Na obranu před kyberútoky dá Česko ročně půl miliardy

Ministerstvo obrany chce kvůli kyberútokům investovat do nákupu technologií, náboru lidí i na jejich vzdělávání. Během příštích pěti let by na to mělo ministerstvo dát 500 milionů korun každý rok. V budoucnu by se částka měla ještě zvýšit.

V Česku se o potřebě posílit schopnosti státu v boji s kybernetickými hrozbami mluví delší dobu, nyní by měla pomoci výrazná finanční investice. Kromě pasivní obrany by pak bezpečnostní síly měly mít možnost hrozbu odvrátit vlastním kybernetickým útokem. „Musíme zapracovat kyberdimenzi do dalších oblastí, kde je vedena válka,“ řekl náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

„Česká republika musí získat ofenzivní výhodu nad protivníkem. Musí být schopna vlastními prostředky odvrátit kyberútok,“ prohlásil také ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil. Hackeři ve službách státu by tak v případě hrozby mohli protivníka napadnout pomocí kybernetických prostředků i na jeho území. „Všichni doufáme, že to nikdy nebudeme muset použít,“ podotkl Navrátil. Stát podle Koštovala musí být schopen svůj kyberprostor chránit a také třeba napadnout zbraňové systémy nepřítele na bojišti a získat tak nad ním kontrolu.

Na boj s kybernetickými útoky se chce více zaměřit i NBÚ. Bude proto nabírat nové pracovníky a po státu bude také chtít navýšení rozpočtu.

Česko je prý v hlavním proudu, ne na chvostu

Pokud se Česko bude kyberbezpečnosti cíleně věnovat, může být jednou z nejlepších zemí v této oblasti. Uvedl to Koštoval s tím, že nezáleží na velikosti národa, ale na jeho šikovnosti a schopnostech. Ani suma potřebných peněz podle něj není extrémně velká. Dodal, že Česko se nyní nachází v otázce kyberbezpečnosti „v hlavním proudu, a ne na jeho chvostu“.

Podle Navrátila musí na ochraně proti kyberútokům spolupracovat stát, akademici i soukromá sféra. Dosavadní spolupráce se soukromými firmami podle něho v Česku na rozdíl od jiných zemí funguje.

Válka v kyberprostoru součástí moderního válečnictví

Podle bezpečnostního analytika a bývalého velvylance v Izraeli Tomáše Pojara je kybernetická válka i s propagandou součástí moderního válčení. „Co se dělo a děje v tuto chvíli na Ukrajině, je doprovázeno i kybernetickou válkou. Mnoho částí světa je v kybernetické válce a my bychom se měli připravit, že v ní někdy také můžeme být. Měli bychom ji brát vážně,“ uvedl Pojar. Navíc upozorňuje, že kybernetickou „armádu“ nemají jenom státy. „Jednu z největších kybernetických jednotek má třeba teroristické hnutí Hizballáh,“ dodal.