Dohoda Zemana s Dukou: Nové proboštství a Jiřský klášter církvi

Praha - Prezident Miloš Zeman se výrazně přiblížil k dohodě s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou o předání některých budov na Pražském hradě církvi. Zeman v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi řekl, že je církvi ochotný vydat dvě stavby v sousedství Chrámu svatého Víta, budovu Nového proboštství a Jiřský klášter. Církev s nabídkou tentokrát souhlasí.

Od katedrály svatého Víta je budova Nového proboštství vzdálená zhruba třicet metrů. V příštích měsících by ji mohla získat od Hradu zpět pražská Metropolitní kapitula. Budova z venku vypadá poměrně zachovale, zevnitř ale připomíná zanedbanou ruinu. Rekonstrukce by vyšla na stovky milionů korun. Opravit je třeba téměř všechno, nejen drtivou většinu místností a chodeb, ale i vodovody, kanalizaci nebo plesnivějící stropy.

V utěšeném stavu není ani přilehlý Jiřský klášter. I ten by mohl podle představ prezidenta připadnout církvi. Dřív v něm sídlila třeba Národní galerie. Prezident Zeman dnes České televizi sdělil, že je ochotný obě budovy církvi vrátit. „Tato nabídka platí, pan kardinál Duka mně říkal, že pro tuto směnu bude muset vyjednat podporu ve Vatikánu,“ prohlásil Zeman. „Vatikán není místem, které by nám do něčeho podobného mluvilo,“ oponuje tajemník pražského arcibiskupa Milan Badal.

Církev původně chtěla i třetí budovu, oranžovobílý Mladotův dům, který má pronajatý na 99 let a který slouží jako zázemí pro katedrálu svatého Víta. Nakonec ale od svého požadavku ustoupila. „Potřebujeme ty budovy jenom k provozu jako zázemí katedrály, takže myslím, že to je dobrá nabídka,“ soudí Badal. Ústupek ale udělal i prezident, hodlá pronájem Mladotova domu prodloužit. „Je dohoda, že bychom to církvi pronajali na dalších 99 let,“ prohlásil prezident. Definitivní dohoda mezi Hradem a arcibiskupstvím by mohla být hotová během léta. „Předpokládám, že se v dohledné době s panem kardinálem setkáme.“

Video Církevní restituce na Pražském hradě
video

Církevní restituce na Pražském hradě

Cisterciácké opatství žaluje stát kvůli lesům na Teplicku

Na některých místech však diskuse o navrácení majetku církvím probíhají v poněkud vyhrocenější atmosféře. Cisterciácké opatství v Oseku podalo žaloby proti zamítnutí svých výzev, jimiž se dožadovalo především lesů na Teplicku. Stát je však odmítá vydat, protože řád o pozemky přišel před únorem 1948. „Jsme přesvědčeni, že jsou splněny podmínky k vydání podle zákona. Vůči Cisterciáckému opatství v Oseku byla spáchána majetková křivda v rozhodném období, tedy po 25. únoru 1948,“ řekl právní zástupce řádu Jakub Kříž.

Německý řád, dříve známý jako Řád německých rytířů, je zase nespokojen s rozhodnutím Národního památkového ústavu (NPÚ), který rozhodl, že řádu nevydá hrad Bouzov. Ten byl podle NPÚ konfiskován taktéž podle Benešových dekretů. S tím ale řád nesouhlasí, jeho mediální zástupce Mikoláš Černý sdělil, že v nejbližších měsících bude podána žaloba. K soudu se podle dřívějších vyjádření obrátí také benediktini, kterým Státní pozemkový úřad odmítl vydat část zemědělského majetku opatství v Broumově. Více než pět stovek pozemků a tři stavby na Náchodsku řád pozbyl už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není v majetku státu. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím, zákon tedy znamená i odluku církve od státu.