Komunisté rozhodují o novém vedení a o své budoucnosti

Praha - Komunistický sjezd v Hradci Králové by měl odpovědět na některé otázky týkající se této třetí nejsilnější politické strany. Delegáti budou na dnešním jednání volit nové vedení a také projednají další politickou orientaci strany. Předsednickou funkci bude obhajovat Vojtěch Filip. Proti němu se kromě europoslance Miloslava Ransdorfa postaví i poslanci Stanistav Grospič a Soňa Marková. Nově zvolený předseda KSČM bude hlavním hostem nedělních Otázek Václava Moravce.

V poslední době se množí informace, že část členské základny by chtěla změnu současné orientace. Šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik v této souvislosti mluví o úsilí o novou „bolševizaci strany“. Předseda strany Vojtěch Filip naopak loni v únoru vyzval k modernizaci KSČM, která by měla přilákat nové voliče. Pokud se tak nestane, strana podle něj „přejde na sestupnou tendenci až do politické nicoty“. Zároveň Filip vyzval k „návratu k V. I. Leninovi“ a řekl, že by se komunisté mohli postavit „do čela eventuálních revolučních procesů“.

O post předsedy se uchází čtyři kandidáti

Současnému šéfovi Vojtěchu Filipovi se postaví poslanci Stanislav Grospič a Soňa Marková a poslanec Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf, který je členem komunistické strany od roku 1972. Ve vedení strany již působil v letech 1993 až 2004, kdy byl místopředsedou. Navíc v květnu 2004 neúspěšně kandidoval na předsedu strany. Bývalý předseda Miroslav Grebeníček, o němž se rovněž spekulovalo, že by se mezi kandidáty mohl objevit, tento týden oznámil, že do boje o nejvyšší stranický post nezasáhne.

Komunisté pod Filipovým vedením zvýšili svůj politický vliv, a to především v době před volbami 2006, kdy v parlamentu často fungovala nepsaná koalice ČSSD a KSČM. Na druhou stranu ale v samotných volbách KSČM oslabila o 15 mandátů oproti předchozímu volebnímu období a ve straně se začínaly ozývat nespokojené hlasy.

Třiapadesátiletý Filip má pověst pragmatického politika. Ačkoliv byl po svém nástupu občas nazýván jako „Grebeníček s lidskou tváří“, například v postoji k období socialismu se od svého předchůdce příliš neliší. Listopadová revoluce v roce 1989 byla podle něj odvetou za komunistický převrat v únoru 1948 a na změně poměrů po roce 1989 oceňuje pouze to, že jeho stranu opustili „nepoctiví lidé“.

Smířlivě se staví také k postavě bývalého šéfa komunistů Klementa Gottwalda. Filip Gottwaldovo chování po roce 1948 nepovažuje za zločinné, naopak oceňuje jeho „čistě ústavní postup“ v období před druhou světovou válkou i po ní. Podle něj se KSČM již dostatečně vyrovnala se svou minulostí a omluvila za své chyby a omyly.

S komunisty se sice oficiálně nespolupracuje, realita je však jiná

Po pádu socialistického režimu v listopadu 1989 mnozí předpovídali českým komunistům postupný zánik. Ti však nejenže nezanikli, ale naopak se postupně stali třetí nejsilnější stranou v Česku. Na druhou stranu je ale jejich koaliční potenciál na nejvyšší úrovni zatím prakticky nulový, takže již přes 18 let zůstávají v opozici.

Některá stanoviska KSČM jsou totiž nepřijatelná i pro jejího možného partnera na levici ČSSD a Jiří Paroubek na komunistický sjezd nepojede. Není spokojen s tím, jak se KSČM zachovala při prezidentské volbě, ale především mu vadí, že se otevřeně přihlásila k únoru 1948. „Minimálně akční výbory Národní fronty byly nástrojem diktatury a je potřeba, aby se komunisté od těchto praktik navždy distancovali,“ uvedl Paroubek.

Přesto v parlamentních lavicích se s komunisty jedná a hlasuje napříč politickým spektrem. Navíc získávají významné pozice na komunální úrovni, kde mnohdy působí i v koalicích jak s ODS tak i s ČSSD.

KSČM vznikla v březnu 1990 jako nástupnická organizace Komunistické strany Československa. Od roku 1993 byl předsedou strany Miroslav Grebeníček, který však v září 2005 rezignoval a na jeho místo byl v říjnu zvolen Vojtěch Filip.

Již od roku 1989 se objevují snahy postavit KSČM mimo zákon, zatím ale bez úspěchu. V Senátu momentálně pracuje komise pro posouzení ústavnosti KSČM, která chce konečné závěry své činnosti předložit právě po nadcházejícím sjezdu komunistů.

Komunisté mají stále největší členskou základnu ze všech politických stran v zemi (zhruba 77.000), musí však řešit vážný problém, neboť počet jejich členů klesá výrazným tempem a navíc průměrný věk českého komunisty je 70 let. Předlistopadová KSČ přitom měla přes 1,7 milionu členů a kandidátů.

Vydáno pod