Masakry i záhadný poklad. To byl konec války na Benešovsku

Okolí Benešova je dnes krásný kraj plný historických památek, jako je třeba zámek Konopiště, i přírodních lákadel, jako je Posázaví. Za války tam ale nacisté vybudovali rozsáhlé výcvikové území - řada lidí tak musela opustit své domovy. Nacházelo se tam i několik internačních nebo koncentračních táborů a ke konci války došlo k několika masakrům. Polozapomenutá dramata připomíná další epizoda dokumentárního cyklu ČT Jaro 45.

Jedno se týká přímo zámku Konopiště, které tou dobou sloužilo jako sídlo velitelství cvičiště zbraní jednotek SS. 19. dubna 1945 vzlétly americké bombardéry nad naše území s cílem útoku na Karlovy Vary a Ústí nad Labem. Původně ze západu Čech zamířili američtí letci nejprve na střední Čechy a teprve poté na sever. Jenže na to reagovala německá letka startující z Prahy.

„Úder byl velice rychlý a v průběhu několika minut se Němcům podařilo sestřelit pět letadel. Tři z nich spadly na naše území nepochybně. Letci ze zasažených strojů vyskakovali postupně. Někteří měli štěstí a nedopadli na to území, které bylo pod správou SS, a dočkali se konce války. Jiní to štěstí neměli. Esesáci na ně uspořádali doslova hon,“ popisuje akci historik Jiří Rajlich.

Osm Američanů bylo zajato, vyslýcháno a poté popraveno. „Při výslechu nejspíš jeden z letců zmínil, že jejich cílem bylo Ústí nad Labem. To byla ta věc, která vynesla ortel smrti nad Američany. Zástupce velitele cvičiště Otto Hauprich měl tou dobou v Ústí rodinu,“ doplňuje historik. Událost připomínají pomníky v Sedlčanech.  

Dubnový masakr si vyžádal téměř 50 obětí

Na území tohoto středočeského kraje bylo také zřízeno několik koncentračních táborů. Jako například ten v Hradištku, který je znám událostí pojmenovanou jako Dubnový masakr. V dubnu 1945, kdy už se pomalu ale jistě celá nacistická správa hroutila, nebyl v táboře přítomen velitel tamního koncentračního tábora, ale pouze jeho zástupce, který byl fanatik. Ve snaze splnit příkaz, který zněl, že žádný z vězňů se nesmí dostat do spojeneckých rukou, se rozhodl, že tábor jednoduše zlikviduje. Za oběť padlo takřka 50 lidí.  

K dalšímu krveprolití došlo v Olbramovicích. Tamní nádraží sloužilo k tzv. transportům smrti. Část vězňů z jednoho z transportů se vydala za doprovodu stráží do nedaleké vsi najít něco k jídlu. Tam ovšem byli překvapeni hlídkou SS, jejíž velitel nechal ihned všech 24 vězňů popravit.  

Štěchovický poklad - legenda stále trvá

S tímto okresem je ale také spojována záhada Štěchovického pokladu. Údajně měli němečtí ženisté z Hradištka, pod velením plukovníka Emila Kleina, spolu s vězni z nedalekého tábora, ukrýt pod zem některá tajemství a snad i poklady třetí říše. V roce 1946 tu Američané ve štole v rokli Dušno nad štěchovickou přehradou skutečné objevili tzv. Frankův archiv. To vedlo k domněnce, že by toho mohlo být pod zemí více a legenda o štěchovickém pokladu byla na světě. Hledalo se různými způsoby, avšak zatím se nic dalšího nenašlo.  

„Já si myslím, že ty stopy jsou patrné zejména v mentalitě zdejších lidí. Ačkoliv jsem už třetí generace, pořád jsem za svého mládí cítil, a cítím to pořád, že se tady s tím krajem něco dělo,“ říká na adresu tajemného i tragického osudu Benešovska ředitel Státního oblastního archivu Benešov, Michal Seik.