamýšlená cílová lokalita: Německo
Chovanec: Rychle potřebujeme nová zařízení
Stát pomoc církví vítá, protože podle ministra vnitra Chovance migrační vlna sílí a s ní i potřeba prostor. „Problém se musí řešit ve spolupráci s evropskými zeměmi. Variantu, že bychom uzavřeli hranice a obklopili Česko ostnatým drátem, si snad v této zemi nikdo nepřeje,“ uvedl ministr. Vláda sice schválila, že se znovu otevřou dvě uprchlická zařízení - ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a v Balkové na Plzeňsku, pokud by ale počty uprchlíků rostly, objekty by nestačily.
„Zařízení na našem území je několik desítek let, tento vývoj ovlivnit nemůžeme, ale jako u většiny obyvatel jsou u nás v obci obavy z jiné kultury a z jiného náboženství,“ uvedla starostka Vyšných Lhot Dana Nováková. „Není moc lidí, kteří by věřili, že počty jsou konečné a že se nebudou zvyšovat.“
GALERIE
Areál pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách
Od 17. června, kdy cizinecká policie zostřila příhraniční kontroly, bylo na území republiky zadrženo 471 nelegálních běženců, zejména Syřanů, Iráčanů a Afghánců. Od dnešní půlnoci šlo o osmadvacet lidí.
Téměř všichni běženci uvádějí jako cíl své cesty Německo. Česko může zadržené uprchlíky vracet do země, odkud přijeli, nejčastěji jde o Rakousko. Protože ale nestačí ani tamější kapacity, prodlužuje se lhůta – zatímco dříve Vídeň od Prahy přebírala migranty během jednoho až dvou dnů, dnes je to až týden. „I to nám kapacity výrazně naplňuje. Potřebujeme velice rychle otevřít nová zařízení,“ dodal ministr.
Podle Chovancova dřívějšího vyjádření navíc hrozí, že Německo bude do Česka vracet ty migranty, které se nepodařilo kontrolám odhalit – za předpokladu, že uprchlíci již nepožádali o azyl v jiné zemi evropské osmadvacítky (v tom případě by je SRN směřovala tam). Ředitel cizinecké policie Milan Majer připouští, že v takovém případě by mohli na českém území zůstat.
„Pokud jsme nezjistili, že je cizinec žadatelem o mezinárodní ochranu a pokud ho nemůžeme vrátit v rámci readmise, po 180 dnech, kdy končí lhůta zajištění, je propuštěn a pohybuje se na území České republiky,“ uvádí s tím, že dosud je Česko ve vracení běženců úspěšné ve více než 80 procentech případů. Problém ovšem představuje Sýrie: „Je to stát, kam tyto příslušníky nemůžeme vyhostit kvůli válečnému stavu.“
UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE: Uprchlíci v Česku (zdroj: ČT24)
Vydáno pod