Čeští stíhači zaskočí za Kanadu, znovu budou střežit Island

Česko plánuje vyslat v létě na měsíc na Island pět stíhaček Jas-39 Gripen. V zemi by piloti měli vystřídat kanadské kolegy, kteří budou nasazeni na Blízkém východě. Informoval o tom ministr obrany Martin Stropnický s tím, že misi musí ještě schválit vláda.

O nasazení stíhaček na Islandu požádala Česko Severoatlantická aliance. Důvodem podle ministra je, že se kanadské vzdušné síly účastní útoků proti takzvanému Islámskému státu. „Nepřímo je to i náš příspěvek k boji s jedním z nejvážnějších současných bezpečnostních rizik, která nás sužují,“ řekl Stropnický s tím, že českou podporu považuje „za důležitý důkaz naší alianční schopnosti kolektivní obrany“.

Video Události: Gripeny létají z Čáslavi 10 let
video

Události: Gripeny létají z Čáslavi 10 let

Události: Gripeny létají z Čáslavi 10 let

U 22.5.15

Bez komentáře: 10 let gripenů v ČR

Stropnický: Gripeny na Islandu? Přispějeme ke kolektivní obraně

Reportáž: Gripeny budou střežit islandské nebe

Na Island by mělo odletět pět strojů. Čtyři budou nasazeny na ostrahu, jeden bude záložní. Při přeletu budou, stejně jako na podzim, tankovat za letu. Piloty bude doprovázet i český pozemní personál. Celkem by mělo být od 20. července do 20. srpna nasazeno 65 až 70 vojáků. Náklady na misi budou podle Stropnického do 15 milionů korun. Mohly by se ještě o několik milionů snížit, pokud Švédsko zajistí nákladní dopravu. Vláda by se operací měla zabývat za 14 dnů. „Nepředvídám nějaký problém při schvalování,“ řekl Stropnický. Dodal, že o misi budou informovány obě komory Parlamentu.

Čeští stíhači absolvovali islandskou misi už loni na podzim, od 10. října do 4. prosince. Vzdušný prostor nad ostrovem a jeho teritoriálními vodami střežili v rámci společného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO. Island nemá vlastní armádu a poblíž jeho vzdušného prostoru údajně narůstaly aktivity ruských vzdušných sil. Čeští stíhači byli několikrát uvedeni do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale povoláni nebyli. Do vzduchu se dostali díky cvičným letům. Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.

Cesta Gripenu na Island
Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Gripeny slouží dekádu, příští rok dostanou nové vybavení

Česko si v těchto dnech připomíná deset let od okamžiku, kdy začalo nadzvukové stíhačky Gripen ve své armádě používat. Konečný verdikt vyměnit dosluhující sovětské letouny MiG-21 za gripeny padl v červnu 2004, kdy vláda podepsala dohodu o pronájmu 14 švédských strojů na deset let za téměř 20 miliard korun. Další zhruba miliardu pak stála výzbroj. Prvních šest švédských stíhaček přiletělo do ČR 18. dubna 2005. Do výzbroje české armády byly gripeny zařazeny 26. dubna 2005 a český vzdušný prostor začaly střežit 1. července 2005. Do konce srpna téhož roku dodali Švédové i zbylých osm strojů.

Loni vláda schválila prodloužení pronájmu gripenů do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR má za pronájem ročně platit 1,7 miliardy Kč. V rámci této smlouvy dostanou gripeny v letech 2016 a 2017 nové vybavení, které rozšíří jejich schopnosti. Budou moci působit například proti pozemním cílům nebo budou disponovat dosud chybějícím zařízením Link-16 pro on-line výměnu dat se spojenci.