Osud politických vězňů připomíná tajné pohřebiště v Motole

Praha - Hřbitov v pražském Motole jako místo připomínající temnou historii 50. let. Na společném pohřebišti tam končily urny popravených a ve vězení zemřelých politických vězňů. Na motolský hřbitov je začali komunisté přemisťovat z věznic, kde urny původně skladovali. Vše probíhalo v co nejpřísnějším utajení, beze jmen a v několika etapách. Oběti komunismu letos stejně jako každým rokem připomnělo pietní shromáždění, které organizuje Konfederace politických vězňů.
Video Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu 2015
video

Pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu 2015

Pieta v Motole k uctění památky politických vězňů

Se svými projevy vystoupili kromě zástupců politických vězňů také politici. Varovali před zapomínáním a zlehčováním hrůz totality. „Málo si připomínáme, že po válce již demokracie v osvobozeném Československu nebyla plně obnovena,“ prohlásil senátor Jiří Oberfalzer, který zároveň kritizoval současnou situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Poslankyně
Helena Langšádlová vyzvala k tomu, aby lidé na komunistické období nezapomněli a zástupci Konfederace politických vězňů pak společně s politiky položili věnce k památníku obětem komunismu.

Komunistický režim ostatky svých odpůrců nevydával pozůstalým, ale uchovával je na neznámých místech. Informace byly pouze o hromadných hrobech v Praze-Ďáblicích. Že se urny s popelem popravených a zemřelých politických vězňů likvidovaly i na hromadném pohřebišti u krematoria v Praze-Motole, zjistila Konfederace politických vězňů teprve v roce 1999.

„Původně se myslelo, že většina politických vězňů, zejména těch popravených nebo těch, kteří zemřeli ve vězení, byla pohřbívána v Praze-Ďáblicích, Motol příliš známý nebyl. Velkou zásluhu, že se o něm začalo mluvit, měl zakladatel dokumentačního střediska Konfederace politických vězňů Oto Stehlík. Podařilo se zjistit, že v letech 1958 až 1965 se sem svážely z celé republiky ostatky ve formě popela,“ podotkl historik Petr Blažek.


Z politických vězňů se stala jen čísla beze jmen

Podle Konfederace politických vězňů se urny začaly tajně dávat do země teprve po roce 1958, do té doby se ukládaly v objektech ministerstva vnitra. Schránky s popelem měly jen čísla bez jmen zemřelých. „Ještě v roce 1965 bylo začátkem května přivezeno z pankrácké věznice do Motola 78 uren. Čí popel obsahovaly, se podařilo zjistit jen u 25 z nich,“ uvedla už dřív konfederace.

Na motolském pohřebišti je například urna s popelem pilota RAF Josefa Brykse, který zemřel v koncentračním táboře v Jáchymově v roce 1957. Angličané o něm natočili film, v Česku nesměl být ani řádně pohřben. „Určitě se ho báli, protože kdyby se ho nebáli, tak by vydali urnu rodině, až po 52 letech jsme se dozvěděli, kde vlastně je,“ dodal jeho synovec Karel Bryks. Celkový počet uren převezených do Motola dosud není znám.