Antisemitských projevů byla v ČR loni hrstka – ale největší za poslední léta

Praha – Více projevů nenávisti vůči českým židům zaznamenala loni pražská židovská obec, která každoročně sleduje projevy antisemitismu v Česku. Naprostá většina útoků byla verbální, výhrůžek či nenávistných e-mailů však bylo nejvíce za šest let, vyplývá z výroční zprávy obce. Fyzických antisemitských útoků bylo minimum. Česko podle židovské obce nepatří k zemím, kde je antisemitismus významně přítomný ve většinové společnosti či politické sféře.

Fyzických útoků motivovaných nenávistí k židům, zaznamenala pražská židovská obec v roce 2014 celkem šest. Z toho v jednom případě útočníci napadli člověka, ve zbylých pěti případech poškodili majetek – většinou šlo o hanobení židovských hřbitovů. Oproti roku 2013 vzrostl počet útoků o dva. Významný nárůst však zaznamenala židovská obec u verbálních výpadů. „Téměř čtyřnásobně vzrostl počet zaznamenaných incidentů, jako jsou verbální útoky, nenávistné e-maily či výhrůžky adresované osobám židovského původu,“ stojí ve výroční zprávě o antisemitismu v Česku. Konkrétně šlo o 28 případů obtěžování a devět případů vyhrožování, zatímco v roce 2013 to bylo šest případů obtěžování a tři případy vyhrožování. Za posledních sedm let byl jejich počet nejvyšší.

Video Jan Munk: Nárůst je negativní, ale v západní Evropě je hůře
video

Jan Munk: Nárůst je negativní, ale v západní Evropě je hůře

Jan Munk: Nárůst je negativní, ale v západní Evropě je hůře

st 4.5.15

Židovská obec eviduje nárůst antisemitských projevů

Internetový antisemitismus rostl, přispěl k tomu i konflikt v Gaze

Na Internetu potom nalezli autoři zprávy o pětinu více zmínek, které označili za antisemitské, než v předchozím roce. Počet se zvýšil ze 156 na 191. Nárůst dali autoři do souvislosti i s konfliktem, který loni v létě proběhl v Gaze. „Tam je téměř skokový nárůst antisemitských projevů,“ podotkl předseda pražské obce Jan Munk. Podle Petry Koutské Schwarzové ze Židovské obce v Praze jde v souvislosti s Izraelem o tzv. nový antisemitismus či antisionismus. „Čeští židé jsou některými skupinami vnímáni jako vyslanci Státu Izrael a jsou obviňováni za jeho politická rozhodnutí,“ uvedla. I přes krizi v Gaze však nebyl růst počtu antisemitských projevů na internetu – vedle textů šlo také o obrázky, videa či celé weby – tak výrazný jako v letech 2012 a 2013, kdy rychle vzrostl zhruba ze tří desítek nejprve na 82 a poté na 156.

Za antisemitská vyjádření považuje židovské středisko bezpečnosti například podněcování k zabíjení či útoky na židy „ve jménu radikální ideologie či extrémního náboženského postoje“, mýty o židovském spiknutí a jejich kontrole nad vládami či médii nebo popírání holocaustu. K antisemitským projevům řadí židovská obec také některé projevy na adresu Izraele, například označování jeho vzniku a existence za rasismus nebo přirovnávání izraelské politiky k nacistické. „Kritéria jsou stanovena lidskoprávními organizacemi. Z nich se vychází a postupuje se při nich jednotně i v průběhu času,“ upozornila již dříve místopředsedkyně pražské židovské obce Eva Lorencová.


Autory antisemitských, resp. antisionistických textů či webů přitom podle židovské obce nejsou pouze pravicoví radikálové, do jeho šíření se více zapojily i skupiny z levicového okraje politického spektra i jednotlivci bez prokazatelného příklonu k extremistickým skupinám. Příspěvky z levicových skupin se vztahovaly především ke konfliktu v Gaze. „Možnou příčinou je fakt, že antisionismus namířený proti Státu Izrael je společensky přijímanější formou antisemitismu,“ uvedla Petra Koutská Schwarzová.

Obavy z terorismu rezonují i v Česku

Přes internetové výpady ale nehodnotí židovská obec českou společnost a politiku jako antisemitskou. Tím se liší od mnoha evropských zemí, kde dochází i k násilným projevům antisemitismu a antisionismu. „Určitou roli hraje česká historie, určité tradice založené T. G. Masarykem, jeho rolí v hilsneriádě. Češi jsou vůči židům výrazně pozitivněji naladění, než je tomu ve Francii nebo Anglii,“ míní Jan Munk. Za vrchol západoevropských protižidovských nálad označila výroční zpráva pražské židovské obce květnovou střelbu v bruselském židovském muzeu. Právě kvůli takovému útoku se ale cítí ohroženi i čeští židé, kteří nepovažují za vyloučený teroristický útok radikalizovaných jedinců i v Česku. Mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubrt zdůraznil, že „hranici, za kterou by se měnily v násilí“, antisemitské sklony v české společnosti zatím nepřekročily.