Lidovci: Nechceme opakování IT experimentů jako sKarta

Vedle analýzy předpokládaných dopadů na podnikatele nebo definování výjimek přímo v zákoně patří mezi požadavky KDU-ČSL na elektronickou evidenci tržeb také státem garantovaný software zdarma. Nechtějí tak, aby se opakovaly experimenty v IT systémech, jako byla sKarta nebo registr aut. Jan Volný (ANO) ale namítá, že při výběru nějakého speciálního dodavatele softwaru by způsobili deformaci trhu.
Video Bartošek (KDU-ČSL): Opakovaně a dlouhodobě říkáme, že máme výhrady
video

Bartošek (KDU-ČSL): Opakovaně a dlouhodobě říkáme, že máme výhrady

„Chceme, aby se neopakovaly věci, jako je Drábkova sKarta nebo registr aut a podobné experimenty v IT. Chceme, aby stát, v případě že přináší některé věci, kterými by případně zatěžoval drobné živnostníky, tak aby jim šel také naproti, protože chceme podporovat poctivé živnostníky,“ řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Proto se lidovci zasazují za státem garantovaný software pro fungování elektronické evidence tržeb. Podle zástupce koaličního partnera ANO by tento sporný bod nepředstavoval zásadní problém, ale i tak jej označuje za zbytečnost, a jak podotkla náměstkyně na ministerstvu financí Simona Hornochová, mohlo by to deformovat tržní prostředí.

„Softwarová změna je tak triviální a malá, že si ji každý uživatel nechá udělat u svého dodavatele softwaru. Nepochybuji o tom, že se během chvilky na trhu tyto aplikace objeví k volnému stažení, nějakou aplikaci tam může pověsit i stát,“ uvedl Jan Volný (ANO) s tím, že je těžko představitelné, aby bylo řečeno, že si můžete zdarma stáhnout jeden software, ale nic jiného nesmíte mít. Dodává přitom, že některé prodejní sítě mohou používat sofistikované systémy, u kterých by přístup státem určené softwaru nepřipadal vůbec v úvahu. Podle Bartoška je ovšem i otázka garance certifikátů nebo autorizace v systému. Na tyto záležitosti prý dosud nenašli odpověď.

Souhlas se zavedením elektronické evidence tržeb
Zdroj: AMSP

Volný (ANO): nedokážu si představit, jak formulovat výjimky do zákona

Vedle softwaru ale lidovci řeší i další aspekty návrhu zákona. Podle nich představuje rozhodování o výjimkách v rukou ministra financí příliš velké pokušení. „Byť jsem o ministru financí Andreji Babišovi nikdy nepochyboval,“ doplnil Bartošek. „Není v silách legislativců to pojmout, aby se to nedalo obejít a aby se to nedalo zneužít. Myslím, že tohle by opravdu mělo zůstat na finančních úřadech. Budou tam jasná kritéria,“ řekl Volný. Sám si nedokáže představit, jak by měli výjimky z užívání elektronické evidence tržeb formulovat, aby je mohli vložit do zákonu. Na jiné výzvy lidovců po zpracování ekonomického dopadu říká, že tato analýza je už součástí návrhu zákona a mají ji k dispozici už dva měsíce. I přes tyto rozepře je ale přesvědčen, že se nakonec v koalici dohadnou. „My si to vyříkáme,“ tvrdí Volný.

Cílem zavedení elektronické evidence tržeb je bojovat s daňovými úniky. Podle zprávy NKÚ takhle stát tratí zhruba sto miliard korun. Ve zprávě se ale podle Bartoška píše, že plán ministerstva financí by řešil pouze sedm procent těchto úniků. „Naopak čtyřicet procent úniků je ve velkých firmách, kde dochází k únikům právě prostřednictvím zkreslování hospodaření těchto firem. Je to tedy spíš o nějaké konsolidaci daňové a celní správy a zvýšení výběru a kontroly těchto velkých firem,“ tvrdí Bartošek. Podle Volného tvoří ale únik sto miliard korun na DPH, zatímco zkreslování výsledků velkých firem se týká daně z příjmu.

Další jednání koalice bude ve středu a právě téma elektronické evidence tržeb bude tím hlavním na pořadu dne. Evidence tržeb by se měla týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. U dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. Ministerstvo stále počítá se spuštěním evidence tržeb od ledna 2016, kterému bude předcházet testování systému.

Co požaduje KDU-ČSL vzhledem k zavedení Elektronické evidence tržeb (EET):

  • Analýzu o předpokládaných dopadech na podnikatelskou sféru včetně makroekonomického rozboru dopadů jak na příjmovou, tak výdajovou stránku státního rozpočtu v důsledku zavedení EET.
  • Kolik bude třeba přijmout nových pracovníků, včetně vyčíslení nákladů.
  • Informace a konkrétní čísla ilustrující zkušenosti se zavedením obdobných systémů v zahraničí.
  • Definici výjimek z EET přímo v zákoně, nikoliv ve vyhlášce.
  • Státem garantovaný software, který bude pro uživatele zdarma ke stažení.