Plán Marksové: Buď veřejná služba, nebo existenční minimum

Do Česka by se již od září měl vrátit institut placené veřejné služby. Nápad na jeho obnovení oznámila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v Litvínově. Pokud by dlouhodobě nezaměstnaní odmítli nastoupit na veřejnou službu, snížila by se měsíční dávka na jednoho dospělého ze 3410 korun na existenční minimum 2200 korun.
Video UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE: ČSSD vrací do hry veřejnou službu
video

UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE: ČSSD vrací do hry veřejnou službu

„Chci, aby se lidem v této zemi vyplatilo pracovat, a ne zůstávat doma a brát sociální dávky,“ prohlásila v Událostech ČT. „Návrh se nyní bude projednávat, veřejná služba by mohla opět fungovat od 1. září. Měla by motivovat lidi k veřejné práci. Kdo se do ní zapojí, může dostávat minimum 3410 korun, kdo odmítne, spadne na existenční minimum 2 200 korun, což je výrazný rozdíl,“ citoval ministryni Marksovou server iDnes.cz.

Ministerstvo práce definuje životní minimum jako „minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Pro jednotlivce činí 3410 korun. Existenční minimum se definuje jako částka „na úrovni umožňující přežití“ – a na nezaměstnané se vztahuje například ve chvíli, kdy neplatí výživné na děti.

ČSSD se zaklíná: Nejsme jako Drábek

O motivační charakter veřejné služby se pokoušel už ministr práce Jaromír Drábek, sociální reformu z jeho pera ovšem zrušil ústavní soud. Novela zákona o zaměstnanosti počítala s tím, že uchazeči o práci by měli od třetího měsíce pobírání podpory vykonávat povinnou veřejnou službu, pokud jim ji úřad práce nabídne, a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby (až 20 hodin týdně). Podle Ústavního soudu byla ale takováto veřejná služba pro nezaměstnané v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy (více zde). Před rokem 2012 bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci.

Sociální demokracie nyní akcentuje právě tento rozdíl. „Návrh je odlišný od toho Drábkova. Lidé nebudou po dvou měsících šikanování tím, že si budou muset vybrat mezi oranžovou vestou nebo ztrátou nárok na podporu,“ vysvětluje Jeroným Tejc. „Naším cílem je, aby ti, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, mohou pracovat a odmítli nabídnutou příležitost, spadli na existenční minimum – a zároveň byli motivovaní tím, že mohou mít životní minimum,“ dodává s tím, že systém odměn má být odstupňovaný a že si nezaměstnaní, kteří budou pracovat nad rámec limitu, přijdou na bonusové peníze.

„Problém ministra Drábka vidím v tom, že nápad motivovat nezaměstnané byl dobrý, protože ztráta pracovních návyků je zásadní problém, ale bylo to málo diferencované,“ dodává předseda Úsvitu Tomio Okamura. S potřebou nezaměstnané motivovat potom souhlasí i poslankyně za TOP 09 Markéta Adamová: „Je potřeba aktivizovat dlouhodobě nezaměstnané, protože pokud je někdo dlouhodobě nezaměstnán, jeho pracovní návyky a schopnost na trhu práce se rapidně snižují.“