Klidná síla chyběla ve sněmovně jen tři roky

„Nesocialistická alternativa liberální bezohlednosti“, tak v roce 2010 označil lidovce po svém zvolení předsedou Pavel Bělobrádek. Hlavním tématem strany tak zůstává podpora rodiny, stejně jako důraz na tradiční hodnoty. Preference lidovců se v polistopadové historii dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 6–9 %, ve volbách v roce 2010 ale KDU-ČSL nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Do sněmovních lavic se pak vrátila po předčasných volbách v roce 2013, kdy s ČSSD a s hnutím ANO vkráčela i do Strakovy akademie.

KDU-ČSL má poměrně širokou členskou základnu, soustředěnou z větší části na Moravě, zároveň je její pozice na venkově silnější než ve městech. Lidovci ale nejsou stranou určenou jen pro lidi nějakého vyznání, zdůraznil při oznámení své kandidatury Bělobrádek. „Ať už jsou věřící, nebo nevěřící, hlavně, že jsou myslící,“ řekl s tím, že lidovci chtějí tvořit protiváhu „marketingových“ stran a hnutí.

„Lidovci hledají nové voliče,“ řekl k rozšíření lidoveckých témat i cílových skupin politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. „Není to úplně nová taktika, o něco podobného se už pokoušel Josef Lux v 90. letech a je třeba říci, že to tehdy nebylo úplně úspěšné,“ poukázal Kopeček, který je k výrazné změně preferencí díky nové strategii spíše skeptický. „Je třeba vnímat to, že je tu také politická konkurence, od středu doprava máme v danou chvíli nejen lidovce, ale i ANO, TOP 09 a ODS,“ upozornil politolog, který poukázal rovněž na větší profesionalitu současného řízení i propagace lidovců.

Výsledky KDU-ČSL ve volbách do PSP ČR
Zdroj: ČT24

„Lidovci málokdy zaujmou jasnou pozici. Je to taktika, kterou používají už nějakých 20 let,“ dodal k přístupu KDU-ČSL politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík. „KDU-ČSL role třetího, který za nic nemůže, dlouhodobě přísluší a asi jsou k ní i odsouzeni tou svou středovou pozicí, kdy nejsou vpravo ani vlevo. A potvrzuje to jejich chování ve vládě, kdy málokdy zaujmou jasnou pozici nebo kdy hlasují pro nějaký bod, aby se proti němu vzápětí vymezili. Je to taktika, kterou používají už skoro dvacet let a která v zásadě nějak funguje,“ doplnil politolog.

Československá strana lidová vznikla v lednu 1919 sloučením více katolických stran. Mezi světovými válkami strana zaměřila svoji politiku na katolíky a otázky spojené s katolickou církví. V roce 1938 se strana spojila s ostatními pravicovými subjekty ve Stranu národní jednoty. Během let 1940–1945 byla strana osobou Jana Šrámka zastoupena v Londýnské exilové vládě, kde vykonával funkci předsedy vlády. V roce 1945 byla ČSL jednou z obnovených politických stran, přičemž byla mezi nimi jedinou českou nesocialistickou stranou. V únoru 1948 se strana připojila k demisi demokratických ministrů, nicméně společný postup přišel pozdě a prezident Beneš demisi přijal. V letech 1948–1989 strana existovala jako součást Národní fronty. V polistopadové historii se preference lidovců dlouhodobě pohybovaly v rozmezí 6–9 %.

Pod vedením Miroslava Kalouska získala KDU-ČSL v červnu 2006 pouze 13 poslanců. Dva měsíce poté navíc Kalousek rezignoval, když jeho vyjednávání s ČSSD o možné účasti ve vládě, která by se opírala o toleranci komunistů, vyvolalo odpor členské základny. Volání po změně vyneslo v prosinci 2006 do křesla vsetínského starostu a čerstvého senátora Jiřího Čunka. V lednu 2007 se lidovci stali součástí Topolánkovy vládní koalice.V následujících měsících ale stranu zaměstnávala údajná Čunkova korupční aféra.

Jiří Čunek (KDU-ČSL)
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Jiří Čunek proslul řadou kontroverzních kauz - radikálně se vymezil proti korupci, zneužívání sociálních dávek a pozitivní diskriminací romské menšiny.

Před komunálními a senátními volbami vystěhoval ze Vsetína do místních části Poschlá 36 romských rodin. Přestěhování vyvolalo obrovské emoce - kritikové Čunka obvinili z vytváření ghetta. Jeho zastánci naopak argumentovali tím, že nové bydlení je v lepším stavu než zchátralý pavlačový dům, který město nechalo zbourat.

Čunek také v 90. letech pobíral sociální dávky, i když měl na účtech miliony korun. V roce 2007 čelil též trestnímu stíhání v souvislosti s podezřením na přijetí půlmilionového úplatku. Jako svědkyně v této kauze vystupovala i Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která svého někdejšího šéfa obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. To ale Čunek odmítal. Obě strany sporu se nakonec mimosoudně dohodly.

