Stát si posvítí na svoz bioodpadu. Může dát až milionovou pokutu

Blížejov (Domažlice) – Doba hájení končí. Stát začne během následujících týdnů aktivně kontrolovat, jak se obce vypořádaly s povinnosti zpracovávat bioodpad. Nařízení platí formálně od dubna, pro řadu zastupitelstev jde ale o nepříjemný zásah do obecních rozpočtů. V případě zjištění nedostatků ale mohou přijít až milionové pokuty.
Video Dohled nad bioodpadem zpřísní
video

Dohled nad bioodpadem zpřísní

Začátkem dubna přibyl obcím nový úkol – svým občanům umožnit, aby měli kam odkládat bioodpad a následně ho svážet do kompostáren. Zdánlivě nenápadné zadání bylo pro některé obce samozřejmostí. Podobný postup totiž automaticky používaly už předtím. Například jeden kontejner pro svážení odpadu vyjde na dva tisíce korun. Samotná likvidace jedné zavážky vyjde zhruba na pětistovku. V případě malých obcí už jde o výdaje, které jsou v delším horizontu znát.

Čas i peníze navíc stojí převoz bioodpadu do nejbližší kompostárny. V některých případech totiž může jít o desítky kilometrů dlouhou cestu. „Za necelé tři neděle jsme tam navezli asi 25 tun,“ říká starosta obce Blížejov Jiří Červenka.

Inspektoři nyní slibují, že po dvou měsících od zavedení začnou důsledněji kontrolovat, zda obce nařízení plní. V sázce je až milionová pokuta. Existují přitom obce, které zatím trávu a další odpady nesvážejí. Například ve východočeském Božanovu se staví do cesty administrativní překážky. Stát zde nechce povolit zřízení kompostárny.  „Zatím to budeme zřejmě řešit, že to budeme odvážet do velké kompostárny, která je odsud vzdálená dvanáct kilometrů,“ dodává starosta Karel Rejchrt.

Do bioodpadu patří veškerá organická hmota, která se lehce v půdě rozloží. Jde například o listí, trávu, zbytky ovoce nebo zeleniny. Nepatří do něj naopak zbytky jídla, jedlé oleje, kosti, maso, kůže a mrtvá zvířata.

Češi za rok vyhodí do černých popelnic a kontejnerů 3 miliony tun směsného komunálního odpadu. Jde zhruba o 272 kilogramů na osobu. 20 až 40 procent toho, co v popelnicích skončí, je podle odhadů znovu využitelný biologický odpad.

Jak se v Česku třídí?

  • 10 471 722 lidí v Česku má možnost třídit odpady, což je 99 % obyvatel
  • po republice je rozmístěno 241 589 kontejnerů na třídění odpadů, průměrná vzdálenost k nejbližším kontejnerům je 101 metrů
  • v roce 2013 se v Česku vytřídilo 632 892 tun obalových odpadů
  • bylo využito a recyklováno 297 548 tun papíru, což je 85 % papírových obalů
  • skla se zreckylovalo 139 898 tun, což je 82 %
  • plastových obalů se vytřídilo 65 %, což odpovídá objemu 125 996 tun
  • nápojových kartonů se vytřídilo 21 %
  • zrecykluje se 7 z 10 PET lahví
  • celkem bylo v roce 2013 zrecyklováno 72 % obalů
  • každý Čech za rok 2013 vytřídil v průměru 40 kilo papíru, plastů, skla a nápojových kartonů
  • do recyklace se aktivně zapojuje 71 % obyvatel
  • díky recyklaci obalových odpadů se ročně zachrání 23 kilometrů čtverečních přírody a 1 800 000 stromů, uspoří se 27 953 183 GJ energie, což odpovídá produkci jaderné elektrárny Temelín za 173 dnů nebo spotřebě 310 000 domácností za rok

Zdroj: EKO-KOM