Většina peněz na obnovu Lidic přišla z Británie, režim to ututlal

Do Lidic přijel uctít památku vypálené obce Charles Strasser, který část dětství prožil v Československu. Do Velké Británie, kde nyní žije, se dostal krátce před záchrannými transporty Nicholase Wintona. V britském městě Stoke-on-Trent pak za války pomáhal zorganizovat mimořádnou sbírku, díky které mohla začít stavba nových Lidic. Komunistický režim ale tehdy původ sbírky ututlal.

Osmaosmdesátiletý Charles Strasser přijel Lidice ukázat své dceři, která v Česku nikdy nebyla. S radostí se vítal s Marií Šupíkovou, která vypálení obce prožila jako dítě. Z Československa odjel díky kontaktům rodičů ve 14 letech. Krátce na to začaly do Británie přijíždět i děti z Wintonových transportů. S některými z nich pak žil v britském městě Stoke-on-Trent, kde společně zorganizovali sbírku na pomoc vypáleným Lidicím: „Dělali jsme koncerty, tancování, vystoupení. Všechno česky pro Angličany, kteří nám potom dali peníze.“

Deset tisíc britských horníků se pro nové Lidice vzdalo denní mzdy

Solidaritu vyvolal lékař a radní Barnett Stross, který založil sdružení Lidice budou žít dál. Deset tisíc horníků se tehdy vzdalo své denní mzdy. Vybralo se v přepočtu přes 30 milionů korun, což bylo pro výstavbu nových Lidic velmi důležité. „Odhadli jsme, že z toho byly postaveny asi dvě třetiny nových Lidic. Kdyby nebylo této sbírky, tak by to trvalo mnohem déle,“ dodává ředitel lidického památníku Milouš Červencl. Radnice teď odkoupila jeden z rodinných domů, kde chystá rozsáhlou výstavu o výstavbě Lidic.

Jenže o penězích, které Stross předal československé vládě, bývalý režim nemluvil. O záchranné akci se proto v tuzemsku téměř neví. V Británii tím ale žijí stále. Podle starostky Lidic Veroniky Kelerové (nez.) vznikla ve Stoke-on-Trentu ulice Lidická a děti v základní škole se dokonce od páté třídy učí historii Lidic.

Charles Strasser se narodil 23. 4. 1927 v Charodu na britském mandátním území Palestiny. Když mu byly čtyři měsíce, přestěhovala se rodina z kibucu Bet Alfa do Československa. V listopadu 1938 ho rodiče díky kontaktům v zahraničí poslali do Velké Británie. O rok později za ním pak sami přijeli. V Británii se v roce 1944 v pouhých sedmnácti letech přihlásil jako dobrovolník do naší armády a stal se příslušníkem Československé obrněné brigády. S ní bojoval u francouzského Dunkerque. Jako motospojka se společně s dalšími pěti kolegy podílel v květnu 1945 na organizování přesunu naší vojenské kolony o šedesáti vozidlech zpět do vlasti. Po válce byl členem československé delegace u tribunálu soudícího válečné zločince v Norimberku. Ministr obrany Alexandr Vondra mu v roce 2012 udělil Záslužný kříž III. stupně. V Británii má Strasser pověst jednoho z nejbohatších mužů v zemi. Zbohatl díky obchodování s fotografickou technikou.

Strasser přiletěl z Británie uctít památku vypálených Lidic (zdroj: ČT24)