Zeman: S rektory se rád sejdu, postoj ale nezměním

Praha - Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) požádal Hrad o setkání kvůli řešení sporu ohledně rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat tři profesory. Předpokládá, že termín bude znám po Zemanově návratu z Moskvy, kam jede na oslavy 70 let od konce druhé světové války. Počítá s tím, že za prezidentem s ním půjdou i rektor Univerzity Karlovy a rektorka VŠE. Zeman avizoval, že se s nimi rád sejde, své stanovisko ale nezmění. Podle ministerstva ale žádný zákonný důvod pro nejmenování tří kandidátů profesory neexistuje.

„Já se samozřejmě velmi rád sejdu jak s ním (ministrem Marcelem Chládkem, pozn. red.), tak s pány rektory. Nicméně pokud ode mne někdo očekává, že jmenuji vysokoškolským profesorem například člověka, který si řekl o milionový úplatek, tak má prostě smůlu,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT.

Konkrétní jméno sice prezident neuvedl, nicméně svým vyjádřením mířil nejspíš proti Jiřímu Fajtovi, který je též ředitelem Národní galerie a kterého odmítl jmenovat profesorem kvůli okolnostem přípravy sponzorování galerie Komerční bankou. Na opakovaný dotaz, zda má nějaký důkaz o tom, že si ředitel Národní galerie řekl o úplatek, odkázal na to, že existuje návrh dotyčné smlouvy - více čtěte zde.

Zeman odmítá tři návrhy na profesuru

Prezident v úterý oznámil, že nepodepíše jmenování tří navržených profesorů - fyzika Ivana Ošťádala, kunsthistorika Jiřího Fajta a experta na mezinárodní bezpečnostní vztahy Jana Eichlera. Přitom všichni prošli náročným řízením na vysokých školách a jejich nominaci schválila vláda.

Eichler podle prezidentových informací do roku 1979 působil v armádě jako propagandista a následně v letech 1979 až 1983 na rezidentuře tehdejší vojenské zpravodajské správy generálního štábu v Paříži jako její kmenový příslušník a v letech 1984 až 1989 pak v pozici hlavního ideologa hlavní politické správy. Podle rektorky VŠE Hany Machkové „pan prezident nemá správné informace“.

Ošťádal, který podle úterního sdělení měl mít „kontakty na Státní bezpečnost“, v 80. letech poskytl krycí adresu pro zasílání korespondence pro StB ze zahraničí. Ovčáček odkázal na dochovaný svazek StB včetně vázacího aktu. Ivan Ošťádal na hradní prohlášení uvedl: „V minulosti jsem se žádného neetického jednání nedopustil.“

„Pokud jste placeným agentem Státní bezpečnosti, pokud i vaše manželka je agentem Státní bezpečnosti a pokud se u obou zachoval vázací akt, kromě toho jste byl držitelem propůjčeného, neboli konspiračního bytu Státní bezpečnosti, můžete se z tohoto důvodu ptát, zda výchova studentů tímto člověkem je úplně v pořádku,“ uvedl dnes Zeman.

Chládek s sebou vezme k Zemanovi i rektory

„Optimální výsledek by byl, kdybychom došli k závěru, že není důvod nepodepsat. Druhá varianta je, že by na stole byly natolik závažné důvody, že i samotní rektoři by souhlasili s názorem pana prezidenta. Čili ideální varianta je, že odejdeme ze schůzky s jednotným názorem,“ řekl České televizi ministr Chládek k plánované schůzce jeho a zmíněných rektorů se Zemanem. Sám chce na schůzce působit spíše jako prostředník mezi oběma stranami.

Chládek zdůraznil, že žádná zákonná překážka pro nejmenování tří kandidátů profesory podle závěrů jeho úřadu neexistuje. „My jsme již samozřejmě prověřovali tyto profesury. Podle našeho názoru tam není žádná zákonná překážka udělit těmto třem lidem profesuru,“ uvedl ministr s tím, že morální překážky jmenování profesorem zákon nijak neřeší. Současná právní úprava sleduje pouze odbornost navrhovaných kandidátů.

Jakub Fischer: Prezident patrně porušil zákon

Podle vyjádření předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera dokonce mohl Zeman zákon svým odmítnutím porušit. „Pokud k tomu měl pan prezident jiné důvody, než ty, které předjímá paragraf 73 zákona, pak se domnívám, že jeho postup je v rozporu se zákonem o vysokých školách,“ prohlásil.

Na tom, že prezident právo nejmenovat profesory nemá, se shodují rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima s poslancem a bývalým rektorem Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou. Podle něj je prezidentské jmenování pouze společenským aktem, výrazem významu profesorské hodnosti. Naopak ústavní právník Marek Antoš v rozhovoru pro ČT24 připustil, že nejmenovat profesora je přípustné, ale v tom případě musí dotyčný obdržet odůvodnění, které musí s profesorským jmenováním souviset.

„Pokud se legislativní situace neupraví, tak očekávám, že i v budoucnu by mohly nastat konflikty mezi prezidentem a univerzitami,“ tvrdí rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. V Poslanecké sněmovně je v současnosti novela vysokoškolského zákona, která ale počítá se jmenováním profesorů prezidentem i nadále. Pravicová opozice by ráda praxi změnila tak, aby tato praxe přešla na samotné vysoké školy. Ostatní strany ani ministerstvo školství ale novelu měnit nechtějí.

Vydáno pod