Šéf státní služby: Náměstků je na ministerstvech příliš mnoho

Praha – Počet náměstků na některých ministerstvech bobtná, což může zkomplikovat řízení resortů. Poukázal na to šéf státní služby Josef Postránecký. Podle svých slov věří, že výběrovými řízeními, která budou muset jednotliví náměstci do konce roku absolvovat, projdou jen ti nejlepší. Premiér Bohuslav Sobotka ale případné stanovení maximálního počtu náměstků odmítá s tím, že každý resort má jiný rozsah kompetencí. Celkem jich v jeho vládě sedí 88 na 16 ministerstvech.  

V souvislosti se zvýšením počtu náměstků upozorňovala média a opozice zejména na ministerstvo zahraničí, kde měl Lubomír Zaorálek (ČSSD) jednu dobu devět náměstků. Nyní má osm zástupců, z nichž sedm je takzvaných odborných náměstků a jeden politický. Ministerstvo vnitra má sedm náměstků stejně jako ministerstvo průmyslu nebo zdravotnictví. Šest zástupců má ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

„Netěší mě, že došlo někde k poměrně výraznému nárůstu počtu náměstků, byť je to v souladu s nařízením vlády o pravidlech organizace služebních úřadů,“ uvedl Postránecký, který sám působí jako náměstek ministra vnitra pro státní službu.

Zdůraznil přitom, že rozdílný počet náměstků je vzhledem k odlišnému množství agendy na jednotlivých resortech logický. „Na druhé straně, pokud je někde až devět náměstků, tak z hlediska řízení resortu se to může ukázat jako problematický faktor. Uřídit devět náměstků je složitější než jich uřídit pět,“ poznamenal Postránecký.

'Superúředník' má bohužel pravdu,„ reagoval na svém facebookovéem profilu místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. To, co vláda dělá, bude podle něj drahé a málo funkční. “Vzpomínám, jak nás před volbami hnutí ANO kritizovalo za 'příliš mnoho peněz pro úředníky'. My jsme přitom náklady na státní správu v letech 2010-2013 razantně snížili," tvrdí Kalousek. 

Také místopředseda ODS Miloš Vystrčil v Událostech, komentářích služební zákon kritizoval, podle něj byl přijímán chaoticky: „Systém, tak jak je nastaven, vybízí k tomu, aby na určitá místa dnes byli nominováni lidé, kteří následně přejdou pod zákon o státní službě. Pokud potom uspějí i ve výběrových řízeních, tak bude velmi obtížné je nějakým způsobem nahrazovat.“ 

Někteří ministři se obejdou bez politických náměstků

Před schválením zákona o státní službě se největší spory vedly o takzvané politické náměstky, k nimž měl výhrady především prezident Miloš Zeman. Koalice se nakonec s opozicí dohodla na kompromisu, který ministrům umožní přivést si na své ministerstvo dva politické zástupce. Tuto možnost využil kromě Zaorálka třeba i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Mnozí jejich vládní kolegové ale o obsazení této funkce zatím neuvažují.

„Zákon nestanoví direktivně, že tato pozice musí být na ministerstvech zřízena, a je to volba každého člena vlády. Je to v pořádku, pokud někdo nebude mít k 1. červenci takzvané politické náměstky,“ objasnil šéf státní služby. „Ten přehled zatím není kompletní, ale mohu potvrdit, že někteří členové vlády v tuto chvíli neuvažují o ustanovení této pozice.“ Prezident nicméně kvůli zachování institutu politických náměstků podal ústavní stížnost.

Video Všichni nepolitičtí náměstci musí projít výběrovým řízením
video

Všichni nepolitičtí náměstci musí projít výběrovým řízením

Všichni nepolitičtí náměstci musí projít výběrovým řízením

Události, komentáře: Příliš náměstků na ministerstvech?

Do konkurzů se mohou hlásit i řadoví úředníci

Všichni stávající odborní náměstci budou muset do konce roku projít výběrovými řízeními a své posty obhájit. „Bude zde větší konkurence, takže já pevně věřím, že budou vybráni na tyto pozice skutečně ti nejlepší uchazeči,“ doufá Postránecký. Do konkurzů se budou moci přihlásit i řadoví státní úředníci a šéf státní služby doufá, že se takoví zájemci najdou.

Stejně jako náměstci budou muset takzvaným přesoutěžením projít i ředitelé a vedoucí ministerských odborů. U nich však lhůta končí až v polovině roku 2016.

Zákon o státní službě je účinný od 1. ledna a dotkne se asi 65 000 úředníků. K jeho bezproblémovému zavedení do praxe ale musí vláda ještě schválit poslední tři nařízení. Týkají se třeba podmínek, za kterých budou moct úředníci pracovat z domova nebo upravit svoji pracovní dobu, ochrany oznamovatelů korupce a pracovní doby diplomatů v zahraničí.

Postránecký zatím nevidí důvod pro úpravu normy. Až přechod většiny úředníků pod státní službu od začátku příštího měsíce podle něj ukáže, zda bude novelizace potřeba. Také dodal, že akceptuje plánované lednové zvýšení platů státních úředníků o tři procenta, na kterém se už dřív dohodla koalice, ačkoli se v minulosti sám vyslovil pro desetiprocentní růst.