Přehledně: Cesta uprchlíků českým azylovým systémem

Vzhledem k tomu, že bylo na území Česka od začátku letošního roku zadrženo více než tři tisíce nelegálních migrantů, jednala vláda v červenci o navýšení kapacit v detenčních zařízeních. Kabinet rozhodl o zvýšení počtu lůžek v Bělé pod Bezdězem o 120 míst, dále o zprovoznění areálu ve Vyšních Lhotách s kapacitou 220 lůžek a zahájení přípravných prací v objektu Balková na Plzeňsku (210), o jehož otevření ale zatím nebylo rozhodnuto. Jaké jsou přijímací procedury pro migranty a jak se vůbec liší jednotlivé typy zařízení? Projděte si celý proces, který migranti podstupují.

Běženci v Česku
Zdroj: Cizinecká policie

Běženci jsou na území České republiky ubytováni ve třech typech zařízení. Jsou jimi přijímací, pobytová a integrační azylová střediska, která provozuje Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Cizinci začínají svou pouť uprchlickými tábory v přijímacím středisku.

Přijímací středisko v obci Zastávka u Brna vzniklo na začátku listopadu 2009 a nahradilo dosavadní centrum pro žadatele o azyl ve Vyšních Lhotách na severní Moravě. Podle Správy uprchlických zařízení má Zastávka u Brna k dispozici dohromady 176 lůžek - část zařízení slouží i jako detenční ústav. V Česku existuje ještě jedno přijímací středisko, a to na pražském Letišti Václava Havla s kapacitou 45 míst.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že je teď v Zastávce asi 150 běženců především z válkou postižených zemí, jako je Afghánistán, Irák, Sýrie či Ukrajina. Předtím v areálu zhruba 19 let fungovalo integrační azylové centrum.

Přijímací střediska slouží k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu. Žijí v něm, dokud neskončí potřebné základní vstupní procedury. Po danou dobu nemohou klienti středisko volně opustit a obvykle v něm setrvávají tři až čtyři týdny.

Cizinci jsou v areálu ubytováni v několika budovách. Jedna z nich je určena pro žadatele o azyl z ohrožených skupin, kteří tam mají chráněnou zónu. Jsou tam také pokoje vybavené pro klienty s tělesným postižením.

Dále mají k dispozici jídelnu, základní hygienické potřeby, lékařskou péči, sociální a psychologické služby. Ve středisku se také mohou účastnit volnočasových aktivit, jako jsou například návštěvy výtvarných dílen nebo posilovny. Nachází se v něm též internetová místnost, knihovna a učebna českého jazyka.

Konec prohlídek znamená přesun do dalšího střediska

Po absolvování potřebných procedur je cizinec přemístěn do pobytového střediska. To slouží k ubytování žadatele o azyl do doby, než rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nabude právní moci. V azylovém zařízení má klient k dispozici ubytování, stravu, další služby a za podmínek stanovených zákonem o azylu kapesné.

Žadatel se také podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K jejich úhradě mohou být ale použity pouze finanční prostředky žadatele, které převyšují částku jeho životního minima a minima společně s ním posuzovaných osob. Klient má rovněž možnost pobytové středisko za splnění určitých podmínek opustit. V České republice se nacházejí dvě pobytová střediska – v Kostelci nad Orlicí (275 lůžek) a Havířově (43). 

Integrační azylová střediska

Na území naší republiky jsou také čtyři integrační azylová střediska. Ta slouží osobám, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupily do Státního integračního programu a požádaly o dočasné ubytování v integračním středisku. Běženci zde mohou strávit maximálně 18 měsíců, během nichž se naučí česky a získají samostatné bydlení a zaměstnání. Mohou při tom využít poradenství a asistenci zaměstnanců střediska a lidí z neziskových organizací. Za pobyt ve středisku cizinci platí. Integrační azylová střediska jsou v Havířově (108 lůžek), Předlicích (44), Jaroměři (36) a v Brně-Židenicích (20).

Nelegální migranti končí v detenčních zařízeních

Pokud běženci se svou žádostí o azyl v České republice neuspějí, putují do zařízení pro zajištění cizinců, kterým se v zahraničí i u nás říká „detence“ nebo „záchyt“. Taková zařízení jsou v Česku dvě – v Bělé pod Bezdězem s kapacitou 270 lůžek a v Zastávce u Brna (94).

Mohou zde být umístěny pouze osoby starší 15 let; matky s dětmi a nezletilé osoby bez doprovodu jsou ubytovány v jedné z budov střediska v Bělé pod Bezdězem. Migrantům je v detenčních zařízeních poskytnuta strava a ubytování, k dispozici mají i zdravotnický personál, sociální pracovníky a duchovní. Klienti se mohou volně pohybovat po areálu střediska, vnější ostrahu zajišťuje policie, vnitřní pak bezpečnostní agentura.Ilegální migrant? Stačí, aby překročil povolenou dobu pobytu

Podmínky pro vstup na území České republiky jsou různé pro obyvatele zemí, které se sdružují v schengenském prostoru, a pro obyvatele třetích zemí. Například občan Ukrajiny, který chce vycestovat do Česka na dobu max. 3 měsíců, potřebuje krátkodobé vízum (35 eur), na dobu 6 měsíců potřebuje dlouhodobé vízum (90 eur). Kromě toho existuje tzv. modrá karta, která umožňuje pracovat v ČR na pozici s vysokou kvalifikací – ta stojí 1000 korun. Povolení k pobytu pak 500 korun.

Bez patřičných dokladů, případně povolení se cizinci pohybují po území ČR ilegálně. Nedovolený pobyt na českém území vzniká protizákonným vstupem či jen překročením doby, pro kterou má osoba povolení k pobytu. „V zemi je cizinec ilegálně i tehdy, když se v zemi pohybuje za jiným účelem, než pro který mu bylo vízum vydáno,“ doplnila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Jednou z podmínek vydání dlouhodobého víza je uvedení účelu pobytu.

Specifickým druhem pobytu je azyl. Ten může být člověku přiznán jen tehdy, pokud je v zemi, ve které žije, pronásledován anebo má z pronásledování odůvodněný strach. „Tento případ se týká lidí, kterým hrozí pronásledování například z důvodu jejich rasy, náboženství nebo příslušnosti k určité sociální skupině,“ upřesnila Malá. O azyl může požádat ale až na území České republiky, nikde jinde. Podmínky přiznání statutu azylanta si každý stát upravuje sám. V ČR představují klíčové dokumenty v tomto řízení Zákon o azylu a Listina základních práv a svobod. Podle Listiny může být žádost zamítnuta tehdy, pokud žadatel jednal v rozporu se základními právy a svobodami, například někoho zabil nebo podporoval náboženskou či rasovou nesnášenlivost.

Nejvíce legálních i nelegálních imigrantů pochází v posledních 6 letech z Ukrajiny, ačkoliv jich od roku 2008 rovnoměrně ubývalo. Oproti tomu imigrantů ze Sýrie od začátku válečného konfliktu přibývá. Zatímco na konci roku 2008 bylo v Česku 503 Syřanů, s koncem letošního června je tu podle statistik Policie ČR a ministerstva vnitra 1271 imigrantů.