Opozice k uprchlíkům: I Evropská komise se baví s parlamentem

Poslanecké kluby opoziční TOP 09, ODS a Úsvitu se ve čtvrtek dočkají mimořádné schůze sněmovny k migrační krizi v Evropské unii. Požádaly o ni v reakci na to, že koalice neumožnila debatu o tomto tématu na řádné schůzi. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09) se nestane, aby Evropská komise neprobrala věc s Evropským parlamentem. Miroslava Němcová (ODS) tvrdí, že je toto chování nefér nejen k zákonodárcům, ale i k občanům.
Uprchlíci na Sicílii
Zdroj: ČTK/AP Autor: Francesco Malavolta
Video Zástupci opozice o mimořádné schůzi sněmovny k uprchlíkům
video

Zástupci opozice o mimořádné schůzi sněmovny k uprchlíkům

Zástupci opozice o mimořádné schůzi sněmovny k uprchlíkům

s1630, 16.6.

Úsvit by uzavřel hranice, sociální demokracie Schengen brání

Fiala (SPD): Teď je nejhorší období pro národní státy v EU

Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) večer potvrdil, že obdržel žádost o mimořádnou schůzi. Opoziční frakce musely sesbírat dostatek podpisů, minimálně čtyřicet, všechny tři kluby ale mají dohromady 52 poslanců. Hamáček pak svolal mimořádnou schůzi na čtvrteční večer od 18 hod.

„Nedělím to na otázku koalice a opozice, ale je to otázka vážnosti Poslanecké sněmovny a její ústavní povinnosti jako instituce. Poslanci vládní koalice tím, že hlasovali proti tomu, aby o tom vláda s Poslaneckou sněmovnou diskutovala, již po několikáté rezignovali na své ústavní povinnosti,“ řekl Kalousek s tím, že jim tedy nezbylo nic jiného než požádat o svolání mimořádné schůze. „Neumím si představit, že by Evropská komise řekla: 'Evropský parlamente, my se s tebou o tom bavit nebudeme,'“ uvedl.

Podle Miroslavy Němcové (ODS) totiž není v zahraniční politice ohledně uprchlíků a migrace vážnějšího problému, kterému Česká republika čelí. To, že vláda nechce s poslanci diskutovat, považuje za nefér nejen k zákonodárcům, ale i k občanům. „Nezbývám nám než otázky, na které nám vláda odmítá odpovídat, položit pomocí tohoto nástroje,“ poznamenala Němcová.

Uprchlíci jako téma evropské i české politiky

Přijímat uprchlíky, nebo jim znemožnit vstup na území? Má o tom rozhodovat Evropská unie? Napříč politickými stranami v Poslanecké sněmovně se objevují různé názory. Nejradikálnější je hnutí Úsvit, které se přidalo k žádosti o mimořádnou schůzi a které navrhuje uzavření českých hranic. „Situace je natolik vážná, že země opravdu uvažují o tom, že opět obnoví hranice v rámci schengenského prostoru,“ uvedl Marek Černoch (Úsvit). Zmínil také, že do Česka má v nejbližších týdnech přijít větší vlna imigrantů, vládní poslanci ale podle něj ukázali, že je jim současná situace „ukradená“. 

Podle sociální demokracie by ale narušení schengenského prostoru přineslo hrozbu ekonomické krize. Je proto třeba bránit vnější hranice Evropy. „Jsme průmyslový stát založený na exportu, je tady volný pohyb lidí, zboží,“ podotkl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zhruba přes tisíc uprchlíků ročně by mohlo Česko podle Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) přijmout. „Nemůžeme v tom Itálii a Řecko a další země nechat samotné, oni si s tím prostě neporadí,“ uvedl Bělobrádek. Podobný koncept si dokáže představit i ODS, je ale důležité trvat na tom, že udělení azylu je výsostné právo každé země. „Máme právo si vybírat, komu azyl poskytneme, takže pokud se bavíme o tisíci ročně, to si umíme představit,“ uvedl Zbyněk Stanjura (ODS).

Radim FialaProti ilegálním imigrantům bude vystupovat i nově registrované hnutí Tomia Okamury Svoboda a přímá demokracie (SPD), které se netají, že chce být radikální. „Protože někdo musí být radikální. Někdo tomu musí začít čelit a chceme to být my,“ řekl Radim Fiala v Interview ČT24. „Cítíme to stejně jako mnoho lidí v České republice a cítíme to podvědomě trochu jako pud sebezáchovy, že se na nás v poslední době vrhá obrovská imigrační vlna z Afriky a že jí nikdo nechce čelit. Naopak jsme jakoby všichni rádi, všichni politici, ale lidé rádi nejsou, protože mají oprávněnou obavu o svou bezpečnostní situaci,“ uvedl. Chtějí situaci řešit radikálně. Budou usilovat o zpřísnění imigračních podmínek, postavení radikálního islámu mimo zákon nebo posílení cizinecké policie. Nechtějí rovněž sociální zajištění pro imigranty. Imigranty by vraceli, odkud přišli, a tam je finančně podpořili.


TOP 09 příští týden v Bruselu navrhne, aby Unie podporovala země dotčené přívalem uprchlíků víc. Současná čtvrtina procenta rozpočtu podle nich nestačí. „Potřebujeme více zdrojů, abychom pomohli lidem v místech konfliktů,“ upozornila Helena Langšádlová (TOP 09).

Kvóty na desítky tisíc uprchlíků

Návrh Evropské komise na kvóty předpokládá za dva roky přerozdělení 40 tisíc Syřanů a Eritrejců z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU. Klíč pro počty přidělených azylantů je založen na počtu obyvatel dané země, jejím ekonomickém výkonu či počtech v minulosti udělených azylů.

Pomoc musí podle českého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) být ale na dobrovolném základě, nikoli na základě nařízení Evropské unie. Výhrady mají země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Především východoevropské a středoevropské státy odmítají celý princip, jiným se nelíbí způsob, jaký Evropská komise navrhla pro výpočet přidělovací kvóty.