Úmrtnost novorozenců je u nás nejnižší v Evropě

Praha - Česká republika má nejnižší úmrtnost novorozenců do prvního týdne života v Evropě. Pouhých 4,7 promile činila novorozenecká úmrtnost hlavně díky funkční síti specializovaných center, ve kterých se rodí přes 90 procent dětí z rizikových těhotenství a nedonošených dětí, jež jsou kvůli nízké váze ohroženy úmrtím nejvíc.

V Česku se začala budovat síť center v půli 90. let 20. století. Ještě v 70. letech byla perinatální úmrtnost kolem 20 promile, v roce 1991 téměř deset promile. Podle stejné definice klesla na současná 3,5 promile a podle novější přísné definice, kterou ale řada zemí neužívá, je to 4,7 promile, což je nejlepší v Evropě. Perinatální úmrtnost zahrnuje úmrtí plodu v děloze a do týdne po narození.

Center intenzivní péče a péče na přechodu mezi intenzivní a běžnou péčí je v ČR 25 a jsou do nich převáženy ženy s rizikovým těhotenstvím a hrozícím předčasným porodem. Nenarozené dítě se převáží v děloze (in utero), pro jeho budoucnost je to bezpečnější než převoz v inkubátoru. Narodí se na pracovišti se špičkovým vybavením a zkušeným personálem.

Typické je, že v zemích s vynikajícími výsledky se trvale snižuje zejména úmrtnost po narození, zatímco úmrtnost plodu v děloze po fázi snížení stagnuje. „Když se dítě narodí živé, neonatologové jsou schopni se o ně postarat. Česká čísla v tom jsou světová špička, je to jedno úmrtí na 1000 porodů, přes všechny hmotnostní kategorie a gestační týdny. Tam už je opravdu hrozně těžké to ještě dál zlepšovat,“ řekl vědecký sekretář České gynekologické a porodnické společnosti Petr Velebil, který zpracovává pro Světovou zdravotnickou organizaci data za ČR a je členem vědeckého výboru projektu Europeristat.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/LN
Autor: Tomáš Hájek

Statistické výsledky podle Velebila ovlivňuje i to, jak velký je podíl předčasně narozených dětí v celkovém počtu novorozenců. V roce 2010 tvořil tento podíl v ČR osm procent, medián Evropy byl 6,5 procenta. V ČR tedy bylo více dětí s nízkou porodní váhou do 2,5 kilogramu než ve většině Evropy. „To znamená, že máme nejlepší výsledek, i když máme k tomu ještě trošku horší podmínky, čili výsledek je relativně ještě lepší,“ zdůraznil.

Výsledek ovlivňují i počty vícečetných porodů. V roce 2010 to v ČR bylo kolem devíti procent ze všech porodů, nejvíce v Evropě, což pro úspěch porodu je podle Velebila nevýhodné, protože dvojčata mají oproti průměru dvakrát až třikrát horší úmrtnost. „My jsme jich měli nejvíc v Evropě, a přitom jsme dosáhli tak nízké úmrtnosti,“ ocenil lékař.

Podstatné pro výsledky porodnictví je podle něj i to, že v ČR přibývá žen, které rodí až po 35. roce věku, u nich je vyšší mateřská úmrtnost a vyšší je i úmrtnost plodů a potomků do týdne po narození.

Přínos center dokumentoval Velebil i srovnáním se zeměmi, kde je velký podíl domácích porodů. Nizozemsko s největším podílem porodů v domácnosti má třikrát horší výsledek úmrtí po porodu v prvním týdnu života než Česká republika.