Praha – U pilotního testování přijímacích zkoušek na maturitní obory byli žáci více úspěšní v českém jazyce, kde průměrná úspěšnost překročila 57 %. V případě matematiky to bylo v průměru jen 45 %. Někteří uchazeči však nepokořili ani minimální doporučenou hranici pro přijetí. Z padesáti možných bodů tak získali méně než 20 v češtině a méně než deset v matematice. Pilotního ověřování se zúčastnila více než polovina středních škol s nabídkou maturitních oborů. Ministerstvo školství chce zavést povinné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky od příštího roku.
Pilotní přijímačky na střední školy: Lépe dopadli žáci v češtině
Testy organizoval minulý týden Cermat, ministerstvo školství teď zveřejnilo souhrnné výsledky pilotních testů. Testy z češtiny zvládli žáci průměrně na 57,85 procenta. Zatímco úspěšnost uchazečů o osmiletá a šestiletá gymnázia se pohybovala pod 55 procenty, u zájemců o maturitní obory z devátých tříd to bylo zhruba 59 procent.
V případě testů z matematiky byla průměrná úspěšnost 45,5 procenta. Tady ale naopak skončili lépe páťáci s průměrem 54,17 %, u deváťáků činila úspěšnost jen 43,12 procenta.
Úspěšnost žáků ZŠ v testu přijímaček na maturitní obory
Přes 16 procent páťáků pak v češtině nezískalo ani minimální počet bodů doporučených pro přijetí - u matematiky nezískalo minimální počet bodů skoro 15 % deváťáků. To ale neznamená, že by na vybrané škole nemohli začít studovat. Rozhodování o přijetí je v pravomoci ředitelů, kteří se doporučenou hranicí nemusejí řídit. Vedle pilotních testů musejí přihlížet ještě minimálně ke známkám na vysvědčení, mohou ale zvolit i další kritéria.
Pilotní testy ukázaly poměrně velké rozdíly u matematiky mezi jednotlivými kraji: „Rozdíly se v podstatě kryjí s rozdíly, které jsou u maturitních zkoušek. Pokud bychom si proložili ty křivky a srovnali je s výsledky maturit, tak jsou horší v Ústeckém kraji nebo Karlovarském kraji, naopak lepší ve Zlínském kraji. My už ze čtyřleté zkušenosti s maturitami víme, že se dá Česko rozdělit do tří pásem: západ, střed a východ. A dá se říct, že se výsledky zlepšují směrem od západu na východ,“ uvedl ve Studiu ČT24 ředitel CERMATu Jiří Zíka.
GALERIE
videogallery_526561
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD)
„Testy jednoznačně ukázaly, že jsou dobrým nástrojem pro ředitele škol, protože umí rozlišit, jak a jestli je uchazeč připraven na studium na střední škole, na kterou se hlásí. Kvituji také, že nikdo nekritizoval validitu testů, jako tomu bylo v minulosti u maturit, a že se osvědčily také otevřené úlohy. Nyní bude následovat široká debata nad výsledky pilotáže.“
Testy zatím nebudou jednotné
Pilotního ověřování se zúčastnila více než polovina středních škol s nabídkou maturitních oborů. Nejvíce jich bylo ve Středočeském a Moravskoslezském kraji. Se zavedením povinných přijímacích zkoušek z češtiny a matematiky počítá ministerstvo školství od příštího roku. Ministr Chládek předpokládá, že se příslušná novela školského zákona stihne schválit do září.
Testy ale zatím nebudou muset být jednotné, školy si budou moci vybrat i vlastní písemné práce nebo testy od soukromých společností. Budou jen muset vyhovět rámcovým předpisům pro jejich podobu, které stanoví prováděcí předpis. Také minimální hranice úspěšnosti pro přijetí zatím zůstane jen doporučená.
Právě v těchto dnech skládají žáci po celém Česku přijímací zkoušky na střední školy. Ty potrvají až do konce dubna.