Členství ve straně Čechy neláká, Topolánek končí v ODS

Členů parlamentních politických stran v Česku v posledních letech neustále ubývá. „Je třeba, aby ti, kterým záleží na tom, v jaké zemi budeme žít, vstupovali do politiky. Nic jiného nám nepomůže,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce šéf občanských demokratů Petr Fiala. Právě řady ODS opouští nejvíc lidí – nově i expremiér Mirek Topolánek.
Video OVM k úbytku členů politických stran
video

OVM k úbytku členů politických stran

Nedůvěra lidí v politiku se podepisuje i na členství v parlamentních politických stranách – rok od roku jich ubývá, a to napříč politickým spektrem. Zájem je nyní pouze o hnutí ANO. Dostat se do této strany ale není snadné. Přesvědčila se o tom i bývalá ministryně Helena Válková, která na přijetí čekala dlouhé měsíce. 

Největší ztráty počítá ODS. Za posledních pět let se s občanskými demokraty rozloučilo 13 tisíc členů. Někteří navíc nezaplatili členské příspěvky, takže počet bude ještě nižší. Členem už nebude ani Topolánek. „Potkal jsem ho na společenské akci, kde mi řekl, že už nebude členem Občanské demokratické strany. Beru ta na vědomí,“ konstatoval Fiala. 

Předseda ODS Mirek Topolánek (2009)Topolánek do ODS vstoupil v roce 1994, o osm let později se stal jejím předsedou. ODS za svého více než sedmiletého vedení dovedl do vlády a vyhrál s ní sedmery volby.

Z čela strany odešel krátce před volbami 2010 po sporech uvnitř ODS i kontroverzích kolem výroků na adresu církví a homosexuálů, které pronesl při fotografování pro gay magazín.

Ministerským předsedou byl od srpna 2006 do května 2009. 


Úbytek členů je podle Fialy fenomén, s nímž je třeba se vyrovnat. „Dá se s tím ale něco dělat, ODS má nové osobnosti – jednou z nich jsem já – myslím si, že to není tak tragické,“ připomněl. „Je třeba, aby ti, kterým záleží na tom, v jaké zemi budeme žít, vstupovali do politiky. Nic jiného nám nepomůže,“ míní lídr ODS. 

Většina parlamentních stran loni vykázala značné ztráty

Problémem jsou kupříkladu nehlídané a netransparentní stranické pokladny. Ty jsou v Česku semeništěm korupce, konstatovala v roce 2012 hodnoticí zpráva mezinárodní organizace GRECO. V kladných číslech loni skončily jen dvě parlamentní strany – komunisté a lidovci. Ostatní strany vykázaly ztráty řádově v desítkách milionů korun. 

O nutném zpřísnění financování stran se mluví v tuzemsku dlouho, ani nynější Sobotkova vláda se ale neshodla na podobě nového zákona. V platnost měl přitom vstoupit v lednu příštího roku. Podle premiéra ale není důvod novelu dále odkládat. „Zpracována je právě na základě doporučení skupiny zemí GRECO při Radě Evropy,“ uvedl Sobotka. Zaveden by měl být zvláštní úřad pro kontrolu výdajů politických stran. Novela se má zaměřit také na transparentnost účtů nebo otázku limitů na kampaně či sponzoring.

Sobotka o limitech na sponzoring 

„Máme jediný problém. Hnutí ANO nesouhlasí s limity na sponzoring, to znamená limity na dary od fyzických a právnických osob. Abychom zabránili tomu, že tady budou vznikat politické strany, které budou převážně závislé pouze na jednom ekonomicky silném subjektu, tak by tam ale ten limit na sponzoring měl existovat. Mělo by tam být také pravidlo, které bude říkat, že půjčky si může brát strana nad určitý limit jen od standardních bankovních institucí do určitého limitu od fyzických osob. Opět by ale neměla vzniknout situace, kdy tu budou strany nebo hnutí závislé pouze na jednom ekonomicky silném subjektu – to by vedlo k oligarchizaci politické scény jako takové.“


Podle Fialy ale není nový úřad nutný – stačilo by stanovit jasná pravidla. Kontrolní výbor neměl k financování ODS nyní žádné výhrady, připomněl šéf strany. „Založili jsme transparentní účty, spravili jsme financování. Veřejnost se může podívat, kde získáváme peníze a co s nimi děláme,“ poznamenal Fiala.

Pokud ale občané hledí na financování stran s nedůvěrou, tak je podle něj nutné učinit taková opatření, aby tato nedůvěra zmizela.