Záchytky nestačí náporu opilců, ministerstvo chce nová pravidla

Ministerstvo zdravotnictví chystá nová pravidla pro záchytné protialkoholní stanice. Třeba za odmítnutí povinného vyšetření by opilému nově měla hrozit pokuta 10 tisíc korun. Část úprav zavádí novela o ochraně před účinky návykových látek, známá jako protikuřácký zákon. Další má přinést chystaná vyhláška. Změny mají zajistit, že se na záchytky dostanou jen lidé, kteří tam skutečně patří. Počty ošetřených totiž stále rostou.
Video Mnisterstvo zdravotnictví chce nová pravidla pro záchytky
video

Mnisterstvo zdravotnictví chce nová pravidla pro záchytky

„Je proveden příjem, sepsaná veškerá dokumentace, věci a cennosti jsou uloženy do trezoru. Délku pobytu určuje lékař podle promile,“ popisuje proceduru Stanislav Jaroš z Protialkoholní záchytné stanice Praha.

Počtem míst i cenou se záchytné stanice v Česku zásadně liší, pražská záchytka má celkem 19 lůžek, klient tu za pobyt zaplatí necelé dva tisíce. V Mladé Boleslavi hospitalizace přijde na tři tisíce korun. Rozdíl je i v personálu, v Praze slouží na místě se sanitáři a sestrou lékař, v Mladé Boleslavi opilé přijímají doktoři z interny. To by se v budoucnu mělo změnit, ministerstvo zdravotnictví chce jasná pravidla.

Doktor Jaroslav Skála, bojovník proti alkoholismuPrvní záchytka na světě byla otevřena v Československu. Jejím zakladatelem byl bojovník proti alkoholismu, doktor Jaroslav Skála. Stanici otevřel 15. května 1951 v Praze u Apolináře. Vůbec prvním klientem byl ruský námořní inženýr.


„Chceme definovat podmínky a zakotvit je do zákona,“ říká Lenka Teska Arnoštová (ČSSD), náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu. Změny by měly by vyjasnit, co přesně záchytná stanice je, jaký má být její charakter, kdo by zde měl pracovat a jak mají být zaměstnanci vyškoleni.

Část změn pro záchytky je obsažena v novele, kterou už schválila vláda. Počítá například s desetitisícovou pokutou pro opilé, kteří na záchytce odmítnou vyšetření. Jasně taky stanovuje podmínky, za kterých by protialkoholní stanice klienty neměly přijímat. „Na záchytku patří osoby, které jsou v podnapilém stavu a ohrožují sebe a své okolí, majetek nebo veřejný prostor, nikoliv ti, kteří jsou v ohrožujícím zdravotního stavu,“ vysvětluje záměry ministerstva Arnoštová.

Záchytky kromě dluhů pacientů trápí především jejich zvyšující se počet. Mnohdy je tak musejí odmítnout. „Obden je úplně plno,“ říká Stanislav Jaroš. Opilci proto stále častěji plní oddělení nemocnic, například tu pražskou Na Františku. První pražská městská část tudíž zvažuje vybudování nové záchytné stanice, kapacity chce rozšířit i záchytka kroměřížská, do většího prostoru se bude stěhovat i stanice v Příbrami.

Protialkoholní záchytné stanice v ČR
Zdroj: ČT24

Ve většině záchytných stanic podle průzkumu České televize roste počet přijatých pacientů. Všechny stanice řeší také problém s opakovanými návštěvníky, kteří u nich střízliví pravidelně. Pobyt v protialkoholním zařízení přitom rozhodně není levný, opilí ho musí uhradit ze svého. V největších městech lidé za ošetření nezaplatí víc než dva tisíce, v Jihlavě nebo Plzni je to dvojnásobek. V Kroměříži se cena blíží šesti tisícům za pobyt. Naopak třeba v Opavě opilí za nocleh zaplatí pouhých šest set korun.