Ústavní činitelé hodnotili ekonomickou diplomacii, hledí na Indii i jih Ameriky

Ústavní činitelé probírali na schůzce k zahraniční politice vedle migrační vlny a Islámského státu výkon ekonomické diplomacie, která má Česku pomáhat prosazovat obchodní zájmy. Pro příště by se mohli zaměřit i na Latinskou Ameriku, Indii a Turecko. Prezident, premiér, ministři obrany a zahraničí a předseda Senátu se v letošním roce sešli podruhé, aby sjednotili své postoje v zahraniční politice. Podnětem k setkávání byly loňské kontroverzní výroky prezidenta Zemana.
Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Václav Pancer

Fungování ekonomické diplomacie a aktivní prosazování ekonomických zájmů České republiky v zahraničí bylo hlavním tématem jednání Miloše Zemana s vládními představiteli a předsedou Senátu. Výkon české ekonomické diplomacie se podle účastníků schůzky v posledním roce zlepšil. Důležitým prvkem podpory českých ekonomických zájmů jsou podle nich dobře připravené cesty ústavních činitelů s doprovodem podnikatelů. Bohuslav Sobotka (ČSSD) upřesnil, že by se Česko mělo zaměřit mimo jiné na Latinskou Ameriku, Indii a Turecko. „Takže budeme koordinovat z pohledu příštího roku aktivity nejvyšších ústavních činitelů vůči těmto státům tak, abychom maximálně podpořili náš export a investice,“ řekl. Na tom, že ekonomická diplomacie je prioritou, se s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) shodl i Andrej Babiš (ANO) při jednání o rozpočtu pro Zaorálkovo ministerstvo. Ušetřit by bylo možné vzájemným zastupováním agentur, ale podle Zaorálka se shodli, že síť zastupitelských úřadů není možné kvůli úsporám redukovat.

Politici probírali i migraci a islámský terorismus

Ústavní činitelé se ale věnovali rovněž aktuální migrační vlně. Ostatně mezi stálá témata prezidentovy zahraničněpolitické agendy patří boj s mezinárodním terorismem, za jehož zosobnění momentálně považuje zejména fanatické sunnity z Islámského státu. Už při své návštěvě dolní komory v minulém týdnu plédoval pro to, aby Česká republika poslala vojenskou polní nemocnici do Jordánska, kde se shromažďují uprchlíci z rozvrácené Sýrie. „Dohodli jsme se, že během července by se sešli prezident a ministr obrany a prodiskutovali by technické podmínky,“ uvedl Sobotka. Na tomto kroku není shoda, protože vyslání nemocnice je složitou a nákladnou logistickou operací, dodal. Podle premiéra by byly vhodnější efektivnější formy podpory v oblasti zdravotnictví.

Politici během schůzky komentovali návrh ministra financí provést audit na českých velvyslanectvích. Ministr zahraničí s tím nesouhlasí a volá spíše po větším propojení všech českých agentur v zahraničí - CzechInvestu, CzechTradu a CzechTourismu - se zastupitelskými úřady. Prezident je proti jakémukoliv omezení českých diplomatů. 


Účastníci schůzky se shodli, že by se Evropská unie měla angažovat hlavně v zemích, odkud „nelegální a neregulérní migranti“ do Evropy míří. V tomto ohledu chce podle nich i Česko zvyšovat úsilí v poskytování humanitární a rozvojové pomoci. Země chce ale „pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit“. Česko dlouhodobě odmítá povinné kvóty, které navrhuje Evropská komise. Čeští ústavní činitelé volají spíš po efektivním zákroku proti pašerákům, kteří profitují z osudů uprchlíků. Je podle nich nutné snížit atraktivitu nelegální migrace, zároveň je prý třeba více podpořit legální migraci a zlepšovat podmínky pro maximální možné využití jejích přínosů pro Evropu a Českou republiku.

  • "Ústavní činitelé vnímají jako potřebné, aby se ČR angažovala také v úsilí o stabilizaci iráckých oblastí průběžně osvobozovaných od Islámského státu. Česko by se tak v Iráku mohla profilovat například v oblastech policejního výcviku, zdravotnictví a pomoci vnitřně vysídleným osobám," uvedli v prohlášení ústavní činitelé.

