Den proti úložišti: Lidé napříč Českem protestovali proti jadernému odpadu

V sedmi vytipovaných lokalitách pro stavbu úložišť jaderného odpadu lidé protestovali proti plánům státu. Obce v dotčených oblastech se záměrem nesouhlasí a odmítají chystané geologické průzkumy. Jejich obyvatelé v rámci Dne proti úložišti podepisovali petice, pořádali pochody a někde se rozezněly i kostelní zvony. Protesty podpořily desítky a někde i stovky lidí. Stát chce najít finální lokalitu do deseti let. Správa úložišť radioaktivních odpadů teď čeká na rozhodnutí ministra životního prostředí o námitce proti zahájení geologických průzkumů.

V lokalitě Březový potok dnes například pořádali štafetu, koncert a setkání s mottem Nedejme se. Jako varování se pak ve 13:00 na tři minuty rozezněly zvony. V dalších místech proběhly například pochody, mimo jiné z Blatna přes Lubenec do Libyně, z Lodhéřova na Čertův kámen, z Drahonína a Skalky na Kraví horu.

„Žijeme v Pošumaví, máme tu krásnou přírodu. Touto stavbou by vznikly nevratné zásahy do našeho okolního světa… Stavba by navíc měla sloužit mnoho tisíc let, tím zatížíme i budoucí generace,“ brání se úložišti v lokalitě Březový potok starosta Pačejova Jan Vavřička. Lidé se podle něj bojí i rozsahu stavby, která má údajně mít velikost až 450 fotbalových hřišť a na povrchu zabrat 30 hektarů. „Představuje to i ztrátu tržní hodnoty nemovitostí, snížení poptávky po zemědělských a lesnických produktech,“ dodává. Lidem vadí i to, že stát nedodržel slib, že nebude dělat průzkumy, pokud s tím nebudou souhlasit. V Lubenci na Lounsku se například konalo v roce 2012 referendum, které průzkumy jednoznačně odmítlo.

Lokality vytipované pro úložiště jaderného odpadu

  • Kraví hora
  • Hrádek
  • Čertovka
  • Čihadlo
  • Horka
  • Magdaléna
  • Březový potok


K protestním akcím se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Doufá, že se podaří najít takovou lokalitu, proti které se nebude demonstrovat: „Žijeme v demokratické společnosti, lidé mají právo vyjádřit svůj názor… Jsme ale také společností, která až z 40 procent využívá energii z jádra, což je spojeno i s produkcí odpadu. Pokud se máme chovat odpovědně vůči naší budoucnosti, tak bychom také měli zajistit trvalé úložiště, které v žádném případě nebude ohrožovat životní prostředí. Lokalitu hledáme a pevně věřím, že nakonec najdeme takové rozumné řešení, proti kterému nebude nutné protestovat.“ Stát bude podle premiéra komunikovat se všemi obcemi, které jsou ve vytipovaných lokalitách. „Nic se neodehraje za jejich zády,“ dodal.

Video Lidé v Česku protestovali proti jadernému úložišti
video

Lidé v Česku protestovali proti jadernému úložišti

Lidé v Česku protestovali proti jadernému úložišti

ud, 18.4.2015

Speciál ČT24 o úložišti jaderného odpadu

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostala loni od státu povolení k průzkumu ve všech vytipovaných místech, kde by se mohlo trvale uložit vyhořelé jaderné palivo. V rámci průzkumu se bude nejprve detailně zkoumat horninový masiv. Podle Správy půjde o velmi šetrné průzkumné metody.

Úložiště totiž musí splňovat přísná kritéria. Základem je rozsáhlý masiv neporušené horniny v oblasti, kde nehrozí zemětřesení. Je nutné také zajistit stabilitu místa po celou dobu, kdy bude odpad nebezpečný, a vyloučit průsaky podzemní vody, aby nedošlo ke korozi kontejnerů s odpadem. Posuzuje se i to, zda je lokalita napojená na infrastrukturu.

Podrobnosti o výběru úložiště jaderného odpadu včetně vizualizací najdete na stránkách Správy úložišť radioaktivních odpadů.

/*json*/{"map":{"lat":49.774953590631775,"lng":15.43636605952158,"zoom":7,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":49.43274749624785,"lng":16.25204086303711,"type":"","description":"Kraví hora"},"1":{"lat":49.38147875574343,"lng":13.662872314453125,"type":"","description":"Březový potok"},"2":{"lat":50.10758868716389,"lng":13.338775634765625,"type":"","description":"Čertovka"},"3":{"lat":49.24113820117528,"lng":14.959259033203125,"type":"","description":"Čihadlo"},"4":{"lat":49.29848662770161,"lng":15.999870300292969,"type":"","description":"Horka"},"5":{"lat":49.37097266994149,"lng":15.396652221679688,"type":"","description":"Hrádek"},"6":{"lat":49.47704787438876,"lng":14.49920654296875,"type":"","description":"Magdaléna"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Finální lokalita by mohla být vybraná do roku 2025

Plán hlubinného ukládání použitého paliva z tuzemských jaderných elektráren existuje v Česku už od roku 1990. Stejně dlouho lidé proti záměru protestují. Úložiště by mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Kam se nakonec bude jaderný odpad ukládat, je ale stále nejasné. „Pokud by bylo rozhodováno standardním procesem, tak bychom mohli mít finální lokalitu do roku 2025,“ domnívá se ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Česko v současnosti vyhořelé palivové články uchovává v takzvaných meziskladech - v kontejnerech, v nichž můžou být po desítky let. „Tato dočasná varianta byla zvolená jednak proto, že nebrání budoucímu vývoji, tedy dalšímu využití či recyklaci vyhořelého paliva, a jednak proto, aby poskytla dostatek času na nalezení konečného hlubinného úložiště,“ dovává šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Mezisklady s vyhořelým palivem
Zdroj: ČT24