V říjnu 2008 navíc KDU-ČSL citelně propadla v senátních a krajských volbách. Čunek postupně ztrácel podporu a nakonec v lednu 2009 sám z vlády odešel. Ve straně v té době bylo silně cítit napětí mezi dvěma názorovými proudy. Tradiční křesťanský se sociálním akcentem reprezentoval Čunek, kterého na sjezdu v květnu 2009 v čele strany nahradil Cyril Svoboda.

Cyril Svoboda
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Představitel spíše pravicově konzervativní linie Miroslav Kalousek nakonec z KDU-ČSL odešel a založil TOP 09, do které přešli i někteří další vlivní lidovci. V důsledku vzniku TOP 09 lidovci přišli o část poslaneckého klubu.

TOP 09 vznikla v létě v roce 2009 z iniciativy Miroslava Kalouska, někdejšího předsedy KDU-ČSL. Spolu s ním do nového subjektu přešli i další lidovci a strana byla od počátku prezentovaná jako pravicově konzervativní. Již záhy po svém vzniku ale začala TOP 09 v průzkumech ubírat hlasy občanským demokratům, od té doby dominuje pravici. Kalouskovi se při zakládání TOP 09 podařily dva zásadní strategické kroky k upevnění pozice. Jednak navázal spolupráci s hnutím Starostové a nezávislí (STAN), díky němuž strana získala regionální základnu, a jednak pro stranu získal ministra zahraničí nominovaného Stranou zelených Karla Schwarzenberga. Tehdy jednasedmdesátiletý politik svojí morální autoritou TOP 09 zaštítil a přilákal k ní i některé voliče z liberálních a intelektuálních vrstev. Vysokou popularitu Schwarzenberg potvrdil, když se v prezidentských volbách probojoval do druhého kola.

VÍCE O VZNIKU TOP 09

Volby v roce 2010 znamenaly pro tradiční vládní stranu ztrátu poslaneckých lavic, a to poprvé v historii strany. Tehdejší předseda Cyril Svoboda proto rezignoval a řízení strany převzala Michaela Šojdrová.

Po relativně úspěšných podzimních volbách 2010, kdy se lidovcům podařilo obnovit senátní klub a zbrzdit pokles vlivu v komunální politice, byl na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou zvolen novým předsedou Pavel Bělobrádek. Pod jeho vedením došlo ke kompletní výměně vedení strany, kam se dostali v drtivé většině mladí lidé pod 40 let, strana se zároveň posunula blíže k pravicovým pozicím.

V říjnu 2012 dosáhla KDU-ČSL poměrně dobrého výsledku v krajských volbách a souběžně konaných senátních volbách, když se ziskem necelých 10 % hlasů obsadila čtvrté místo, do senátu byli za lidovce zvoleni Jiří Čunek a nezávislý Zdeněk Brož, uspěl také společný kandidát Libor Michálek. Ve vedení kraje zasedli zástupci KDU-ČSL v Jihomoravském kraji a v rámci Koalice pro Pardubický kraj také v Pardubickém kraji.

Na začátku prosince 2012 se pak uskutečnil sjezd, na němž byly přepracovány stanovy, nově byl vytvořen statut příznivce strany, zastoupení regionů podle volebních výsledků. KDU-ČSL by se podle nových stanov měla více otevřít nečlenům církví, za cílovou voličskou skupinu byly označeny rodiny s dětmi, střední třída, neziskové organizace a starší generace.

Vývoj preferencí KDU-ČSL
Zdroj: ČT24/TNS Aisa

Ve sněmovních volbách v říjnu 2013 lidovci překonali pětiprocentní hranici, a stali se tak historicky první stranou, která se vrátila do sněmovny poté, co z ní vypadla. Po úspěšných volbách se stala součástí vládní koalice s ČSSD a hnutím ANO, v níž jí připadla tři ministerská křesla (zemědělství, kultura, věda a výzkum). Úspěchem pro KDU-ČSL byly i volby do Evropského parlamentu. Podařilo se jí získat tři mandáty (Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský), zčásti díky nízké účasti a disciplinovanosti vlastních voličů.

„Image lidovců je nyní lepší, než byla například v letech 2009, 2010,“ myslí si Kopeček. „Jako jedna z mála parlamentních stran zastavili ústup na komunální sféře,“ upozornil politolog s tím, že zároveň u lidovců nedochází na komunální úrovni ani k výrazné expanzi. „Generační změna proběhla i v krajích,“ upozornil politolog na to, že lidovci hledají mladší a energičtější krev.

Vývoj preferencí KDU-ČSL při hlavních momentech strany
Zdroj: ČT24/CVVM

„Je otázkou, zdali má strana za současného předsedy potenciál nějak výrazně růst,“ zamýšlí se politolog nad potenciálem strany do budoucnosti, který podle něj závisí i na tom, jak budou lidovci vnímáni po působení v této vládní koalici.

Současné vedení KDU-ČSL

  • Pavel Bělobrádek – předseda
  • Marian Jurečka – 1. místopředseda, ministr zemědělství
  • Jan Bartošek – místopředseda pro sociální politiku
  • Roman Línek – místopředseda
  • Klára Liptáková – místopředsedkyně
  • Zuzana Roithová – místopředsedkyně