Video Kmoníček: Zaměřit se máme i na Blízký východ
video

Kmoníček: Zaměřit se máme i na Blízký východ

Diskutuje se o vyslání zdravotníků do Jordánska

Co se týče možné cesty vojenských zdravotníků do Jordánska, už v minulosti se proti vyslovil bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Upozornil na to, že o nemocnici Jordánsko české úřady nepožádalo. V regionu navíc podle něj působily britská a francouzská nemocnice a jejich činnost v muslimském prostředí budila protichůdné názory.

To potvrdil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO): „Nedávno z toho tábora, na který prezident myslel, odešli Francouzi a Britové s nepořízenou.“ Ani on proto nepovažuje vyslání polní nemocnice do Jordánska za ideální řešení. Lepší by podle něj bylo, aby zraněným uprchlíkům pomáhali civilní lékaři; s prezidentem o tom chce dnes jednat. „Těžko můžete rozporovat, že když je někde 600 tisíc uprchlíků, polní nemocnice by jim nepomohla. Jde ale o civilní obyvatelstvo, často o děti, a my nemáme pediatry - máme specializované vojenské lékařství. Najdeme způsob, jak ve zdravotnictví pomoci, naše polní nemocnice v prvním pololetí roku 2016 bude plnit úkoly v Evropě,“ konstatoval v Interview ČT24.

Video Stropnický: Lépe vyslat civilní lékaře, polní nemocnice nemá pediatry
video

Stropnický: Lépe vyslat civilní lékaře, polní nemocnice nemá pediatry

Šestá polní nemocnice je dislokována v Hradci Králové, kombinuje stany a kontejnery. Její osazenstvo je připravené sloužit v místě konfliktů, a zvládá tak urgentní chirurgii, intenzivní a pooperační péči i krevní transfuzi, disponuje CT i ultrazvukem a biochemickou i mikrobiologickou laboratoří. Že by mohla zamířit do Jordánska, navrhl Zeman po návštěvě tohoto arabského království letos v únoru; učinil tak paradoxně krátce po schůzce nejvyšších ústavních činitelů, aniž by se tato české vojenské nemocnici věnovala.


Koordinační schůzky zavedl Zeman – svým bouřlivým podzimem

Na lepší koordinaci zahraniční politiky se premiér Bohuslav Sobotka s prezidentem Zemanem shodli koncem loňského roku. Sobotkova snaha o efektivnější a jasnější vystupování českých ústavních činitelů vycházela především z kontroverzí, které vzbudila Zemanova podzimní cesta do Pekingu a následný rozhovor pro Český rozhlas.

V rozhovoru pro čínskou státní televizi označil říši středu za stát, od kterého se chce učit, jak stabilizovat společnost. V Hovorech z Lán na Radiožurnálu potom vulgárními výrazy hodnotil ruskou protiputinovskou skupinu Pussy Riot. Za obojí si prezident během oslav pětadvacátého výročí listopadové revoluce vysloužil kritiku; zejména pravice mu vyčítala proruský a pročínský postoj i odklon od havlovské zahraničněpolitické orientace, založené na požadavku důsledného dodržování lidských práv.

„Počítám, že s panem prezidentem probereme to, co se – z hlediska komunikace navenek – odehrávalo v těch posledních třech nebo čtyřech týdnech. Jako předseda vlády mám velký zájem, abychom sladili komunikaci ústavních činitelů,“ reagoval tehdy Sobotka.

Výsledkem bylo zavedení pravidelných koordinačních schůzek k zahraniční politice, které se mají konat třikrát do roka. Vedle prezidenta a premiéra se jich účastní také předsedové obou komor parlamentu a ministři zahraničí a obrany. První setkání v tomto formátu proběhlo letos v únoru. „Nechci být přehnaně optimistický, ale učinili jsme krok k tomu, aby byla česká zahraniční politika jednotná,“ zhodnotil tehdy hradní jednání šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.