Griffin k nacismu: Být radikál je legální, trestné je vyvolávat nenávist a násilí

V době, kdy po válce vznikalo nové liberální Německo, bylo správné zavést zákony, které zakazovaly používat nacistické symboly, tisknout antisemitskou literaturu či popírat holocaust. Ale v dnešní liberálně-demokratické společnosti by mělo být legální mít extrémní názory. Není legální používat radikální myšlenky k podněcování nenávisti a násilí. Nicméně potlačovat některé myšlenky, či je vyhlásit za protiprávní, je nebezpečné. Tvrdí to host Hyde Parku Civilizace, profesor historie a odborník na fašismus a terorismus Roger Griffin, podle něhož by nemělo být trestné ani popírání holocaustu.
Video Professor Griffin: Kde jsou hranice svobody projevu?
video

Professor Griffin: Kde jsou hranice svobody projevu?

Griffin tvrdí, že dnes v roce 2015 již minulo bezprostřední trauma z druhé světové války. V demokratické společnosti by tak měly přijít na řadu liberální principy. Ty podle něj říkají, že je legální být radikál a mít tak extrémní názory… není ale legální na základě takových názorů něco dělat. „A já si myslím, že když některé myšlenky budete potlačovat nebo je vyhlásíte za protiprávní, tak je zatlačujete do podzemí. Stává se z nich pak takový okultismus, stává se z nich subkultura a jsou mnohem nebezpečnější. Osobně si myslím, že by to nemělo být trestné, rozhodně si myslím, že by nemělo být trestné popírat holocaust,“ řekl historik v interaktivním pořadu ČT24 Hyde Park Civilizace.

To ale podle Griffina platí v situaci, kdy společnost je zdravá. Některé společnosti ale potřebují chránit. „Myslím, že například během přechodu z totalitní společnosti na liberálně demokratickou společnost existuje takové nebezpečné mezidobí přechodu. To jsme viděli například v poválečném Německu…“

Bývalí vězni na vzpomínkové akci k 70. výročí osvobození tábora v Osvětimi
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Alik Keplicz

Roger Griffin

Roger Griffin„Co říkají liberálové? Když se nějaké myšlenky použijí k tomu, aby podněcovaly k nenávisti a násilí, je to trestné a vždycky bylo.“

„Pokud budeme David Irving a já sedět při debatě a budeme se přít a já ukážu lidem v publiku, že lže, že se mýlí… Přesně takhle je potřeba s popírači holocaustu nakládat. Ukážete, co říkají, vyvrátíte to a nedovolíte jim, aby vyvolávali nenávist a násilí. To násilí je protiprávní, ne ty myšlenky.“


Demokracie sice není dokonalá, ale je jediná fungující

Každý pokus ovládat společnost se podle Griffina nakonec stane noční můrou. Ideální společnost totiž neexistuje. „Když se o něco takového pokusíte, zabijete spoustu lidí, napácháte obrovské hrůzy, ale dříve nebo později se ten režim rozpadne,“ dodává historik. „Demokracie je jediná ideologie, která funguje, přestože nikdy nefunguje dokonale.“

A jak vznikají extrémní režimy? Spouštěčem je představa jedné absolutní pravdy: „Může to být absolutní pravda komunismu, může to být náboženská pravda, může to být rasová absolutní pravda. Jakmile máte absolutní pravdu a snažíte se ji někomu vnutit, vede to k vyhlazovacím táborům,“ vysvětluje své myšlenky Griffin. Tyto režimy podle něj vycházejí z toho, že se vlády ujali fanatici a chtějí svůj názor vnutit ostatním. „Nelze modelovat lidskou přirozenost jako hrnčířskou hlínu. Produkt, který vytvoříte, můžete nějak ohnout, ale on se pak vrátí do původní podoby,“ doplnil Griffin. „Každý pokus vytvořit nový národ s využitím moci státu selže, protože lidská přirozenost je pluralitní a není možné ji modelovat,“ myslí si historik.

Objektivní definice fašismu neexistuje

„Fašismus je zvláštním typem pokusu o revoluci národa. Základen fašismu je představa národa. Nejde ale o liberální představu národa, podle fašistů je národ biologický celek, ke kterému patříte krví, jazykem a kulturou. Vaše existence je formována tímto národem,“ uvedl Griffin, který je považovaný za největšího odborníka na problematiku fašismu s tím, že neexistuje objektivní definice fašismu.

V představě německých fašistů byl podle Griffina tento národ nemocný, což přičítali všem ostatním, tedy například Židům, komunistům, postiženým nebo Romům. „Kdybyste se těchto lidí zbavili a zaměřili se jen na árijské Němce, kteří budou silní a zdraví, tak budete mít nový národ,“ řekl.

Tolerance je nová, moderní věc

Terorismus a extremismus se nejspíš budou objevovat vždycky, obává se profesor. „Extremismus nelze trestat ve věznicích, musíte využít média i vzdělávání,“ upozornil na to, že jediným možným způsobem boje s extremismem je naučit lidi o něm přemýšlet. „Musíme informovat rodiče, aby učili své děti mít rády svět, svou zemi a lidstvo jako celek,“ řekl profesor.

Boj proti nacismu - ilustrační foto
Zdroj: ČT24

„Před 200, 300 lety jsme se mučili a upalovali jen proto, že je někdo z jiné kultury nebo že je žid. Tolerance je velmi nová a moderní věc a nemůžeme čekat, že to ostatní kultury hned pochopí,“ dodal s tím, že skutečné dilema mnohých muslimů je, jak zůstat muslimem a zároveň být tolerantní.

Ne extremismus, ale apatie je na vzestupu

Griffin dnes již nevidí takový politický prostor pro extremismus jako měl v minulosti. „Nový faktor, který vidíme v Evropě, je apatie,“ uvedl. „Většina mladých lidí se nezajímá o fanatismus, zajímá je Facebook, sociální média a internet. Oni nežijí ve veřejném prostoru, oni žijí ve vlastním prostoru,“ myslí si historik.

To, že se mladí o historii nezajímají vůbec, ale podle Griffina není pravda. „Pokud vykládáte studentům historii způsobem vztahujícím se k současnosti, je to pro ně zajímavé,“ tvrdí. Podle něj je možné mladé lidi vzdělávat. Přesto, že žijí ve virtuální realitě, když je správně nasměrujeme, dokáží svou inteligenci zaměřit na skutečné problémy, doplnil. 

Oxfordský historik, profesor Roger Griffin, je považovaný za největšího odborníka na problematiku fašismu. Věnuje se i soudobému extrémismu a terorismu.