Česko si připomnělo Den vítězství – na Vítkově i v regionech

Praha – Řadou oficiálních i neformálních akcí si Česká republika připomněla sedmdesáté výročí konce druhé světové války v Evropě. Hlavní pietní akt proběhl jako tradičně na pražském Vítkově za účasti nejvyšších ústavních činitelů a několika stovek přihlížejících. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 podepsalo kapitulaci, slaví Česko jako státní svátek společně s většinou evropských zemí.
Video Česko si připomnělo Den vítězství
video

Česko si připomnělo Den vítězství

Česko si připomnělo Den vítězství

08.05.2015 U

Tři váleční veteráni se dočkali povýšení od prezidenta

Oslavy v regionech: setkání s pamětníky i přehlídky techniky

Pietní akt ke Dni vítězství na Vítkově

Jmenování generálů na Pražském hradě

Pietního aktu na pražském Vítkově se zúčastnil prezident Miloš Zeman (který je podle ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil), premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a vedoucí představitelé armády.

Ceremoniál zahájila státní hymna. Vojáci poté na Čestný dvůr Národního památníku na Vítkově přinesli za doprovodu husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci historické armádní prapory. Politici a vojáci k památníku položili věnce a květiny, následovala minuta ticha a salvy čestné stráže.

Nad hlavami přítomných proletěly tři vrtulníky Mi-24 vypouštějící kouř v národních barvách. Za nimi proletěl letoun Airbus z vládní letky doprovázený dvěma stíhačkami Gripen. Celé akci přihlížely stovky diváků. „Ten zájem není malý a rok od roku stále stoupá,“ poukázal ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

Sedmdesátého výročí konce války využilo vedení ministerstva obrany k ocenění desítek válečných veteránů a vojáků. Po skončení piety bylo uděleno přes čtyřicet Záslužných křížů ministra obrany ČR I. až III. stupně, pět z nich in memoriam. Oceněni byli třeba armádní historik Eduard Stehlík nebo in memoriam otec kardinála Dominika Duky František, který působil za druhé světové války jako zbrojíř v řadách britského letectva.

Pět desítek válečných veteránů dále obdrželo čestný pamětní odznak a sedm válečných veteránů bylo hodnostně povýšeno. Ačkoli se jednalo především o veterány druhé světové války, vyšší hodnost byla posmrtně udělena i Jiřímu „Regimu“ Schamsovi. Ten byl vážně zraněn v Afghánistánu a díky svému vytrvalému boji s následky zranění se stal legendou veteránů. Po těžké nemoci zemřel na začátku letošního roku.

„V současné době máme v celé republice něco málo přes 900 veteránů. Dnes tady bylo 45 z nich, všichni obdrželi medaili k sedmdesátému výročí osvobození a konce druhé světové války,“ upřesnil ředitel odboru válečných veteránů ministerstva obrany Eduard Stehlík.

Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je pieta na Vítkově příležitostí poděkovat lidem, kteří během druhé světové války riskovali své životy i životy svých nejbližších. K poděkování se připojil i nově jmenovaný náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Tři váleční veteráni se dočkali povýšení od prezidenta

Po poledni prezident Miloš Zeman povýšil na Pražském hradě dva generály a do generálské hodnosti jmenoval dva plukovníky. Povýšení na generálporučíky se dočkali také tři veteráni bojů druhé světové války – Jaroslav Klemeš, Alexander Beer a Mikuláš Končický. „Vážení a milí veteráni, ať budou slova úcty jakákoli, nikdy si vás nebudeme moci dosti vážit,“ prohlásil prezident. Doplnil, že veteráni by měli být pro své mladší kolegy inspirací.

Prezident Miloš Zeman povýšil válečné veterány
Zdroj: ČTK
Autor: David Taneček
Povýšení se dočkali veteráni bojů druhé světové války Alexander Beer (vlevo) a Jaroslav Klemeš (vpravo). Mikuláš Končický se nemohl ze zdravotních důvodů osobně zúčastnit
Zdroj: ČTK
Autor: David Taneček

Jaroslav Klemeš bojoval za války na západní frontě a v roce 1945 byl nasazen v týle německé armády jako parašutista. Je posledním žijícím parašutistou, který byl za války vysazen na území Československa. Beer a Končický se účastnili bojů na východní frontě. Beer byl zraněn při bojích u Sokolova a na Dukle, Končický bojoval v Sovětském svazu a při osvobozování Československa. Oba v minulosti dostali Řád bílého lva.

Ukázky vojenské techniky i koncerty

Osvobození od nacismu si připomněli lidé po celé republice. Konaly se ukázky válečných bojů a historické vojenské techniky, koncerty nebo setkání s pamětníky války a protektorátu. Vzpomínalo se například v pamětní síni Národního památníku v Hrabyni na Opavsku. Zhruba desítka lidí se tam dočkala ocenění – byli mezi nimi veteráni nebo bývalí polští političtí vězni.

Na Kubánském náměstí v Praze vyrostl vojenský tábor simulující situaci v hlavním městě v posledních dnech války. Lidé si mohli prohlédnout historické zbraně či uniformy. Na žižkovském Havlíčkově náměstí zase vztyčili barikádu, která měla připomenout Pražské povstání. Bitvy se zúčastnily na čtyři stovky vojáků, kteří představovali příslušníky československého odboje, vlasovců, Rudé armády a wehrmachtu.

V Dejvicích na Vítězném náměstí byla zahájena zážitková výstava nazvaná Paměť národa – Osvobození 70, která poutavou formou přibližuje osudy odbojářů, vojáků nebo pamětníků holocaustu. Byl přistaven i historický železniční vagón, takzvaný dobytčák. Právě tento typ vagónů používali nacisté k transportům lidí do koncentračních táborů.

Slavnosti svobody v Plzni pokračují ukázkami bojů
Zdroj: ČTK
Autor: Pavel Němeček

V Rokycanech pak předvedli, jak v tomto městě nedaleko demarkační linie před sedmdesáti lety zatkli nenáviděného říšského ministra pro Čechy a Moravu K. H. Franka. Dobovou vojenskou techniku i bojové ukázky z konce války mohli vidět zájemci rovněž v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Berouně, Hořicích a na mnoha dalších místech.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa, vyžádala si přes 60 milionů obětí. Byla dosud největším válečným konfliktem. Území Čech a Moravy obsadilo nacistické Německo a vytvořilo z něho protektorát, Slovensko bylo samostatným státem. Přesné údaje o počtu obětí z řad obyvatel Československa neexistují. Všeobecně se ale udává číslo 360 000 (víc než dvě třetiny z nich tvořily oběti židovského holocaustu). Mnoho lidí bylo popraveno v protektorátu při stanném právu, zahynulo v koncentračních táborech a při zapojení do Květnového povstání nebo padlo v bojích na východní či západní frontě.