I ve změněném světě bude armáda zasahovat hlavně v zahraničí

Praha – Nestabilitě ve světě, změnám rozložení politické moci a ekonomického potenciálu i možnému přímému vojenskému ohrožení bude podle výhledu obrany v příštích patnácti letech čelit Česko, Evropská unie a Severoatlantická aliance. Jádrem bojové činnosti českých vojáků ale zůstanou zahraniční mise. Armáda by proto měla být schopna operovat flexibilně na kterémkoli místě světa. Dokument, který předložil ministr obrany Martin Stropnický, schválila vláda.
Vojenské cvičení v Hradišti
Zdroj: ČTK Autor: Jan Sokol

Výhled obrany do roku 2030 slouží jako základ pro připravovanou Koncepci výstavby armády – má sloužit pro střednědobé obranné plánování a určit, jak se budou rozvíjet vojenské schopnosti české armády. „Materiál vychází ze změněné bezpečnostní situace, reaguje na hrozby a bezpečnostní stav, který se za poslední dva roky podstatně změnil,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický.

Vojenští stratégové v dokumentu shrnují, jaká nebezpečí může Česko spolu s EU a Severoatlantickou aliancí v blízké budoucnosti očekávat. Především očekávají více politicky i ekonomicky diverzifikovaný svět. Důsledkem bude více střetů, které mohou přímo ohrozit i české spojence. „Lze očekávat růst agresivity a ambicí regionálních velmocí,“ stojí v dokumentu. Součástí konfliktů blízké budoucnosti bude podle výhledu obrany informační válka a hybridní válka.

Nasazení české armády ale podle stratégů bude nutné především mimo české území. Vedle spojeneckých operací by ale mohlo jít i o nasazení čistě národní – kvůli záchraně českých občanů nebo evakuaci ambasády. Armáda očekává, že stát do roku 2020 zvýší rozpočet na obranu na dohodnutých 1,4 procenta HDP a poté bude pokračovat, aby po dalších deseti letech vydával dvě procenta HDP. „S touto zprávou budeme seznamovat naše alianční partnery v Bruselu,“ poznamenal ministr obrany.

Armády se budou muset naučit rychle reagovat i na větší vzdálenosti, vést operace velkého rozsahu, být flexibilní a mobilní. V samotném boji ale budou stále větší roli hrát dálkově ovládané zbraňové systémy a protiintervenční systémy, tedy systémy protiraketové a protivzdušné obrany. Zřejmě ale přibude států, které budou mít k dispozici zbraně hromadného ničení a raketové technologie.

Vedle ozbrojených konfliktů ale mohou Evropu, potažmo Česko ohrozit také pandemie. Zásadní problém potom mohou představovat dodávky fosilních paliv. Autoři výhledu obrany očekávají, že Evropa o ně bude soutěžit s jihovýchodní Asií, zejména Čínou. Ohrožené jsou především dodávky z Ruska: „Výrazné dlouhodobé snížení dodávek z Ruské federace lze potenciálně očekávat ve střednědobém horizontu.“