Sobotka: Nevraživost k uprchlíkům Zeman nemá zapotřebí

Praha – Premiér Bohuslav Sobotka neví, proč by se měl prezident Miloš Zeman podbízet nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům. Reagoval tím na vyjádření mluvčího hlavy státu Jiřího Ovčáčka, podle kterého prezident vyjadřuje lítost, že se nepodařilo nalézt peníze na provoz zařízení pro ohrožené děti Klokánek, ačkoli částka na pomoc imigrantům bude řádově vyšší.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

„Myslím, že státník Zemanova formátu nemá důvod podbízet se těm nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům,“ sdělil ministerský předseda. „Pan prezident dobře ví, že problém klokánků, které v minulých letech katastrofálně zadlužilo jejich bývalé vedení, nijak nesouvisí se solidárním českým podílem na zvládání nejhorší uprchlické krize od konce druhé světové války. Vláda bude jednat při řešení všech současných vážných problémů realisticky, ne populisticky,“ dodal Sobotka.

Ovčáček nejprve prohlásil, že Zeman i nadále zastává názor, že Česko by mělo přijímat imigranty z kulturně blízkých oblastí. Později doplnil, že Zeman sleduje i situaci kolem zařízení pro ohrožené děti a „vyjadřuje lítost, že se doposud nepodařilo nalézt 30 milionů korun pro klokánky, které pečují o české děti, třebaže částka na pomoc imigrantům se bude zřejmě řádově lišit.“

Profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš o vztahu politiků k uprchlíkům:

Igor Lukeš„Politik nemá být jenom pohyblivým pásem, který reprodukuje názory z ulice, názory od lidí, kteří ho zvolili. Tito lidé totiž také potřebují čas od času dostat určité morální lekce – je potřeba je morálně vychovávat. A v tom spočívá rozdíl mezi politikem, který je delegátem, a který je opravdu reprezentantem. Volám po politicích, kteří se nechají zvolit, a poté mluví vlastním jazykem a následují vlastní hodnoty.“


Sobotka pak ještě pro Českou televizi dodal, že prezident spojuje dvě zcela nesouvisející věci. Minulost klokánků totiž nijak nesouvisí se snahou vlády solidárně přispět k řešení největší uprchlické krize od druhé světové války. „Jasně chci zdůraznit, že problémy, které dnes řešíme, budeme řešit prakticky, realisticky, ale nebudeme je řešit populisticky,“ podotkl.

Dluhy FOD přesahují 100 milionů

Zadlužený Fond ohrožených dětí (FOD), který provozuje klokánky pro děti v tísni, má celkové závazky za 127,18 milionu korun. Vyplývá to z podkladů pro vládu, která má o mimořádné dotaci 30 milionů jednat ve středu. Kvůli dluhům fondu hrozí klokánkům rušení.

Přidělení mimořádné dotace navrhlo ministerstvo financí. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) s přiléváním peněz nesouhlasila. Minulý týden se ale ještě s vedením fondu sešla. Požadovala rozpis výhledu příjmů i výdajů na provoz. Chtěla také přesně vědět, jak by se finanční injekce použila. Podle informací se pak prý rozhodne, zda dotaci podpoří.

Klokánky jsou určeny pro okamžitou a přechodnou pomoc v době, kdy děti nemohou být u své rodiny, případně po dobu, než se pro ně najde trvalá náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření do výchovy třetí osoby). Letos v červnu v nich žilo téměř 500 dětí. Mohou v nich být pohromadě i sourozenci různého věku, což je v ústavní péči problém. První Klokánek byl otevřen před patnácti lety v Žatci.


FOD dostal mimořádné dotace už v minulosti. V roce 2006 to bylo 15 milionů korun, stejnou sumu pak obdržel i o dva roky později. V roce 2012 žádal o 58,6 milionu navíc, ministerstvo práce nevyhovělo. „Poskytování opakovaných mimořádných dotací je nesystémové, zvýhodňuje jeden vybraný subjekt proti všem ostatním žadatelům,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Podle něj se finanční problémy fondu pravidelně opakují bez ohledu na přidělenou částku a změny zákonů.

Video Události ČT: Klokánky se potácejí ve finanční nouzi
video

Události ČT: Klokánky se potácejí ve finanční nouzi

Události ČT: Klokánky se potácejí ve finanční nouzi

u 28.07.2015

Události, komentáře: Jsou Zemanovy výroky populismus?

Hlavní příčinu potíží zástupci ministerstva práce vidí v tom, že fond „nedostatečně přizpůsoboval rozsah činností svým reálným finančním možnostem“. Rozšiřoval své služby a počet zařízení, přitom neměl peníze ani na existující aktivity. To připustil minulý týden i nový šéf fondu Jan Vaněk.