Landova hymna – kontroverze s dobrým načasováním

Praha – Nápad magistrátu, aby hymnu k oslavám 700. výročí narození Karla IV. napsal Daniel Landa, se neujal. Proti se okamžitě postavili studenti historie, jimž vadí Landova minulost v kapele Orlík. Od myšlenky posléze vycouvali nejen radní magistrátu, ale i sám Landa. A tak nakonec píseň Nový Jeruzalém hymnou oslav nebude. Co stálo za změnou, není jisté. Nicméně Landa má minimálně dobrou reklamu před vydáním nového alba, pro které byla píseň o Karlovi IV. původně napsaná. Tématem se v pořadu 168 hodin zabývala reportérka Tereza Strnadová.

Nový Jeruzalém, název písně, která na sebe strhla pozornost poté, co se o ní začalo mluvit jako o možné oficiální hymně oslav narození Karla IV. S nápadem přišel lidovecký radní pro kulturu Jan Wolf. „On (Daniel Landa) mě přivedl na myšlenku, že by oslavy mohly mít svoji znělku, stejně jako ji má mistrovství světa v hokeji,“ uvedl Jan Wolf, pražský radní pro kulturu (KDU-ČSL).

Proti takové myšlence se ale vzápětí postavili studenti historie v čele s Danielem Ortem. „Je smutné, že 70 let po hrůzách, které etnický nacionalismus způsobil, etnický nacionalista skládá písně pro pražský magistrát,“ stojí v otevřeném dopise ze Spolku studentů historie FF UK. „Ta píseň je přesně to, čeho jsme se obávali. Pracuje se v ní se svatou zemí, s nějakým konceptem vyvolenosti,“ podotýká Ort, student a předseda Spolku studentů historie FF UK.

Kontroverzní je především působení Landy v kapele Orlík

Studentům se nelíbí hlavně minulost Daniela Landy, která vzbuzuje kontroverze už přes 20 let. Landa je považován za spoluzakladatele krajní pravice v Česku, a to hlavně kvůli některým písním kapely Orlík. „Na jedné straně se snaží o tom nemluvit nebo se tomu vyhýbá. Na druhé straně se od toho nikdy úplně výrazně nedistancoval,“ uvedl Josef Vlček, hudební kritik a publicista.

Pražský radní pro kulturu Wolf to ale vidí jinak. Landa podle něj rasistickými texty jen protestoval proti komunismu. „Orlík byl založený v roce 1988, v podstatě ještě za totality. Předpokládám, že je to jedna z věcí protestu, které v té době fungovaly,“ uvedl Wolf.

Proti nápadu propojit Landu s Karlem IV. se vedle studentů ohradili i sociální demokraté v čele s náměstkem primátorky Petrem Dolínkem. „Vytvářet hymnu s tímto autorem mi přišlo jako velmi bizarní. Byl jsem tím nepříjemně překvapen,“ uvedl Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky (ČSSD). Dolínkovo vyjádření Landa nenechal bez povšimnutí. Následovala SMS zpráva, kterou by leckdo mohl interpretovat jako výhrůžnou. „Tady Daniel Landa. Rád bych s vámi krátce hovořil. Stejně k tomu dojde, ale rád bych to řešil v míru a klidu. Nepodceňuju vás, ani vy mne ale nepodceňujte,“ citoval server Týden.cz.

Landa napravuje hříšníky, někdy i s nožem v ruce

Daniel Landa alias kouzelník Žito má zkrátka vlastní pravidla hry. V posledních letech se často stylizuje do strážce morálky, který koná dobro a napravuje hříšníky. A když je potřeba, tak klidně i s nožem. V roce 2012 napadl skupinu lidí na Vyšehradě. „Ptal se jich, jestli v sobě mají mír a lásku a ptal se pořád dokola. Nejdřív si mysleli, že si dělá legraci, pak pochopili, že ne, a poslali ho do p… Nato on vystoupil z vozu, vytáhl nůž, jednoho pána skopal a poskakoval kolem nich s nožem. Když pak naznal, že už je dostatečně vychoval, tak odjel. A tohle je styl Daniela Landy. Když jsem se ho na to ptala, tak se tím vůbec netajil. Řekl, že z nich cítil negativní energii, tak je šel trošku vychovat,“ popisuje Ivana Svobodová, reportérka Respektu.

A jak to skončilo s hymnou?

Bizarní příběh písně, která po protestech hymnou nebude, vyvrcholil tím, že jí prý nikdy být ani neměla. Radní Wolf totiž po protestech zcela otočil. „Nikdy jsem neřekl a nikdo neřekl, že Daniel Landa by měl být tím člověkem, který bude skládat jakousi znělku pro oslavy,“ uvedl Wolf.

A od záměru odstoupil i Landa, který píseň v reakci na dění kolem věnoval veřejné sbírce na zvony pro kostel na pražském Karlově. „Poté, co veřejné mínění za velkého humbuku vyjádřilo své protichůdné názory, si v žádném případě nepřeju a ani nedovolím, aby byla píseň Nový Jeruzalém nebo její motiv z připravovaného alba Žito použita při oslavách 700 let od narození císaře Karla IV.,“ stojí v prohlášení Daniela Landy.

Ať už za změnou osudu písně stálo cokoli, jisté je to, že na sebe strhla širokou pozornost. Do noty Landovi zahrálo i načasování. Má totiž těsně před vydáním nového alba, kde kromě písně o Karlovi IV. Nový Jeruzalém je i skladba, která pojednává o smrti Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku.

Text písně NOVÝ JERUZALÉM

Tvůj otec Jan, král, tuhle zemi neměl nikdy příliš rád.
Pro její vzdor, vztek, intriky a primitivní směr.
Přijel jsi sem k nám, nedali ti k nocování žádnej hrad. 
Zapadlý Čechy, černá díra, bídná královna všech děr.

Však ty jsi byl syn, starý český krve rodu Přemysla.
Takže sis řek, že tady musí slavný město stát.
Ta stará zem je napojená na hvězdy a na čísla.
Drahokam v blátě jen ho pracně z toho bláta vydlabat.

Naše české království je krajina Tvý matky
Bůh ukázal prstem: tahle země bude svatá.
Praga caput regni na trůn navrátí se zpátky,
(jako) věčná hvězdná Brána, kde jsou odemčený vrata.

A tak sis řek, já proměním sluj plnou trní v zahradu! 
Jak Matku svou ji budu vroucně milovat a ctít. 
Vložil jsi sem část původního nebeskýho pokladu.
Jak Nový Jeruzalém nakázál jsi Prahu postavit.

Naše české království je krajina Tvý matky
Bůh ukázal prstem: tahle země bude svatá.
Praga caput regni na trůn navrátí se zpátky,
(jako) věčná hvězdná Brána kde jsou odemčený vrata.

Pozval jsi sem k nám ze všech koutů světa slavný mudrce.
Ať proměněj zem v chrám, kterej označuje střed.
Pramáti všech škol zasadil jsi tady přímo do srdce!
Kámen vzácnej na koruně září aby očaroval svět.

Naše české království je krajina Tvý matky…